Příjem na pracovníka opět loni vzrostl

Meziroční zvýšení příjmu na pracovníka v zemědělství loni o necelých sedm procent hlásí statistický úřad Evropské unie Eurostat ve svém prvním odhadu tohoto ukazatele. Jde o hodnotu průměrnou za celou evropskou sedmadvacítku. Mezi státy s nejvyšším nárůstem patří i Česká republika.

Připomeňme si, že předloni, tedy v roce 2010 zaznamenala Evropská unie meziroční zvýšení průměrného příjmu na pracovníka v zemědělství o 12,6 procenta. Při stanovení tohoto ukazatele vycházejí evropští statistici z podkladů dodaných jednotlivými členskými státy. Loňský nárůst je podle Eurostatu výsledkem zvýšení reálného zemědělského příjmu o 3,9 procenta a poklesu nákladů na pracovní sílu o 2,7 procenta. Eurostat odhaduje, že mezi roky 2005 a 2011 se zvedl příjem na pracovníka v zemědělství v unii celkem o 18,3 procenta a naopak náklady na pracovní sílu se v tomto odvětví snížily o 15,2 procenta.
Loňský meziroční růst reálného příjmu v zemědělství na pracovníka způsobilo hlavně zvýšení hodnoty farmářské výroby v reálných cenách producentů o 7,5 procenta a náklady na vstupy v reálných cenách se zvedly o 9,7 procenta. Marginální dopad měl podle statistiků pokles dotací o 1,2 procenta a odpisů o 0,1 procenta.

Zvýšení zaznamenalo téměř dvacet zemí

 Meziroční nárůst příjmu na pracovníka v zemědělství zaznamenalo loni podle Eurostatu celkem 19 členských zemí unie. Ve zbývajících osmi se hodnota tohoto ukazatele naopak ve srovnání s předchozím rokem snížila. Nejvíce nahoru poskočil příjem na pracovníka v zemědělství v Rumunsku – podle prvního odhadu až o 43,7 procenta, a v Maďarsku (o 41,8 procenta). Dvacet procent překročil meziroční růst i v Irsku (o 30,1 procenta), na Slovensku (o 25,3 procenta), v Lucembursku (o 25,2 procenta), České republice (o 23,5 procenta), Bulharsku (o 23,2 procenta) a v Dánsku (o 20,2 procenta).
Naopak největší propad z roku na rok zaznamenala Belgie (o 22,5 procenta), Malta (o 22,5 procenta) a Portugalsko (o 10,7 procenta).

Narostla hodnota farmářské výroby

 Statistici odhadují, že hodnota zemědělské výroby v producentských cenách loni v evropské sedmadvacítce vzrostla o 7,5 procenta. V reálných cenách se zvedla jak hodnota rostlinné výroby (o osm procent), tak i živočišné produkce (o 7,8 procenta). Růst hodnoty rostlinné produkce způsobilo zvýšení jejího množství (o 2,5 procenta) i cen (o 5,4 procenta). Zvedaly se ceny většiny produktů s výjimkou čerstvé zeleniny (pokles o 10,1 procenta), květin (o 1,1 procenta) a olivového oleje (o 0,9 procenta). Rekordní nárůst zaznamenaly obiloviny (o 18,9 procenta) a olejniny (18,4 procenta). Podražila i cukrovka (o 3,6 procenta) a víno (o 2,3 procenta).
Množství produkce vzrostlo zejména v případě cukrovky (o 13,7 procenta), vína (o 4,6 procenta), brambor (o 4,2 procenta) a ovoce (o 3,3 procenta). Naopak farmáři v unii vyrobili méně olivového oleje a květin – u obou šlo o snížení o 2,2 procenta.
Na loňském meziročním nárůstu hodnoty živočišné produkce se podílí zvýšení cen výrobců (o 6,7 procenta) i nárůst vyrobeného množství (o 1,1 procenta). Loni se zvedly ceny mléka (o 9,1 procenta), drůbeže (o 8,7 procenta), skotu (o 8,6 procenta), ovcí a koz (o 2,3 procenta) a prasat (o 6,4 procenta). Naopak klesly ceny vajec (o 5,3 procenta). Zvýšilo se vyprodukované množství ovcí a koz (o 2,3 procenta), drůbeže (o 1,9 procenta), skotu (o 1,5 procenta) a mléka (o 1,1 procenta). Mírně se snížila výroba vajec (o 0,9 procenta).
Náklady na vstupy se podle odhadu statistiků loni meziročně zvedly o 9,7 procenta v reálných cenách. Důvodem byl hlavně růst cen vstupů (o 9,1 procenta), které táhlo vzhůru zejména zdražení krmiv (o 16,8 procenta), hnojiv (o 14,6 procenta), energie a maziv (o 11,8 procenta), osiv a sadby (o 4,3 procenta) a údržba budov (o 3,8 procenta).

Nárůst i pokles během sedmi let

Zajímavý je pohled na rozdíl reálného příjmu na pracovníka v zemědělství mezi roky 2011 a 2005 (hodnota z roku 2005 odpovídá 100 procentům). Největší nárůst mezi zmíněnými roky zaznamenalo Estonsko, a to o 87,3 procenta, dále Maďarsko (o 74,7 procenta) a Polsko (o 73,9 procenta. Čtvrtou příčku zaujala Česká republika s nárůstem o 59,6 procenta. Ze států původní patnáctky si nejvíc za uvedené období polepšila – o 44,1 procenta – velká Británie.
Naopak největší propad má Lucembursko (o 23 procent), Řecko (o 20,9 procenta) a Portugalsko (o 13,7 procenta).