Menu
e-shop
Problémy, které v loňském roce trápily resort zemědělství, ekonomická krize, nízké ceny agrárních komodit, boj o státní rozpočet doprovázený protesty zemědělců, ale především perspektivy agro-potravinářského komplexu České republiky v letošním roce, byly hlavními tématy novoročního rozhovoru našeho týdeníku s ministrem zemědělství ČR Jakubem Šebestou.
Pane ministře, jak hodnotíte z pohledu resortu uplynulý rok, co vás potěšilo a co naopak rozladilo ? Především jsem rád, že resort velmi dobře zvládl ohromnou agendu související s výkonem českého předsednictví EU (CZ PRES). Zároveň se podařilo v rámci jedné z hlavních priorit CZ PRES v zemědělské oblasti týkající se budoucí podoby přímých plateb jasně vymezit stávající problémy tohoto systému a definovat základní parametry, které by měl budoucí model splňovat, a to zejména s ohledem na oprávněné požadavky zemědělců v nových členských státech. V závěrečné diskuzi se významná většina států vyjádřila, že přímé platby musí být spravedlivé, efektivní, jednoduše proveditelné a lépe obhajitelné před veřejností. Potěšilo mě, jak se týmu expertů MZe a Stálého zastoupení ČR v Bruselu podařilo, i přes vypjatou politickou situaci po pádu vlády, zdárně dovést naše předsednictví v EU ke zdárnému a důstojnému konci.
Na domácí úrovni považuji za významný úspěch, že se během jednání o rozpočtu podařilo zajistit na národní doplňkové platby 3,5 miliardy korun. Je třeba připomenout, že v původním návrhu státního rozpočtu byla na pokrytí národních doplňkových plateb nula. Prioritním tématem i nadále zůstává kritická situace v sektoru mléka. V boji s touto krizí jsou přijímána opatření na národní i evropské úrovni. Z hodnocení dopadů těchto opatření jasně vyplývá, že bez nich by mléčný trh zkolaboval a ceny by se propadly ještě hluboko pod současnou úroveň. V téhle souvislosti musím zmínit, že v poslední době ceny mléka se postupně zotavují po loňském propadu, to je signál, že situace na trhu s touto klíčovou zemědělskou i potravinářskou komoditou se začíná postupně obracet k lepšímu. Z hlediska produkce hlavních rostlinných komodit byl právě uplynulý rok úspěšný a sklizeň většiny komodit byla lepší než průměrná. Na druhou stranu se v důsledku vývoje na světových trzích ceny rostlinných komodit proti uplynulému roku hluboce propadly. Za nepříznivou lze označit oblast speciálních plodin, kde pokračuje propad v plochách a celkové produkci, ať už se to týká zeleniny, chmele nebo především technických plodin (přadný len a konopí), které se přestaly téměř pěstovat.
Vývoj v potravinářském sektoru v roce 2009 signalizuje, že se nachází v recesi, i když propad tržeb v běžných cenách není u sledovaného sektoru tak hluboký jako u zpracovatelského průmyslu celkem. Proto i méně klesá počet zaměstnanců ve sledovaném sektoru, než za zpracovatelský průmysl celkem.
K druhé části vaší otázky – neřekl bych, že mě to přímo rozladilo, ale trochu mě zklamalo, že na neformální Radě ministrů zemědělství v Brně, konané před koncem našeho předsednictví, se nepodařilo přijmout závěr ohledně budoucnosti Společné zemědělské politice. Přesto, toto veledůležité téma není „mrtvé“, bude to jedno z témat, kterým se budeme věnovat toto pololetí v rámci španělského předsednictví Rady EU.
Co očekáváte od letošního rok, jak se bude podle vašeho názoru vyvíjet situace v resortu a jaké hlavní úkoly letos stojí před vaším úřadem?Prioritou bude úsilí o stabilizaci situace v sektoru mléka. Již jsou připravena opatření, která by měla chovatelům dojeného skotu pomoci. Současně očekávám, že se naplno rozvine diskuze na téma budoucnosti společné zemědělské politiky, a to v kontextu přípravy nové finanční perspektivy EU pro období po roce 2013. Zde nás čekají velice složitá meziresortní jednání při snaze obhájit stávající objem finančních prostředků pro Společnou zemědělskou politiku EU.
V oblasti cen hlavních zemědělských komodit, přestože bychom si přáli rychlé oživení, očekáváme spíše pomalé tempo. Situaci ovlivní průběh vegetačních podmínek v novém roce a odhady produkce nejen v České republice a v Evropě, ale i v dalších částech světa.
Bude třeba zvládnout nakoupit a uskladnit obiloviny nabízené do intervenčního nákupu, protože lze očekávat velké zvýšení nabídky ve srovnání s minulým marketingovým rokem (2008/09).
