29.02.2008 | 12:02
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Priority pro zdravotní kontrolu

Zejména o svízelné situaci na trhu s prasaty a vepřovým masem, uvolnění dalších geneticky modifikovaných odrůd kukuřice a brambor pro trh unie, nápadech pro nadcházející zdravotní kontrolu společné zemědělské politiky, dalším postupu v katarském kole jednání Světové obchodní organizace (WTO) i vakcinaci proti bluetongue jednali v uplynulém týdnu ministři zemědělství členských států Evropské unie.

O povolení dalších odrůd rozhodne opět komise
Rada opět neměla kvalifikovanou většinu ať již pro odmítnutí nebo schválení čtyř odrůd GM kukuřice a jedné GM odrůdy brambor. V případě brambor jde o odrůdu s vysokým obsahem škrobu, kterou vyvvinul německý koncern Basf. Konečné rozhodnutí, zda se tyto odrůdy budou moci dostat na trh Evropské unie, je nyní na Evropské komisi. GM odrůdy, které se dostanou do jednání rady, mají již kladný posudek Evropského úřadu pro bezpečnost potravin. Proto je komise zpravidla schválí.
Nápady pro kontrolu
Rada se zabývala také zdravotní kontrolou (health check) společné zemědělské politiky (SZP) a její reformy z roku 2003. Delegace členských států měly na jednání informovat o tom, co ve zdravotní kontrole považují ze svého hlediska za tři hlavní priority a jaké opatření je podle nich nezbytné pro hladký přechod na bezkvótový mléčný sektor v roce 2015. Ke nějakému společnému stanovisku by měla rada dospět v březnu.
Degresivita plateb, jejich minimální a maximální strop, modulace a přímé platby spolu s decouplingem (odpojením plateb od produkce) jsou podle Terezy Dvořáčkové z ministerstva zemědělství třemi prioritami pro zdravotní kontrolu, s nimiž šla na jednání rady česká delegace.
Když redukovat platby, pak všem stejně
Jak Dvořáčková vysvětlila, degresivita plateb a jejich minimální a maximální strop jsou opatření, která mají redukovat přímé platby čistě na bázi velikostní struktury podniku, a proto jsou pro ČR jen těžko akceptovatelná. Důvodem je zejména selektivní dopad jen na některé členské státy, který by negativně ovlivnil konkurenceschopnost jejich agrárního sektoru. V ČR by byly sníženy přímé platby o asi 14 procent, což je nejvíce ze všech členských států. Krácení plateb diskriminuje velké podniky, které by jinak dokázaly obstát v konkurenci globalizovaného trhu. ČR může podpořit pouze taková opatření, jejichž dopady budou rovnoměrně a spravedlivě rozloženy mezi všechny členské státy tak, aby se odstranily všechny historicky dané rozdíly a bariéry a nevytvářely nové. .
Modulace nesmí narušit konkurenční podmínky
Pokud jde o modulaci plateb (jejich postupné přesouvání z podpory zemědělství do podpory venkova) podle stanoviska české delegace „ČR z obecného pohledu vítá možnost snížení objemu přímých plateb ve prospěch rozvoje venkova, ale je třeba tento nástroj upravit tak, aby přesouvané částky byly v jednotlivých státech srovnatelné a nedošlo tak k narušení rovných konkurenčních podmínek pro zemědělce v některých členských státech. Navrhujeme zavést modulaci pro všechny podniky bez ohledu na jejich velikost, tzn. odstranit hranici 5000 eur a modulovat veškeré částky přímých plateb.“ Členské státy by přitom měly mít dostatečnou flexibilitu v tom, na co budou takto získané prostředky ve prospěch rozvoje venkova vynakládat.
K aktuálnímu návrhu Evropské komise k modulaci (tj. navyšovat modulaci u plateb přesahujících hranici pět tisíc eur na jeden podnik po dvou procentech ročně až do cílové úrovně 13 % v roce 2013) zaujímá ČR podle Dvořáčkové rezervované stanovisko.
Přímé platby a decoupling
ČR považuje platbu SAPS za velmi efektivní a jednoduchou cestu podpory příjmu zemědělců v EU a z tohoto pohledu kvituje s povděkem komisí deklarovanou možnost používat tento systém do roku 2013. SAPS podle české delgace představuje jednu z možností pro vyplácení přímých plateb ve všech členských státech.
Hladké přistání do doby bez kvót Česká republika podle Dvořáčkové podporuje zachování kvótového systému v sektoru mléka do roku 2014/2015. V rámci zamýšleného soft landingu (hladkého přistání) by se mělo přijmout taková opatření, která by udržela výrobu mléka na odpovídající úrovni, zvláště s ohledem na zvýšenou poptávku v EU 27. Jako jedno z možných řešení je podle ČR postupné navyšování mléčné kvóty.
Velké problémy na trhu s prasaty
Německo a Francie podporované delegacemi Belgie, ČR, Irska, Litvy, Lotyšska, Maďarska, Rakouska, Polska, Rumunska a Slovenska volaly po dalších opatřeních na zlepšení obtížné situace na trhu s prasaty způsobené trvale nízkými cenami prasat i selat a naopak vysokými cenami krmiv, které žena nahoru stále dražší obilí. Do konce roku se v EU stáhlo z trhu kolem 100 tisíc tun vepřového masa, které se s podporou Bruselu uchovává v privátních skladech. Ani tento zásah ceny na trhu nezvýšil a naopak hrozí nebezpečí, že pokud by se toto maso dostalo v následujícím měsíci na trh, jeho současnou krizi by ještě mohlo prohloubit. Proto Evropská komise počítá s prodloužením podpory privátního skladování vepřového masa o další tři měsíce. Subvence na export se budou nadále týket jen zpracovaného I nezpracovaného vepřového masa. Nebudou se rozšiřovat i na vepřové půlky. Komise přislíbila, že bude vývoj na trhu vepřového masa nadále sledovat.
Modrý jazyk působí ztráty
Belgická delegace podporovaná francouzskou informovaly radu ministrů zemědělství o vážných ekonomických ztrátách, které působí karální horečka ovcí (tzv. modrý jazyk, bluetongue) a požadovaly zavedení mimořádných opatření. NApříklad v Belgii byla nemoc neznámá do 19. srpna 2006, kdy se objevil první případ. Nyní jde o endemii, která se šíří severní Evropou. Přesto není podle komisařky pro zemědělství a rozvoj venkova Mariann Fischerové Boelové tuto situaci nutné řešit nějakým specálním opatřením. Od podzimu by se mělo začít s vakcinací citlivých přežvýkavců. Třífázová vakcinace by se v ČR měla týkat 1,5 milionu zvířat, tj. 1,3 milionu skotu, 200 tisíc ovcí, koz a farmově chovaných jelenovitých. První vakcínu zaplatí EU, dvě přeočkování stát a unie. Nemělo by jít jen o vakcinaci proti sértypu osm, který se šíří severní Evropou, ale také proti dalším vyskytujícím se spíše v jižních oblastech unie.

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down