19.08.2008 | 01:08
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Prioritou předsednictví bude rozpočet EU

O hodnocení uplynulého zemědělského roku i o perspektivách, které odvětví čekají v následujícím období, jak v rámci České republiky, tak i z pohledu společné zemědělské politiky Evropské unie, hovoří ministr zemědělství ČR Petr Gandalovič.

Na jaře jste předložil svoji vizi reformy zemědělské politiky, podařilo se vám přesvědčit o její prospěšnosti nevládních organizací, které ji odmítaly?
Myslím, že celou řadu těch nejožehavějších témat se nám podařilo vyjasnit. Některé sporné body stále existují, ale ty jsou právě hlavními tématy probíhající diskuze se zemědělskou veřejností. Vysvětlováním se snažíme přesvědčit o správnosti námi zvolených reformních kroků, ale zároveň se při jejich realizaci snažíme zohlednit konstruktivní podněty i od zmíněných nevládních organizací.

Důležitým tématem současné vlády je náprava škod minulosti, jak se to zatím daří?
Na začátku července vláda schválila připravený návrh transformačního zákona, který pomůže vrátit majetek v hodnotě 12 miliard korun. Chceme spravedlivým způsobem zabránit přenosu povinnosti vypořádat nároky oprávněných osob z části povinných osob na stát. Stávající stav věcí v sobě nese známky zvýhodňování jedné části oprávněných osob na úkor zájmů a práv ostatních účastníků tohoto transformačního a restitučního procesu. Principy jako je priorita vlastnických práv a odpovědnost vlastníka musíme hájit i dnes, kdy o zemědělskou půdu začíná být zájem. Chceme vytvořit předpoklady pro rovné a spravedlivé postavení obou stran tohoto tradičního způsobu nakládání s půdou.

Jedním ze stěžejních bodů navrhované reformy byly také pozemkové úpravy. Jak pokračují a jaká je jejich budoucnost?
V rámci restitucí byla vlastníkům půda navrácena ve stavu z konce osmdesátých let. Pozemky byly nepřístupné, vlastnicky nescelené nebyla vyjasněná jejich lokalizace. Vlastníci se nemohli fakticky ujmout svých práv. V současné době byly dokončeny nebo jsou rozpracovány na zhruba 18 procentech zemědělské půdy České republiky. Realizováno nebo rekonstruováno bylo zhruba tisíc kilometrů polních cest, téměř na 400 ha byla provedena protierozní nebo protipovodňová opatření, na 1180 ha jsou nové výsadby zeleně.
Je pokryto pouze 1047 katastrálních území z celkového počtu 13 tisíc. Protierozní, protipovodňová a ekologická opatření, úprava polních cest a další opatření se z podstatné části provádějí díky finančním podporám Evropské unie. Letos také disponujeme finanční částkou do procesu pozemkových úprav, která je o třetinu vyšší, než tomu bylo v průměru v předchozích letech a podobně tomu bude v nadcházejících letech, kdy lze ročně počítat s částkou přes dvě miliardy korun, z čehož nejméně třetina přijde z EU. Počet pozemkových úprav v jednotlivých letech by měl stoupnout na 250 až 300. Společenská poptávka na provedení pozemkových úprav je zhruba 4300 katastrálních území do roku 2015, což je i naší ambicí.

Jaké jsou dosavadní výsledky snahy ministerstva zemědělství o omezení byrokracie a co konkrétně se již podařilo Antibyrokratické komisi?

Nadbytečná administrativa omezuje a ekonomicky ohrožuje zemědělské podnikatele v Česku a zároveň prodražuje fungování rezortních státních institucí placených z peněz daňových poplatníků. Nejdůležitějším úkolem pro nejbližší jednání komise je připravit požadavky související s českou podobou systému křížových kontrol u zemědělců, tvz. cross-compliance, který bude postupně aplikován již od 1.ledna příštího roku a který může být potenciálně ohniskem zatěžující byrokracie či nadbytečných kontrol. Cílem komise je prověřit stávající postupy státních úřadů v gesci ministerstva a očistit zemědělskou legislativu od nadbytečných zejména evidenčních a organizačních požadavků, které jsou v současné době kladeny na české zemědělce, ale které nejsou přímo vyžadovány legislativou evropskou.
Bodů, které se Antibyrokratické komisi od jejího zřízení v březnu letošního roku podařilo vyjednat nebo se jimi současné době zabývá, je celá řada. Ať už se jedná o zlepšení podmínek prodeje ze dvora, omezení zbytečné kontroly prováděné na zjevně nepodložených anonymních udáních nebo zjednodušení evidence hnojiv a postřiků. A to jsou namátkou vybrané body.
Co se týká snižování byrokracie v rámci pravidel Evropské unie, usilujeme zejména o odstranění historických nesrovnalostí a prosazujeme, aby nově zaváděná pravidla byla co nejméně zatížena byrokracií a respektovala specifickou zemědělskou strukturu jednotlivých zemí. I v roli předsednické země chceme především přispívat k liberalizaci Společné zemědělské politiky a omezování byrokratické zátěže na všech stupních evropské administrativy.

