Poruchy kolostrální výživy a karence mikroprvků jsou příčinou zvýšené nemocnosti a úhynů telat. K těm dochází při společném působení několika faktorů, které se týkají jak samotného organismu telete (především funkčnosti jeho imunitního systému), tak faktorů vnějšího prostředí (hygieny chovu, způsobu ustájení atd.), ale také výskytu původců infekčních onemocnění telat.
Lze konstatovat, že telata se rodí dobře vyvinutá s funkčním imunitním systémem a poměrně dobrou termoregulací a měla by být schopna nepříznivým vlivům prostředí odolávat.
To platí tehdy, jestliže se nám podaří zajistit bezproblémové období březosti krav jako předpoklad optimálního nitroděložního vývoje, protože tele je v období gravidity zcela závislé na své matce. Výskyt jakéhokoli onemocnění matky, včetně deficitů v její výživě, může vývoj plodu ohrozit, či dokonce způsobit rozvoj klinických příznaků onemocnění již v době březosti. Například při deficitech mikroprvků (selen, měď, zinek, mangan, jód) ve výživě krav se telata mohou narodit s příznaky onemocnění, jako jsou poruchy vývoje svalů a kostí, poruchy sání, špatné osrstění, nervové příznaky, výskyt strumy (zduření štítné žlázy v krční oblasti) a především s oslabeným imunitním systémem, který nezajistí odpovídající obranyschopnost vůči infekcím.
Naše výsledky hodnotící četnost výskytu mikrominerálních karencí ukazují, že jejich výskyt bývá mnohem častější a závažnější u prvotelek, resp. březích jalovic. Opakovaně jsme prokázali, že této kategorii zvířat je v oblasti minerální výživy věnována jen velmi malá pozornost a deficity mikroprvků jsou tak u jejich telat mnohem častější.
Pokud tedy při analýze výskytu nemocnosti telat zjistíme, že častěji jsou nemocná telata od prvotelek, měli bychom se na diagnostiku karencí, jakožto možnou příčinu snížené odolnosti telat, cíleně zaměřit.
Dodržení zásad kolostrální výživy
Dalším zcela zásadním faktorem ovlivňujícím zdraví telat je dodržení zásad kolostrální (mlezivové) výživy.
Je zcela nutné, aby tele po porodu vypilo během prvních dvou hodin po porodu minimálně dva litry kvalitního mleziva (mlezivo s hustotou vyšší než 1050). Kolostrum je nenahraditelným zdrojem protilátek, ale také vitamínů rozpustných v tucích, ale i dalších složek, které ovlivňují pozitivně růst a vývoj trávicího traktu, odchod střevní smolky, ale také velmi významně stimulují činnost složek imunitního systému. Je významným zdrojem minerálních látek i všech základních živin atd. Přestože jsou tyto skutečnosti již mnoho let známé, musíme konstatovat, že situace v kvalitě kolostrální výživy je v chovech dojeného skotu stále velmi neuspokojivá. V rámci prevence i diagnostiky příčin zvýšené nemocnosti telat v období mléčné výživy je proto kolostrální výživu nutno kontrolovat. Kromě kontroly kvality kolostra a způsobu a množství jeho podávání telatům se provádí objektivnější analýza vyšetřením krve telat ve věku 2 až 6 dnů. Mezi základní způsoby hodnotící úroveň kolostrální výživy patří metody přímého stanovení obsahu protilátek (imunoglobulinů) v krevním séru telat, ale i nepřímá kontrola stanovením dalších biochemických parametrů, které jsou příjmem mleziva ovlivněny (např. celková bílkovina, aktivita gama--glutamyltransferázy /GMT/, vitamíny rozpustné v tucích – např. vitamín E a A). Nedostatečné napojení kolostrem se u telat projeví sníženými hodnotami uvedených parametrů.
Aktuálnost výskytu poruch kolostrální výživy a s tím souvisejících poruch metabolismu telat lze dokladovat našimi výsledky, kdy jsme v rámci analýzy příčin vzniku onemocnění telat v chovech mléčného skotu vyhodnotili výskyt poruch metabolismu telat ve 23 zemědělských podnicích. U telat byly vyšetřeny parametry mající vztah ke kvalitě kolostrální výživy a hodnotící mikrominerální metabolismus (stav zásobení zvířat selenem, mědí a zinkem). Při vyhodnocení byl zjištěn vysoký výskyt poruch metabolismu souvisejících s poruchami kolostrální výživy a také vysoký výskyt mikrominerálních karencí. U zhruba 80 % vyšetřených telat jsme zjistili snížené koncentrace celkové bílkoviny, imunoglobulinů i aktivity GMT, což dokladuje nedostatečné napojení kolostrem. U téměř 70 % vyšetřených telat byla diagnostikována hypovitaminóza E. Snížené hodnoty Cu byly zjištěny zhruba u 30 % telat, karence selenu téměř u 40 % a deficit Zn u 10 % telat. Dále bylo prokázáno, že podstatně horší situace je v chovech, které nemají zajištěnu celodenní ošetřovatelskou péči v porovnání s podniky, které nepřetržitou ošetřovatelskou službu mají. To je jasný doklad toho, že napojení kolostrem by mělo proběhnout pod kontrolou člověka (optimálně kontrolované napojení oddojeným mlezivem dudlíkem), neboť spoléhat se na to, že se tele dostatečně napojí samostatně přímo od matky, není vhodné. Taková telata dostatečné množství mleziva včas většinou nepřijmou a jejich kolostrální imunita bývá nedostatečná.
Vzhledem k tomu, že každá léčba telete zvyšuje náklady, měla by kolostrální výživě, která je „zadarmo“, být ze strany chovatelů věnována mnohem větší pozornost.
Klíčové informace
- Výsledky uvedené v příspěvku jednoznačně dokazují, že výskyt poruch metabolismu je u telat dojených krav v ČR velmi aktuálním problémem.
- Jedním z významných faktorů ovlivňujících tento stav je nedostatečná ošetřovatelská péče a s tím související neplnohodnotná kolostrální výživa telat, ale i deficity minerálních látek ve výživě jalovic a krav.
- Takto oslabená telata mnohem snadněji podlehnou infekčnímu tlaku, onemocní a často i uhynou.
Doc. MVDr. Leoš Pavlata, Ph.D. dip. ECBHM
Veterinární a farmaceutická univerzita Brno
Fakulta veterinárního lékařství
Klinika chorob přežvýkavců
