28.05.2010 | 09:05
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Příjem hlavně za produkci

Zachování rozpočtu pro společnou zemědělkou politiku, zrušení modulace, která přesouvá peníze z jejího prvního do druhého, rozhodné „ne“ renacionalizaci politiky, spolufinancování jen tehdy, pokud bude povinné, zjednodušení všech opatření, prověření systému přímých plateb, posílení postavení farmářů v potravinovém řetězci – to jsou jen některé z představ, které o budoucí podobě společné zemědělské politiky po roce 2013, mají organizace evropských zemědělců COPA/COGECA. Dlužno říci, že hlavní roli zemědělství v Evropské unii vidí v zajišťování potravin pro 500 milionů obyvatel členských zemí. Prodej produkce na trhu by také měl být hlavním zdrojem příjmu farmářů v unii.

Se svou představou budoucí společné zemědělské politiky (SZP) po roce 2013 seznámili zástupci organizací COPA/COGECA europoslance na slyšení v Evropském paramentu. „Pokud budou zemědělci i nadále poskytovat obrovské veřejné služby pro záchranu krajiny a zajistí potravinovou bezpečnost, musí dostávat přímé platby i po roce 2013,“ prohlásil v parlamentu viceprezident COPA Gerd Sonnleitner a upřesnil: „Platby by měly být určeny aktivním farmářům.“ Právě zemědělci, kteří opravdu hospodaří na svých farmách budou podle něj čelit novým problémům, jako je například nestálost trhu, rostoucí světová poptávka či klimatické změny. Budoucí SZP by měla zajistit lepší fungování trhu. „Zbylé tržní nástroje musí zůstat zachovány,“ je přesvědčen Sonnleitner s tím, že je třeba vyzkoušet také nová opatření, jako jsou například záchranné sítě a pojištění rizik. „Navíc potřebujeme posílit pozici zemědělců v potravinovém řetězci,“ upozornil. Jedním způsobem, jak toho docílit, je podle něj koncentrace produkce prvovýrobců rozvojem producentských organizací.
„Každý člověk závisí na dobře fungujícím zemědělství, které mu zajistí že má přístup k bezpečnému a stálému zásobování potravinami, zdravotně nezávadnými a v dobré kvalitě,“ tvrdí brožurka, která shrnuje názory COPA/COGECA na to, jaká by měla být SZP po roce 2013. Zároveň její autoři připomínají, že pro Evropany je důležité i to, aby jejich potraviny vznikaly udržitelným způsobem, který je šetrný k životnímu prostředí, krajině, chovaným i volně žijícím zvířatům. To podle nich zemědělských organizací trh sám nezajistí. Brožurka dále přibližuje povinnosti i problémy zemědělců a hledá možná řešení. Je příspěvkem evropských zastřešujících organizací farmářů k debatě o nové podobě společné zemědělské politiky po roce 2013.
Přínosy spojené se zemědělstvím Nástroje na řízení trhu a přímé platby z prvního pilíře SZP by měly zajistit
- potraviny pro obyvatele unie,
- větší stabilitu trhu pro konzumenty i farmáře,
- udržitelnou produkci vyhovující nejvyšším světovým standardům jakosti, bezpečnost potravin, jejich vysledovatelnost, ochranu životního prostředí a pohodu (welfare) zvířat,
- životaschopnost venkovských oblastí a zaměstnanost v nich – na farmách nachází obživu téměř 30 milionů lidí, v celém potravinovém řetězci jde celkem o zhruba 40 milionů pracovních míst,
- zemědělství obdělává kolem tří čtvrtin rozlohy EU a udržuje krajinu atraktivní pro obyvatele venkova, návštěvníky a turisty.
Na dva pilíře SZP jde méně než jedno procento celkových výdajů v unii, připomíná brožurka s tím, že za tyto peníze zemědělci zajišťují:
- udržení produkce v méně vhodných oblastech,
- ochranu biodiverzity, například spásáním luk, zachování mokřin, rašelinišť, údržbu suchých luk, příkopů, živých plotů, mlází, rybníky, skal a stezek v krajině,
- udržení produkčních systémů,
- vysokou přírodní hodnotu (přírodní pastviny, lesy),
- nakládání s vodou pro omezení povodní, zlepšení podzemních vod,
- retenční kapacitu, rostoucí odolnost proti požárům,
- nové zdroje obnovitelné energie.