Co považujete zatím za největší úspěchy české agrární diplomacie v rámci Evropské unie?

Za úspěch lze považovat například upravený návrh Evropské komise na seškrtání dotací stanovené na bázi velikosti farem. ČR patřila k zemím, na které by původní návrh dopadl nejtíživěji. Vzhledem k historickému vývoji naše zemědělství tvoří především velké farmy, které by podle původního návrhu měly přijít až o 45 procent dosavadních dotací. Modifikovaný návrh Komise je pro nás nesrovnatelně výhodnější. V zásadě se dá říci, že Komise novým návrhem opustila koncept degresivních plateb a nahradila ho progresivní modulací, tedy přesunem části přímých podpor určených největším farmám ve prospěch rozvoje venkova. Současně výrazně snížila procenta škrtů, a to konkrétně ve třetím pásmu, do kterého spadá většina našich zemědělských podniků, ze zmiňovaných pětačtyřiceti na devět.
Další úspěch si připsal český vyjednávací tým v Bruselu v případě reformy společného trhu s vínem. Kompromisní návrh Evropské komise v případě České republiky v mnohém zohlednil naše připomínky. Na rok 2009 nám přiznal zhruba tři miliony eur, přičemž původní návrh byl asi poloviční, zachována zůstala i možnost doslazování sacharózou.
Úspěchem bylo i jednání o reformě trhu s cukrem, kde na základě našich připomínek nedojde k plošnému krácení kvót a bude zohledněna již uskutečněná restrukturalizace v jednotlivých zemích. Česká republika hrála výrazně aktivní roli při projednávání obou verzí reformy - návrhy komisařů Fischlera a později Fischer-Boelové. Dokázali jsme prosadit některé důležité prvky do konečných znění reformy, například rozdílnost národních plateb v nových státech v podobě SAPS, zohlednění první vlny restrukturalizace při případném krácení kvót. Je třeba zdůraznit, že podpora pro česká stanoviska byla budována velice obtížně, protože hlavní cukrovarnické státy EU, jako je Německo, Nizozemí, Francie, Velká Británie nebo Polsko, se svými zájmy byly často v protikladu českým zájmům, a byly tudíž často počtem hlasů a vlivem nad možnosti České republiky.
Bodujeme ale například. i v oblasti chráněných zeměpisných označení, kde patříme nejen k nejaktivnějším zemím s největším počtem žádostí, ale naše snahy korunoval třeba nedávný úspěch s registrací názvu „České pivo“.

