Mák klade velké nároky na výběr stanoviště a předseťovou přípravu půdy. Ta je u drobnosemenných plodin jednou z nejdůležitějších pracovních operací. Na ní záleží, zda půda dokáže udržet vodu a jak dobré seťové lůžko pro semena vytvoří. Obecně dbáme na výběr předplodin. Zcela nevhodné jsou jinobarevné máky či řepka v posledních nejméně pěti letech a na podzim vyseté vymrzající předplodiny.
Základem úspěchu je rovnoměrně a včas vzešlý porost máku se 70 – 100 rostlinami po vzejití, ve sklizni s 60 až 90 rostlinami, tedy s 90 – 120 makovicemi na 1 m2. Proto podle druhu půdy a vláhy odlišíme přípravu, způsob setí a založíme signální body.
Rozdílnost půd je mezi regiony i pozemky velká. Regionální agrotechnika hraje při pěstování máku velkou úlohu. Stále existují oblasti a podniky, kde se setí do mulče (bez orby) využívá účelově na části výměry a zbytek se obhospodařuje klasicky, tedy s orbou. Klasická technologie s orbou je vhodná do podmínek intenzivního zemědělství v humidním klimatu, zatímco bezorební postupy vyhovují spíše klimatu aridnímu.
Sláma může a nemusí být z pole uklizena. U všech technologií zahajujeme přípravu půdy mělkou podmítkou do hloubky 8 až 10 cm. Po plošném vzejití plevelů a výdrolu následuje hluboké kypření (20 cm) či orba. U orebních technologií se hrubé urovnání povrchu provádí obvykle již na podzim, protože jarní smykování způsobuje značnou nevyrovnanost půdy. Mák pak nestejnoměrně vzchází.
Důkladné promíchání posklizňových zbytků je podmíněno jejich rozdrcením a pravidelným rozmístěním po pozemku při sklizni předplodiny. Nejčastější předplodinou pro mák jsou u nás obilniny. V případě, že sláma není odvážena z pole, je velmi důležité správné seřízení drtiče slámy na sklízecí mlátičce. To znamená rozřezat slámu na co nejkratší části a rovnoměrně ji rozmetat po poli. Špatným seřízením drtiče dojde k vytvoření pásů s velkým množstvím slámy. Ta ztěžuje přesné uložení osiva a vytvoření dobrého seťového lůžka. Vhodné je též podpořit její rozklad a vyrovnat poměr C : N aplikací dusíkatého hnojiva na strniště. Dávku dusíku volíme podle množství slámy na pozemku, obvykle v rozmezí 30 až 50 kg/ha.
Bezorební technologie
Příprava půdy u bezorebního systému spočívá v zapravení hnojiv a posklizňových zbytků do horní části ornice bez obracení půdy – to znamená vytvoření mulče. Zpracování půdy začíná podmítkou, která je základní operací při bezorební i klasické technologii pěstování máku. Pro tento účel se používají kombinované kypřiče se šípovými radlicemi, disky a prutovými válci.
Základem výnosu při bezorební technologii je po předchozí podmítce druhé kypření ornice do hloubky 15 – 20 cm. Při mělčím zpracování a na utužené půdě máku větví hlavní kůlový kořen. Rostliny jsou náchylné k poléhání a nemají schopnost čerpat živiny z hlubších vrstev. Pro hlubší zpracování půdy (15 – 20 cm) se používají těžké radličkové kypřiče. Ty dosahují tak intenzivního zpracování půdy, že dojde k zaklopení většiny rostlinného materiálu. Plošná výkonnost oproti pluhu je vyšší, půda je zároveň utužena opěrným válcem, který současně rozdrtí hroudy. Kypřič může být doplněn diskovou sekcí, která hmotu nejprve nařeže, takže se snadněji zapraví a rychleji rozkládá v půdě. Průchodnost organických zbytků u těžkých kypřičů je větší než u radličného pluhu vzhledem k výšce rámu a velké rozteči radlic.
Po zpracování těmito stroji není nutné dodatečné urovnávání povrchu půdy na podzim (smykování, vláčení), neboť stroje netvoří brázdy.
Jarní předseťová příprava půdy pro setí máku se provádí v době, kdy je povrch pozemku oschlý a půda se již nelepí. Půdu připravujeme jen v horní vrstvě ornice do hloubky maximálně 50 mm převláčením lehkými branami. Ideálním způsobem pro jarní setí je setí přímo secí kombinací, která nevysušuje půdu předseťovými operacemi a nezanechává na pozemku dlouho viditelné koleje. Nevhodné je smykování. Ornice nahrnutá do nerovností se nestačí vláhově propojit s podložím, dojde k přerušení kapilarity a mák vzchází nerovnoměrně. To způsobí problémy při správném načasování následných agrotechnických zásahů, zejména herbicidních.