Problémy zemědělství Jde mimo jiné o rostoucí nestabilitu trhu. Přitom se postupně odbourávají opatření, která by jí měla čelit. Nesmí se opakovat případ roku 2009, kdy příjem na pracovníka v zemědělství meziročně poklesl v průměru o 11,6 procenta, varuje COPA/COGECA.
COPA/COGECA připomíná, že evropské zemědělství má vysoké náklady dané nejen klimatickými a půdními podmínkami, ale také přísnými standardy, které se týkají ochrany životního prostředí a biodiverzity, welfare zvířat i zdravotní nezávadnosti (bezpečnosti) produkce. To samozřejmě zemědělcům unie zhoršuje možnost konkurovat dovozu ze třetích zemí, které tyto standardy plnit nemusí. Brusel navíc ztěžuje pozici farmářů snižování celních tarifů.
Přestože poslední reforma se snaží orientovat zemědělce na trh a jeho požadavky, příjem farmářů – tedy to, co získají z prodeje své produkce, se zhoršuje. Dokonce před krizí v loňském roce dosahoval příjem zemědělců v EU pouze polovinu průměru výplat ze zbylé ekonomiky. Přitom dvě třetiny příjmu zajišťují evropským zemědělcům přímé platby ze SZP. Autoři brožurky připomínají v této souvislosti důležitost plateb z prvního pilíře SZP. Které představují v průměru polovinu příjmu zemědělců. Jednou z priorit tedy musí být posílení ekonomické role zemědělské produkce.
Výsledkem zvyšující se světové poptávky po potravinách v kombinaci s narůstajícími extrémy klimatu a nestálostí trhu bude to, že prioritou pro vlády světa se stane potravinová bezpečnost (tedy zabezpečení potravin pro obyvatelstvo). Evropské zemědělství by tedy do budoucna mělo být schopné zmírnit dopady klimatických změn na svou produkci, dokázat jímat oxid uhličitý a zvýšit energetickou bezpečnost zemí unie obnovitelnými zdroji energie. Vzhledem k tomu, jaké problémy budou muset zemědělci v blízké budoucnosti řešit bude po roce 2013 silná SZP s adekvátním rozpočtem důležitější než kdy dříve. V té souvislosti však COPA/COGECA varují před jakoukoliv další renacionalizací SZP, která by vedla k pokřivení konkurence, zničení jednotného trhu a ztrátě pracovních míst.
Principy budoucí politiky SZP po roce 2013 by měla zajistit:
- životaschopnou přirozenou roli farmářů v poskytování základních potravin a také vzpomínaných mimoprodukčních cílů,
- aby farmáři byli podnikatelé a převážnou část svého příjmu získávali na trhu prodejem své produkce,
- adekvátní ocenění mimoprodukčních funkcí zemědělství,
- SZP musí zůstat společnou politikou se společnými pravidly, aby se zajistila férová konkurence na jednotném trhu unie, v úvahu však musí vzít rozdílnost evropského zemědělství daná lokálními půdně-klimatickými podmínkami.
Nová politika by měla poskytnout stabilní rámec pro vývoj zemědělské produkce daný narůstající produktivitou a konkurenceschopností. Další důležitou podmínkou je fungující trh, který umožní, aby EU byla nezávislá ve všech klíčových sektorech zemědělské produkce a také mohla přispět k uspokojování rostoucí světové poptávky po potravinách
Konzumenti by měli být plně informováni o původu potravin, aby se mohli při nákupu kvalifikovaně rozhodnout, zda dají přednost potravinám z EU. SZP by měla zajistit udržení bohaté biodiverzity, welfare zvířat, ochranu životního prostředí, trvale udržitelné využívání půdy apod. Zemědělství by mělo být také zdrojem trvale obnovitelné energie a zmírňovat dopady klimatických změn.
SZP by měla zajistit farmářům férový životní standard, atraktivní pro budoucí generace a dávající příležitosti mužům i ženám.