Jaké jsou priority a klíčová témata českého předsednictví Evropské unie? Je na předsednictví resort dostatečně koncepčně i personálně připraven?
Jedním ze stěžejních témat českého předsednictví bude komplexní revize rozpočtu zaměřená na všechny aspekty výdajů Evropské unie, a tedy včetně výdajů určených pro Společnou zemědělskou politiku (SZP). Základním cílem plánované revize rozpočtu je postupná racionalizace vynakládání finančních prostředků EU. V oblasti SZP bude ČR klást důraz na hlavní smysl revize, tedy postupné snižování podílu SZP na výdajové straně rozpočtu a dále pak přesun finančních prostředků z I. do II. pilíře, tedy ve prospěch rozvoje venkova. Tyto klíčové záměry bude nutné prosadit na pozadí debaty o formulaci nových cílů a hodnot, které zemědělství občanům unie přináší.
V Evropské unii se hodně diskutuje o budoucnosti přímých plateb a celého prvního pilíře SZP po roce 2013. Česká republika kvituje s povděkem, že Evropská komise v rámci prezentace prověrky funkčnosti SZP, tzv. Health Checku, navrhla možnost prodloužení aplikace systému jednotných plateb na plochu (SAPS) pro nové členské státy až do konce roku 2013. Za předpokladu možností a nástrojů specifického přístupu k citlivým sektorům je Česká republika připravena podpořit po roce 2013 model obdobný SAPS, jakožto jednu z možných variant dalšího směřování přímých plateb v rámci celé unie. Souběžně s otázkou budoucnosti přímých plateb se diskutuje o degresivitě přímých plateb, kde jsme proti stanovení horní hranice plateb a proti jakýmkoli opatřením a omezením, která mají za následek znevýhodňování některých typů subjektů na základě uměle vytvořených hledisek.
V rámci rozvoje venkova bude české předsednictví usilovat o vyvážený rozvoj s cílem podpory zaměstnanosti a podnikání se zaměřením na podporu života mladých lidí na venkově, rozvoj vzdělávání, výzkumu a diverzifikaci do nezemědělských činností, obecně zkvalitnění života na venkově. Jedním ze strategických cílů rozvoje venkova bude také vybudování technické infrastruktury pro využití obnovitelných zdrojů energie.
V průběhu předsednictví se prioritně zaměříme na otázku nového vymezení tzv. ostatních LFA. Tuto problematiku vnímáme velmi citlivě a jsme přesvědčeni, že kritéria navržená Komisí bude obtížné aplikovat ve stejné podobě ve všech členských státech a členským státům by tedy měla být zaručena určitá flexibilita zohledňující národní specifika.
Jako předsednická země bude Česká republika také iniciovat debatu o revizi politiky kvality EU, která zajistí kvalitním zemědělským a potravinářským výrobkům, zejména s registrovanými názvy zeměpisných označení (CHZO) nebo označení původu (CHOP), dlouhodobou perspektivu, a to jak na vnitřním trhu EU, tak posílení jejich pozice vůči třetím zemím.
Jako prioritu jsme tuto oblast zvolili s ohledem na skutečnost, že ČR se dlouhodobě věnuje ochraně kvalitních výrobků a podala po přistoupení největší počet přihlášek názvů zeměpisných označení a označení původu z nových členských států. ČR bude zejména podporovat snahy vedoucí ke zjednodušení, napřímení a zkrácení neúměrně dlouhých lhůt posuzovacích procedur. Dalšími tématy, do jejichž obsahu ČR hodlá vnést své podněty jsou: rozsah ochrany zeměpisných označení a označení původu, status zaručených tradičních specialit, registrační procedura, změny v definicích CHOP a CHZO, propagace, zřízení agentury, spektrum chráněných produktů, logo Společenství.
Komise aktuálně pracuje na přípravách zelené knihy, která by měla zarámovat diskusi o revizi této politiky. Tato zelená kniha by se kromě výše zmíněných oblastí mohla dotknout
i otázek certifikace kvality potravin či značení země původu. Komise počítá s jejím představením během francouzského předsednictví. ČR k problematice uspořádá odbornou konferenci na vysoké úrovni a bude rozvíjet diskusi na úrovni Rady.
Přípravy na předsednictví už probíhají několik měsíců, a to samozřejmě jak na odborné úrovni v celé řadě seminářů nebo pravidelných jednání s experty současného i minulých předsednictví, tak i personálně zajištěním dostatečného počtu kvalifikovaných a jazykově vybavených pracovníků.

Jste spokojen s čerpáním peněz z Programu rozvoje venkova a s kvalitou a účelností projektů, na které jsou tyto prostředky vynakládány? Chystáte do budoucna v rámci programu nějaké zásadnější změny?

Program rozvoje venkova byl schválen v květnu 2007 s rozpočtem 3,6 miliardy eur na období 2007 až 2013, z toho 2,8 miliardy eur jde z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova. Bilance prvního roku fungování PRV je skvělá: celkem 256 realizovaných projektů za 273 milionů korun. Největší zájem jsme zaznamenali u těch opatření, kde jsou příjemci dotace malé obce, u takových, která řeší pozemkové úpravy nebo jsou určená k modernizaci zemědělských podniků a k zahájení činnosti mladých zemědělců. Vzhledem k tak velkému zájmu můžeme opravdu vybírat jen ty nejkvalitnější projekty a o účelnosti vynaložení prostředků jsem přesvědčen. Naopak se u některých opatření snažíme částku vyčleněnou pro rok 2007 podpořit ještě částí sumy určené pro rok další, protože kvalitních projektů je opravdu hodně a je škoda, aby zapadly.
Harmonogram příjmu žádostí – jedno opatření jednou v roce a průběžné vyhodnocování úspěšnosti jednotlivých opatření - je funkční a stabilizovaný, s žádnými zásadními organizačními změnami se tedy nepočítá. Program rozvoje venkova se nicméně změní podle formulovaných priorit sektoru: v souvislosti se snahou o regulaci byrokratické zátěže, snižování počtu povinných příloh atd. připravujeme elektronickou žádost, která by se jako první měla vyzkoušet u nárokových opatření. Podpoříme také welfare zvířat formou zvýhodňování v rámci preferenčních kritérií, např. podporou neklecových chovů drůbeže, dále chceme podporovat vyžití bioplynu atd. V příštím roce bude spuštěno nové opatření na neproduktivní investice v zemědělství, v jehož rámci budeme pamatovat na ochranu krajiny.

Ministerstvo zemědělství věnuje pozornost také podpoře potravinářů a propagaci českých potravin, jak si dnes stojí Klasa a jaké měly dosavadní reklamní kampaně výsledky?