Také bych chtěl upozornit, že od ledna 2010 je zahájena podpůrná akce EU "Ovoce do škol" na zvýšení spotřeby ovoce a zeleniny u školních dětí, ke které se přihlásila i Česká republika.
V potravinářství zůstává výzvou, která stále platí a bude významná i v roce 2010 konkurenceschopnost tuzemských výrobců. Půjde i o změnu způsobu řízení výroby od představ o konkrétní a stálé nabídce určitého sortimentu, za kterou automaticky následuje odbyt (to je možné jen při nedostatečné nabídce), na výrobu ještě cíleněji zaměřenou na požadavky trhu. Přesto je obtížné předpovídat další vývoj, neboť je nesnadné určit, kdy nastane obrat ve výkonnosti odvětví. Další vývoj odvětví bude ovlivněn zejména faktory, které jej budou nepřímo či přímo ovlivňovat. Mám konkrétně na mysli opatření vyplývající ze státního rozpočtu na rok 2010, což se týká zejména výrobků se spotřební daní, růst cen vstupů, zejména energií a pohonných hmot, míru podpor z veřejných zdrojů vč. marketingové podpory, což se týká zejména národní značky KLASA, regionálních produktů apod.
Po překonání ekonomických obtíží v zahraničí, což ovlivňuje především export a také problémů v tuzemsku, kde nachází uplatnění rozhodující část produkce, lze však očekávat přepokládaný růst výkonnosti a efektivnosti odvětví, ale z nižší základny. Samozřejmě se budeme věnovat i plnění plánu legislativních prací. Určitě se budu také zajímat o to, jakým tempem a jak účelně jsou prováděny pozemkové úpravy.
Jak jsem již před koncem minulého roku avizoval, nově ustavený tým, který jsem pracovně nazval Skupinu pro strategické otázky zemědělství, se bude intenzivně věnovat definování a tvorbě nové agrární koncepce, po které již dlouho volá odborná veřejnost. Mým cílem je, aby do voleb byla vytvořena za účasti všech zainteresovaných nevládních agrárních organizací stabilní a funkční platforma, která bude pracovat na zmíněné koncepci týmovým způsobem, a která bude sloužit jako základ pro další koncepční práci novému ministru či nové ministryni.
Předpokládáte, že se během roku nakonec podaří zvýšit národní agrární podpory na maximální možnou úroveň?
Vnímám jako jednu z mých priorit zajistit i při současné napjaté situaci finanční prostředky k překlenutí nepříznivého ekonomického vývoje a udržení konkurenceschopnosti českých zemědělců v rámci jednotného trhu EU. V této souvislosti je základním nástrojem dotační politika a zde je prioritou zajistit maximálně možný objem finančních prostředků na národní doplňkové platby. Mou snahou bude nalézt dodatečné prostředky na tento účel, ale bylo by ode mě nezodpovědné v tuto chvíli slíbit, že se je podaří navýšit na maximální možnou úroveň. Bez významu jistě není pomoci stabilizaci sektoru prostřednictvím dotačních programů a nástrojů PGRLF.
Jakou pomoc letos připravuje MZe pro chovatele dojného skotu?
Věřím ve funkčnost podpůrných opatření. I když podporujeme úplné zrušení mléčných kvót po roce 2015, jsem si jist, že podpůrná opatření jako např. intervenční nákupy by mely být zachovány ve formě bezpečnostní sítě pro případ nenadálých změn na trhu. Na úrovni EU byla už v roce 2009 zavedena podpůrná opatření na trhu s mlékem a mléčnými výrobky jako vývozní podpory, podpora soukromého skladování másla a intervenční nákupy másla a sušeného mléka. Dále se ministrům zemědělství EU podařilo vyčlenit 300 milionů eur na podporu mléčného sektoru na rok 2010. Pro české producenty tato podpora představuje přibližně 150 milionů korun. V rámci Barrosova balíčku hospodářské obnovy je na prioritu Opatření k restrukturalizaci odvětví mléka a mléčných výrobků v rámci Programu rozvoje venkova vyčleněno cca 420 miliónů korun.
Současně jsou realizována také opatření na národní úrovni. Jde za prvé o zavedení podpory chovatelů dojených krav na základě čl. 68 nařízení Rady, kterým se upravují přímé platby.