Návrhy pro další orientaci politiky
Hlavní body SZP by se měly zaměřit na
- zabezpečení potravinové bezpečnosti (ve smyslu dostatku potravin) posílením ekonomické produkční role farmářů,
- umožnění, aby farmáři dostali férový příjem z trhu a příspěvek, aby dále poskytovali ekonomické, sociální a venkovské služby oceňované společností,
- zajištění férových podmínek pro všechny zemědělce unie na jednotném trhu,
Aby se toho dosáhlo, je třeba zajistit:
- lépe fungující, stabilnější a transparentnější trh,
- posílení pozice zemědělců v potravinovém řetězci,
- opatření pro zlepšení konkurenceschopnosti evropských zemědělců,
- udržení přímých plateb v prvním pilíři, ale přezkoumat systémy jejich přidělování,
- zachování plateb pro méně vhodné oblasti (LFA) a specifické podpory pro zemědělce v jasně definovaných případech,
- více pobídek pro farmáře, aby se jim umožnilo poskytovat na venkově služby, které po nich požaduje společnost,
- posílení opatření, která umožní farmářům a jejich družstvům využít nové výzvy, jako je zejména boj proti klimatickým změnám a nedostatku půdní vláhy,
- větší spojitost mezi SZP a ostatními politikami.
Zachování rozpočtu pro SZP bude důležitější než dříve, jestliže farmáři budou i nadále poskytovat široký rozsah mimoprodukčních činností a budou nuceni se přizpůsobit klimatickým změnám a dalším výzvám, které mohou čekat v budoucnosti.
Finanční solidarita spolu s odpovídajícím rozpočtem je jediným způsobem, jak zajistit, že SZP zůstane společnou politikou bez pokřivení konkurence. Finanční solidarita by měla vést v férovému spravedlivému zacházení, Spolufinancování by se nemělo dále rozšiřovat. Současné spolufinancování by mělo být povinné, aby se předešlo pokřivení konkurence.
Modulace mezi dvěma pilíři by se měla vyloučit. Rozpočet na hlavní složky SZP by se měl fixovat na celé sedmileté období finanční perspektivy. Je důležité, aby všechny úpravy SZP prošly farmářským testem „zjednodušení“. Modulace mezi dvěma pilíři by se měla zrušit a množství peněz na jednotlivé úseky SZP by se mělo pevně stanovit na celé sedmileté rozpočtové období.
Podněty pro novu politiku Návrhy opatření, která by měla podle organizací evropských zemědělců COPA/COGECA být součástí SZP po roce 2013.
Zlepšit funkci trhu
Organizace evropských zemědělců navrhují pro zlepšení funkce jednotného trhu unie:
• Umožnit producentským organizacím, aby plánovaly produkci a přizpůsobovaly ji poptávce trhu, koncentrovaly nabídku svých členů, optimalizovaly náklady a stabilizovaly farmářské ceny. To vyžaduje lepší koordinaci a úpravu legislativy pro hospodářskou soutěž.
• Producentské a meziodvětvové organizace by měly mít možnost uzavírat dobrovolné sektorové smlouvy a kontrakty.
• Revize a zlepšení pojistných opatření zavedených v tzv. zdravotní kontrole SZP (health check), která pomohou farmářům postiženým klimatickými extrémy. Tato opatření by měly mít všechny členské státy. • Opatření, která pomohou producentům odolávat krizím trhu (rezervy, záchranné sítě, pojištění).
• Tlak na členské státy, aby zlepšily daňová opatření aplikovaná na zemědělce a přístup k úvěrům.
• Opatření ke zlepšení přístupu farmářů k aktuálním informacím o trhu.
• Větší transparentnost trhu posílením politiky kvality a zdokonalením značení, včetně ochrany značení zeměpisného původu, která by měla být součástí dohod o obchodu.
• Zajistit, aby agrární zboží dovážené do unie splňovalo stejné legislativní požadavky, jakým musí vyhovět producenti EU.
Posílení pozice farmářů v řetězci
Tento cíl by podle COPA/COGECA měly pomoci realizovat následující kroky:
• Posílení organizací producentů a jejich uskupení zajišťujících zpracování a marketing.
• Zavedení kodexu férového jednání uvnitř potravinářského řetězce. Ten by měl zabránit nešvarům, jako je třeba opožďování plateb či prodej pod nákladové ceny. Dále by se měly podporovat dohody mezi partnery v řetězci, které by obsahovaly práva a povinnosti všech stran. Měla by se umožnit spolupráce či spojování producentských organizací, a to nezávisle na tom, zda jsou z jednoho, nebo více členských států.
