10.02.2012 | 06:02
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Příklady dobré praxe využití kompostu

Podnikatelům v zemědělství byly položeny tyto čtyři otázky:
a) Kdy a z jakých důvodů jste začal využívat ke hnojení kompost?
b) Jaké vidíte ve využívání kompostu hlavní přínosy?
c) Existují nějaké negativa využití kompostu?
d) Jak se jeví systém zpracování zemědělského odpadu a využití kompostu na zemědělské půdě z ekonomického hlediska?

Jiří Netík,
MAS Vltava o. s., Dolní Bukovsko
(kompostárna Jarošovice, kapacita 10 000 t/rok)
 

a) Kompostárna byla již od svého prvotního záměru koncipována jako výrobna organického hnojiva pro zemědělskou půdu a byla budována v symbióze s duchem farmy. Samotnou realizaci projektu kompostárny nám urychlilo zrušení chovu prasat v roce 2001, kdy jsme řešili, jak nahradit výpadek organické hmoty (pozn.: prasata byla chována na hluboké podestýlce) a také snížení obratu farmy. Záměr vybudování kompostárny byl připravován od roku 1996, a tak bylo nejsnazší tento projekt nastartovat, neboť řešil oba problémy – organickou hmotu i obrat farmy. Provoz kompostárny byl zahájen v roce 2003.
b) Jedním z významných nákladů pro kompostárnu je, kromě nákladů spojených s dodržením všech zákonných norem a nařízení, včetně všech evidencí a legislativy, především mikrobiální testy kompostů, a to i v případě stabilní receptury kompostu. Důležitým momentem celého procesu je také kontrola a výpočet obsahu živin, které pěstovaná rostlina přijme, a kolik živin s kompostem do půdy přinášíme. Prostě nesmíte zapomenout, že jste ho do půdy dali a počítat s ním nejen z hlediska obsahu dusíkatých látek. Významné náklady představuje také aplikace kompostu na půdu a velice krátká možnost této aplikace.
c) Kompostárna je zařízením na zpracování odpadů, část příjmů tedy činní poplatky za uložení odpadu asi 35–40 %. Další části příjmu se skládají ze služby pro obecní kompostárny, služby vymývání sběrných nádob a nádob na bioodpad a drcení asi 30 %. Ostatní příjmy tvoří prodej kompostů. Z obecného hlediska se jedná o diverzifikaci zemědělských příjmů, které zvláště v těžkých dobách nízkých cen komodit tvořily alespoň nějaký příjem pravidelných a spolehlivých plateb.
d) Předpokládám, že z agrotechnického hlediska jsou přínosy natolik známé, že je není třeba připomínat. Dovolím si připomenout jen lepší absorpci vody, okysličení půdního profilu a zlepšení pH. Jelikož jsme dlouhou dobu využívali kompost pouze pro vlastní potřebu, jednalo se o investici do půdy. A mohu potvrdit, že po sedmi letech používání kompostů je to na polích znát. Mým osobním pocitem z užívání kompostů je jakási výnosová stálost (spolehlivost) takto hnojených pozemků. 

Ing. Josef Sluka, TALPA s. r. o., Přerov nad Labem,
(kompostárna Hořátev, kapacita 20 000 t/rok)
 

a) Kompost začal využívat ke hnojení brambor a košťálové zeleniny v roce 1991 jako vedoucí rostlinné výroby nově vzniklé firmy Bramko Semice. Jednalo se o kompost typu Agronom s většinovým složením na bázi drůbežího trusu, zejména pilinových podestýlek.
b) Přínosy využívání kompostů podobně jako všech druhů hnojů z chovů hospodářských zvířat jsou dostatečně známé a popsané ve snadno dostupné zemědělské literatuře. Organické hnojení jako takové přispívá zejména ke stabilitě systému hospodaření na orných půdách po stránce vyrovnané uhlíkové bilance v rámci zemědělské soustavy. Organická hnojiva včetně kompostu jsou zdrojem základních živin (NPK), mikroživin pro výživu rostlin a v neposlední řadě právě uhlíku, s jehož obsahem v sušině souvisí jejich kvalita. Čím vyšší je obsah organických látek v sušině hnojiva (kompostu), tím vyšší je zpravidla i užitná hodnota. Podle typu použité suroviny k výrobě se od sebe jednotlivé komposty liší též obsahem živin. Čím vyšší je obsah živin, tím menší dávky průmyslových hnojiv je třeba aplikovat. Organická hmota v půdě zlepšuje strukturu půd, biologický život v nich, vododržnost a využití živin z průmyslových hnojiv. To v konečném důsledku vede k zvyšování výnosů a kvality produkce a úrodnosti půdy.
c) Jediným negativem ve vy­užití kompostu může být nedostatečně rozložená dřevní hmota, zejména štěpky a piliny z tvrdých dřevin, což způsobuje vázání vody a její znepřístupnění rostlinám. Takovýto druh kompostu by však neměl být v zemědělské praxi využíván.
d) Na otázku ekonomické výhodnosti využití kompostu ne­lze z pohledu Ing. Sluky jednoznačně odpovědět, neboť závisí na kvalitě kompostu dané obsahem organických látek a živin a jeho ceně. V současné době redukce živočišné výroby v českém zemědělství se stávají komposty prakticky jedinou možnou alternativou k udržení vyrovnané uhlíkové bilance a zachování úrodnosti půd spolu se zeleným hnojením a zaorávkami slámy. Ekonomický přínos je proto jednoznačně pozitivní. 

Ing. Ivan Karbusický, Farma HUCUL, Janova Hora, Vítkovice v Krkonoších 
Ekologická farma HUCUL leží v Krkonošském národním parku s nadmořskou výškou 1100 m a chová koně plemene hucul. Kompostováním se zabývají od roku 1998. Předtím aplikovali koňský hnůj, tak jak se to dělalo na horách vždy – tj. rozházením před sněhem na louky, během dlouhé zimy pod sněhem došlo k rozkladu a na jaře po hnoji prakticky nebylo památky, stačilo pouze louku přesmykovat. Tento způsob vyvolával kritiku (návštěvníků – turistů) zejména v době po aplikaci hnoje do spadnutí prvního sněhu. Proto hledali jiný způsob zpracování hnoje a regulace využití živin. Kompost vyrobený z hnoje, nadprodukce travní biomasy a případně nekvalitního sena je využíván pro výživu nespásaných travních porostů, k rekultivaci ploch po zimním lyžování a prodeji. Je vynikajícím zdrojem živin a organické hmoty. Farma má kompost registrovaný jako hnojivo a jako produkt ekologického zemědělství.
Jistým negativem je investiční a provozní náročnost výroby kompostu, která se promítá do ceny, a v případě nadprodukce kompostu, jenž se na farmě nevyužije, je obtížné zajistit jeho odbyt. Bohužel v současné době existuje nulová možnost odbytu, která je způsobena mimo jiné i tím, že velkokapacitní kompostárny zpracovávající komunální odpad, za jehož uložení dodavatelé platí, diktují nízkou cenu. Není tak oceněn vklad a zpracování vlastních nekomunálních surovin ani jakost a kvalita zemědělského kompostu.

Ing. Květuše Hejátková
 
Zemědělská a ekologická regionální agentura ZERA

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down