Příjem na pracovníka vzrostl

O více než 12 procent se v průměru meziročně zvýšil podle prvního dohadu evropského statistického úřadu Eurostatu v roce 2010 reálný příjem na zemědělce v evropské sedmadvacítce. A protože jde o číslo průměrné, někteří si polepšili více, jiní méně a další se dokonce dostali na záporná čísla. Nárůst průměrné hodnoty následuje po poklesu tohoto ukazatele z roku 2009 o 10,7 procenta. Ke zvýšení celkového ukazatele o 12,3 procenta došlo díky růstu příjmu (o 9,9 procenta) a poklesu nákladů na práci (o 2,2 procenta). Jestliže vezmeme jako základ (tedy 100 procent) hodnoty z roku 2005, pak se oproti tomuto roku zvýšil reálný příjem na zemědělce vloni podle odhadu o deset procent a náklady na práci poklesly o 12,7 procenta

.
Eurostat připomíná, že reálný zemědělský příjem na pracovníka se v roce 2010 v EU-27 zvedl díky růstu hodnoty zemědělské výroby v reálné hodnotě (a v této hodnotě jsou i další údaje v textu) o 4,3 procenta, zatímco náklady vstupů se zvýšily o 0,8 procenta. Jen okrajový vliv statistici připisují poklesu hodnoty dotací bez daně (-1,2 procenta) a mírnému nárůstu odpisů (+0,4 procenta).
Nejvíce narostl ukazatel v Dánsku Reálný příjem na zemědělce se vloni meziročně zvedl ve 21 členských zemích unie a snížil se v šesti. Největší meziroční zvýšení by podle odhadu mělo zaznamenat Dánsko, a to o 54,8 procenta, dále Estonsko (o 48,8 procenta) a Irsko (o 39,1 procenta). Dánsko je však stále hluboko pod úrovní tohoto ukazatele, jakou mělo dříve – loni dosáhl jen 77,8 procenta z hodnoty roku 2005. Podobně ani Irové se nedostali na hladinu z roku 2005 – chybělo jim k tomu 7,5 procentního bodu. Naproti tomu ve zmíněném Estonsku byl loni reálný příjem na zemědělce proti roku 2005 o 40,6 procentního bodu vyšší.
Největší meziroční pokles zaznamenala Velká Británie a Rumunsko (obě země o 8,2 procenta). Na třetím místě od spodu žebříčku stanulo za nimi Řecko se snížením o 4,3 procenta. Ve srovnání se situací v roce 2005 si Velká Británie však polepšila, a to o 15,9 procentního bodu. Naproti tomu Řecko se dostalo na 85,8 procenta a Rumunsko jen na 84,9 procenta úrovně z roku 2005.
Rostla hlavně hodnota  rostlinné produkce Zejména se zvýšila hodnota rostlinné výroby (o 6,3 procenta), méně již produkce živočišné (o 2,4 procenta). Nárůst hodnoty rostlinné produkce způsobily její vyšší ceny (o 8,9 procenta), zatímco množství se podle odhadu snížilo (o 2,4 procenta). Nejstrměji rostly ceny olejnin (o 27,1 procenta), obilí (o 22,5 procenta), brambor (o 13,6 procenta) a syrové zeleniny (o devět procent). Nejvýrazněji poklesla produkce cukrovky (o 6,8 procenta), brambor (o 6,7 procenta) a ovoce (o čtyři procenta).
Za růst hodnoty vděčí živočišná výroba jak zdražování produktů (o dvě procenta) tak i mírnému nárůstu množství (o 0,4 procenta). Meziročně se zvedly zejména ceny mléka (o 9,4 procenta), ovcí a koz (o sedm procent) a skotu (o 0,4 procenta). Naopak pád cen, a to o 2,6 procenta zaznamenaly ceny prasat. Produkce rostla zejména u mléka (o 1,4 procenta), jen nepatrně u prasat (o 0,1 procenta) a o něco poklesla u skotu (o 0,8 procenta).
Náklady se zvedly zemědělství loni hlavně kvůli zdražování vstupů (o 0,8 procenta), zatímco objem vstupů byl meziročně o 0,4 procenta menší. Nejvíce narostly ceny energie a maziv (o 6,7 procenta), krmiv (o 3,2 procenta) a údržby budov (o 5,4 procenta). Naopak zemědělci ušetřili na ochranných prostředcích pro rostliny (5,4 procenta).
Změny v u nás a na Slovensku Zemědělci v ČR si loni proti roku 2009 polepšili v reálném příjmu na pracovníka o 3,1 procenta, Slovensko dokonce o šest procent. Ve srovnání s rokem 2005 vzrostla hodnota ukazatele Slovensku o 17,1 procent, ČR jen o 1,7 procent.
Zemědělský příjem zahrnuje příjem získaný zemědělskými aktivitami, neoddělitelnou přidruženou výrobou i zpracováním. Ukazatel však není totožný s celkovými příjmy zemědělských domácností, protože nezahrnuje příjmy z jiných zdrojů (nezemědělské činnosti, platů, sociálních dávek, příjmů z majetku apod.).