• Revize propagační politiky by měla vést k posílení produkce unie. Prověřit by se měla nová opatření povolená Světovou obchodní organizací (WTO) například exportní úvěr, ombudsman, který by dohlížel na plnění kodexu a dobrovolných dohod, a arbitráž pro spory v řetězci.
• Doporučit, aby zemědělci zakládali lokální farmářské trhy jako další možnost prodeje své produkce.
Růst konkurenceschopnosti
COPA/COGECA připomínají, že základním cílem by mělo být zvýšení konkurenceschopnosti farmářů a jejich družstev (odbytových, zpracovatelských apod.). To vyžaduje zlepšení a posílení existujících opatření v prvním i druhém pilíře SZP. Tato opatření by měla být stejná a na úrovni unie, aby zajistila transparentní a férové podmínky všem zemědělcům. Organizace konstatují, že opatření v obou pilířích politiky jsou podle principu subsidiarity dána do kompetence regionů nebo členských států. To je podle nich logické u opatření, která se vztahují k místní situaci (třeba na ochranu životního prostředí či na podporu farmářů v méně vhodných oblastech). Podpora konkurenceschopnosti však tento přístup nevyžaduje. Navíc se mnohdy stává, že při napjatých rozpočtech na ni státům nezbývají peníze.
Co s přímými platbami
Přímé platby v prvním pilíři SZP (podpora zemědělství) umožňují farmářům dělat služby pro společnost, za něž je neodmění trh. Vzhledem k velmi nízkému průměrnému příjmu zemědělců, který je zhruba na polovině průměrné mzdy v unii, je jasné, že zkrácení plateb v prvním pilíři by mělo vážný dopad na existenci farmářů, vedlo k jejich odchodu z venkova a opouštění půdy. Produkce by se koncentrovala jen do některých oblastí, v nichž by se hospodařilo velmi intenzivně. Přímé platby je proto třeba zachovat. V zájmu rovnosti a spravedlivého přístupu ke všem zemědělcům v unii je nutné, aby vycházely ze společných objektivních kritériích. Tato kritéria by měla dovolit členským státům vzít v úvahu rozdílné podmínky v dané zemi. Systém plateb však nesmí zatěžovat zemědělce zbytečným papírováním.
Speciální podpory Důležitou součástí SZP by i po roce 2013 měly být podle COPA/COGECA platby pro zemědělce v méně vhodných oblastech (LFA). Pokračovat by měla i možnost podpor daná článkem č. 68 nařízení, které umožňují pomoc ohroženým sektorům produkce nebo regionům. Aby se zabránilo pokřivení konkurence, měly by podpory ohroženým sektorům být omezeny nějakou hranicí. Podle COPA/COGECA by farmáři a majitelé lesů měli také dostávat více stimulů pro to, aby vykonávali na venkově a v krajině služby potřebné pro celou společnost.
Klimatické změny V SZP platné po roce 2013 by měla zůstat opatření zavedená zdravotní kontrolou, která mají zemědělcům umožnit se vypořádat s předpokládanými klimatickými změnami. Pomoci překonat klimatické změny by měla i opatření na posílení konkurenceschopnosti zemědělství. Důležitý přitom je transfer znalostí z výzkumu do farmářské praxe.
Souvislost s ostatními politikami unie
COPA/COGECA upozorňují na potřebu většího propojení mezi různými politikami unie, které jsou velmi důležité pro zemědělství. Například v případě obchodní politiky by Brusel měl zajistit, aby při každém vyjednávání smluv byly všechny ústupky spojené s dovozem agrárních komodit ze zemí mimo unii vázané podmínkou, že importované zboží bude splňovat stejné požadavky, jako produkce z EU. To znamená, že musí odpovídat standardům týkajícím se welfare zvířat, ochrany životního prostředí, bezpečnosti potravin a dalším, které platí v unii. Politiky týkající se ochrany životního prostředí, klimatických změn a výzkumu musí vzít podle COPA/COGECA v úvahu a jako prioritu, že jedním z největších světových úkolů bude zabezpečit potraviny pro rostoucí lidskou populaci Země.
(Ke stanovisku COPA/COGECA se vrátíme v dalším čísle Zemědělce.)

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down