Předpokládané finanční prostředky, které budou tímto způsobem směřovat na podporu odvětví mléka, činí 800 milionů korun ročně. Za druhé jbude spuštěn program podpory Welfare dojnic. Předpokládané finanční prostředky činí v tomto případě 800 milionů korun na pět let. Dále se podařilo prosadit rozšíření programu školního mléka o další výrobky. Nyní bude možné distribuovat výrobky obsahující více ovoce, to znamená více ochucených výrobků, které jsou pro děti atraktivnější. A co se týče podpory v rámci top-up, tak bych rád v této souvislosti zdůraznil, že celkový systém podpory přežvýkavců v rámci top-up je primárně nastaven tak, aby bylo možné čerpat maximální objem finančních prostředků. Současně je prioritou Ministerstva zemědělství zachování rovnováhy v distribuci finančních prostředků mezi jednotlivými kategoriemi skotu.
Souhrnně řečeno se domnívám, že prioritou EU musí být stabilita cen, rovnováha mezi nabídkou a poptávkou, rentabilita produkce mléka a konkurenceschopnost evropského sektoru mléka na světových trzích.
Čeho se budou letos týkat priority ČR v rámci Společné zemědělské politiky EU? Cílem české agrární diplomacie v letošním roce je především být aktivní v diskusi o budoucnosti Společné zemědělské politice, zejména po roce 2013. Chceme, aby agrární politika EU zaručovala spravedlivější podmínky pro všechny členské země. Ale zároveň s tím je třeba hodně pracovat na tom, aby dotační politika Unie byla obhajitelná před širokou veřejností. Nechceme stavět bariéry mezi nezemědělskou veřejností a zemědělci. Musíme usilovat o to, aby veřejnost viděla v zemědělcích a v obyvatelích venkova vůbec nejen výrobce potravin, ale ty, kteří pečují o krajinu a vytvářejí tzv. společné statky (public goods), ve prospěch celé společnosti, a za to si zaslouží spravedlivou odměnu.
Co říkáte loňským protestům našich zemědělců?
Považuji je za veřejný projev nespokojenosti, na který má občan v demokratické společnosti právo. Z tohoto pohledu tedy protesty zemědělců nezpochybňuji ani je neodsuzuji. Z pohledu toho, zda měly protesty části zemědělské veřejnosti vliv na mé konání, pak musím říci, že vlastně nikoli. Po celou dobu od mého nástupu do funkce se snažím nalézat nejen maximum finančních zdrojů, ale také se snažím prosazovat legislativní a tržní opatření zde i na půdě Evropské unie, abych ulehčil zemědělcům nelehkou situaci, přes kterou vinou globální finanční krizí procházejí. Nežijeme v ideálním světě, takže je logické, že někdy část veřejnosti dává svůj názor veřejně a hlasitě najevo, a já to pokládám za součást našich občanských svobod.
Jakou pozornost letos věnuje MZe podpoře potravinářů a propagaci českých potravin? Významnou. I v roce 2010 pokračuje financování dotačního programu 13 – Podpora zpracování zemědělských produktů s plánovaným objemem finančních prostředků ve výši 200 miliónů korun. Tento program je určen pro velké potravinářské podniky nad 250 zaměstnanců nebo s obratem nad 50 miliónů eur a méně než 750 zaměstnanců nebo obratem nižším než 200 miliónů eur .
Rád bych připomenul, že pro tento dotační program byly v období 2005 až 2008 vyčleněny finanční prostředky ve výši 1, 052 miliardy korun a 540 projektů za toto období generovalo modernizaci potravinářských podniků v objemu vynaložených nákladů 3,625 miliardy korun.
Prioritou je, aby prostředky státního rozpočtu, kapitoly zemědělství, umožnily v rámci národních dotací zachování tohoto dotačního programu až do roku 2013, do kterého je program notifikován EU, jako doplnění opatření 1.1.3 Přidávání hodnoty zemědělských a potravinářských produktů z Programu rozvoje venkova na období 2007 až 2013, který od roku 2009 podporuje pouze malé a střední potravinářské podniky s podporou EU.
Jednou z mých priorit i priorit Ministerstva zemědělství je zajištění financí na rozvoj zpracovatelského průmyslu, neboť vyžadujeme vysokou kvalitu, ale musíme si uvědomit, že kvalita není zadarmo. V této oblasti chceme hlavně podporovat pokračování národního dotačního titulu (Podpora zpracování zemědělských produktů) jehož účelem je mj. modernizace zařízení provozovatelů potravinářských podniků.
Nedílnou podporou potravinářům je i marketing. Proto Ministerstvo zemědělství v závěru loňského roku podpořil propagační kampaň Potravinářské komory, zaměřenou jednak na propagaci mléka, jednak také na propagaci regionálních potravin. Propagaci regionálních potravin se budeme věnovat i v letošním roce, ve spolupráci s Agrární komorou, Potravinářskou komorou a s kraji. A nelze opomenout významnou roli Státního zemědělského intervenčního fondu při propagaci kvalitních potravin již zavedenou značkou Klasa.