Snažíme se podporovat kvalitní a bezpečné potraviny, do budoucna se hodláme zaměřit na podporu regionálních potravin a zasadíme se o další rozvoj bioprodukce z českého ekologického zemědělství. Připravíme podmínky pro malé konkurenceschopné subjekty, které dovedou nabízet kvalitní produkty přímo na farmě. Dnešní evropská a tedy i česká potravinová politika se soustřeďuje především na kvalitu. Jdeme ještě dále a chceme, aby potraviny, které kupujeme, byly nějakým způsobem specifické, rádi se vracíme k prověřené kvalitě a tradici. Naším hlavním cílem není totiž obtížně definovatelná potravinová soběstačnost, obzvláště v realitě společného trhu Evropské unie. Pro nás je důležitější klást důraz na zdravotní nezávadnost potravin jako samozřejmost, která vyplývá z povinností každého výrobce a je dána ze zákona. Každý, kdo sáhne například po značce Klasa nebo Bio, si tak může být jist, že zakoupil výrobek zhotovený z vysoce kvalitních surovin. Kvalita českých výrobků se neustále zvyšuje a v náročném tržním prostředí si certifikované produkty získaly dobré jméno. Kvalita, potravinová bezpečnost a regionální pestrost produkce tvoří také jednu z rámcových priorit ČR pro nadcházející předsednictví.

V jaké fázi je prodej majetkového podílu státu v Českobudějovickém výstavišti a jak postupuje příprava na transformaci n. p. Budějovický Budvar?

Výstaviště České Budějovice, a.s. je z 87,84 procenta vlastněno Podpůrným a garančním rolnickým a lesnický fondem. Finanční plán PGRLF počítá s prodejem majetkového podílu na výstavišti, ale jeho realizace se teprve připravuje.
Co se týká přípravy Transformace Budvaru, byla mezi ministerstvem zemědělství, Budvarem a vítězným konsorciem firem vzešlým z veřejné zakázky uzavřena Smlouva o poskytování poradenských služeb, dodavatelé převzali veškerou dokumentaci. My nyní očekáváme analýzu a návrh nejvhodnější varianty transformace Budvaru a její předpokládaný časový harmonogram. Závěry by měly být známy v průběhu září 2008.

V jakém stavu je dnes řešení problémů kolem Lesů ČR?

Situace kolem státního podniku Lesy České republiky byla v posledních týdnech ostře sledovaná, ale na úvod musím říci, že bylo a je postupováno ve všech záležitostech zcela podle zákona. Situaci kolem zadávání zakázek na likvidaci kalamitního dřeva jsem vysvětlil kolegům ze zemědělského výboru poslanecké sněmovny. Bylo nutné rychle zlikvidovat kalamitní dřevo, které by bylo potenciální příčinou kůrovcové kalamity, které se snažíme zabránit. V tomto případě je prostě a jednoduše zákon o zadávání veřejných zakázek nevhodný. Ve stavebnictví nevzniká žádná škoda pokud dojde k ročnímu zdržení, v lese toto prostě není možné. Jednací řízení bez uveřejnění jsou nejrychlejší a přitom zcela zákonnou cestou k řešení mimořádné situace, a proto jsme k nim po jednání s lesnickými firmami přistoupili. Nevidím tedy v tomto postupu problém.
Jako problematické je označováno nakládání s finančními prostředky Lesů ČR, což musím odmítnout. Nakládání s prostředky Lesů ČR kontrolujeme pravidelně v rámci účetní závěrky, z níž jsou všechny tyto operace patrné. Zároveň jsme už před několika týdny rozhodli o tom, že kontrolní roli v tomto státním podniku posílíme úpravou statutu podniku tak, že informační povinnost je ve statutu explicitně zakotvena. Myslím, že důležitější než věnovat se těmto věcem je snažit se vytvořit z Lesů ČR moderní, transparentní a dynamický podnik, který bude partnerem pro regiony. Jsem přesvědčen, že k definitivnímu vyřešení problémů v Lesů ČR jsme vykročili na základě memoranda podepsaného loni mezi lesnickými firmami a ministerstvem zemědělství.

Jak vnímáte tradiční mezinárodní agrosalon Země živitelka, jehož 35. ročník bude tento týden zahájen?
Agrosalon Země živitelka je výkladní skříní českého zemědělství, je to podnik s obrovskou tradicí. Jeho přínos pro samotné zemědělce, kteří zde mohou získat nové informace, seznámit se s novými trendy nebo porovnat úroveň své práce s úrovní práce svých kolegů, je myslím neoddiskutovatelný. Přestože v současné době uvažujeme o prodeji Výstaviště České Budějovice, a.s., považuji za důležité, aby součástí případné smlouvy o prodeji bylo zachování ochranné známky Země živitelka, které by budoucnost výstavy zaručovalo.

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down