Dohodu ministrů zemědělství Evropské unie na změnách ve společné zemědělské politice, mezi něž patří i menší krácení dotací pro velké farmy, než se původně očekávalo, čeští zemědělci většinou označili za přijatelný kompromis. Někteří však mají obavu z navyšování mléčných kvót.
Prezident Agrární komory ČR (AK) Jan Veleba považuje schválený návrh za kompromis. Podle něj ministr zemědělství Petr Gandalovič na jednáních udělal pro Českou republiku možné maximum a odvedl dobrou práci. Také předseda Českomoravského svazu zemědělských podnikatelů Zdenek Koubek podotkl, že jde určitě o úspěch, i když původně očekávali ještě nižší krácení. „Jde o další krůček k liberalizaci, který je stále v intencích neustále se měnící zemědělské politiky,“ konstatoval zahraniční tajemník Asociace soukromého zemědělství ČR Michal Pospíšil.
Viceprezident AK Bohumil Belada nejvíc oceňuje posun, který nastal od původního návrhu, zveřejněným zhruba před rokem. „Vzhledem ke struktuře našich podniků by nás původní návrh zásadním způsobem postihnul a tím by se zhoršila naše konkurenceschopnost vůči sousedům,“ prohlásil s tím, že v prvním návrhu se mělo přesouvat 6,5 miliardy korun ročně v ČR z pilíře I. do pilíře II. Druhý kompromisní návrh Evropské komise z jara letošního roku tento přesun zmírnil na 3,4 miliardy. Výsledek , který byl nedávno schválen, znamená přesun zhruba dvou miliard korun za rok „To je zásadní pozitivní posun,“ prohlásil Belada. Další pozitivní věc je zvýšení procent v článku 68 na podporu citlivých komodit z 2,5 na 3,5 procenta. „To je dobrá zpráva především pro chovatele skotu,“ sdělil.
Otázku modulace považuje za přijatelný kompromis i předseda Zemědělského svazu ČR Miroslav Jirovský. „Předpokládali, že dojde k postupnému narovnání v oblasti přímých plateb. „V materiálu je to opomenuto,“ podotkl. Nabídka na 90 milionů eur, které by se měly rozdělit mezi nové země unie, je podle něj velmi nízká.
Další věcí je podle Jirovského uvolňování mléčných kvót. „S tím nesouhlasíme. Uvolnění nárůstu mléčných kvót má vliv na ceny. Ty se již po navýšení letos na jaře hroutí. Dostáváme se do těžko řešitelného období. Řada chovatelů již řeší dilema, zda přistoupit k likvidaci chovů. Podle Belady se AK v současné době snaží velmi intenzivně společně se Zemědělským svazem ČR, chovatelskými svazy a odbytovými organizacemi jednat a připravovat návrhy na podporu chovu dojných krav. Nejde pouze o jednání s ministerstvem zemědělství, ale i se zpracovateli, obchodními řetězci a s konečnými spotřebiteli mléčných výrobků. „Situace ve výrobě mléka je opravdu kritická a chceme udělat vše pro to, aby nedošlo ke stejnému poklesu výroby, jako u prasat. To by byla pro české zemědělství tragédie. Takže doufám, že budeme schopni kvótu naplnit, když její zvyšování v rámci celé EU logicky tlačí cenu mléka dolů. Nechápu proč dostala Itálie povolení meziročního navýšení o pět procent a ostatní země pouze o procento,“ prohlásil Belada.
Schválením health checku samozřejmě nic nekončí. Je třeba intenzivně jednat o smysluplném využití modulovaných prostředku v Programu rozvoje venkova pro české zemědělce. Výhodou je snížení povinného kofinancování z našeho rozpočtu z 25 procent na deset procent. Další zásadním úkolem je diskuse , jak bude vypadat společná zemědělská politika po roce 2013. Je třeba začít u závěru deklarace Komise a Rady ministrů o odstranění nespravedlivých rozdílů v platbách zemědělských dotací mezi členskými státy. To by mělo být klíčové téma pro naše předsednictví i další období. K tomu je zásadní táhnout za jeden provaz a využít zkušenosti z tohoto vyjednávání, dodal viceprezident Belada.