V nakypřené půdě je vhodné před setím pozemek zaválet cambridgeskými válci. Utužením mrazem nadzvednuté půdy dojde k vytvoření lepších podmínek pro práci secího stroje a nedochází k nadměrnému zahlubování výsevních jednotek, zvláště u diskových secích strojů. Cambridge válce podporují půdní kapilaritu, neničí půdní strukturu a příznivě ovlivňují vytváření seťového lůžka. Použití hladkých válců není vhodné, neboť ničí drobtovitou půdní strukturu.
Secí stroje
Pro výsev máku je možné použít širokou škálu secích strojů s mechanickým i pneumatickým výsevním ústrojím. Rozdíl mezi nimi není jen v provedení výsevního ústrojí, ale i tvaru zásobníků osiv. Ty s kuželovým zásobníkem jsou výhodnější, neboť při nízkém výsevku na hektar a ve svahovitém terénu není nutné mít v zásobníku více osiva, než je zapotřebí na daný pozemek. U strojů s mechanickým výsevem a širokým zásobníkem dochází k sesýpání osiva k jedné straně a je nutné udržovat vyšší hladinu osiva ve výsevní skříni.
Pro setí máku jsou v suchých podmínkách vhodnější botkové výsevní jednotky, které vytvářejí seťové lůžko s utuženým podložím. Trendy v konstrukci ale přechází k diskovým výsevním botkám s pneumatickým výsevním ústrojím. Nejnovější konstrukce dvoudiskových výsevních jednotek s opěrným kolem pracují klidně a udržují hloubku setí i na nerovném povrchu, jsou bezúdržbové a odolné vůči opotřebení. V poslední době se stále častěji používají univerzální diskové secí stroje, například Lemken Solitair, Horsch Pronto, John Deere, Great Plains a další. Tyto stroje mají vysoký denní výkon, neboť umožňují přesné ukládání osiva i při vysokých pracovních rychlostech (12 až 15 km/h).
Secí stroje do pracovní šířky 6 m jsou agregovány s kompaktory nebo rotačními branami s pracovní šířkou 8 – 12 m, s dalšími stroji na přípravu půdy se neagregují (velká energetická náročnost). Výsevek u univerzálních strojů lze bez problémů nastavit v rozmezí 1,5 – 2 kg/ha. Postupně nahrazují dříve používané botkové secí stroje s mechanickým výsevním ústrojím – Amazone, Saxonia a podobně.
Pro setí máku je vhodné dvoudiskové provedení v kombinaci s přítlačným kolečkem. Dvoudiskové výsevní jednotky dobře pracují i při vyšších rychlostech. Kolečka vedou každou jednotlivou botku v nastavené hloubce a umožňují tak přesné uložení osiva máku. Hloubku setí regulujeme nastavením přítlaku výsevních botek (disků) a seřízením opěrného (přítlačného) kolečka. Nejvhodnější jsou stroje umožňující nastavení přítlaku u každé výsevní jednotky zvlášť. Tato konstrukce dokáže dokonale kopírovat povrch půdy a zajistit stejnou hloubku setí i na nerovném pozemku. Přítlačné kolečko utuží povrch půdy a zabezpečí s ní dobré spojení osiva. Současně vytvoří brázdičku, ve které je vzcházející mák chráněn před mrazem a větrnou erozí. Vzcházející rostliny jsou chráněny také před výsušnými větry – na dně seťové rýhy se déle drží vláha.
U secích strojů s malou roztečí secích botek (10 – 12,5 cm) dochází k zahrnování předních výsevních brázdiček zadními botkami. Problém je možné vyřešit setím pouze zadními botkami. V tomto případě se rozteč řádků zvětší až na 25 cm, což není vhodné z hlediska organizace porostu. Problémy se zahrnováním řádků se neobjevují u secích strojů s roztečí botek 15 až 16,7 cm, kdy je možné sít všemi botkami a rozmístění rostlin je výhodnější než u setí přes řádek.
Orební technologie
Tradiční příprava půdy je tvořena podmítkou a následující podzimní orbou. Ani v době minimalizace tato technologie neztrácí svůj význam. Orba je použitelná i při mokrém podzimu, kdy v rozbahněné půdě kypřiče nedokáží uspokojivě pracovat. K dalším výhodám této technologie patří dobrý odplevelovací účinek, možnost pěstovat strniskové meziplodiny a dobré zapravení posklizňových zbytků do půdy.
Při podzimní orbě je vhodné použít pluhy s hrudořezy. Ty (aktivní – diskové nebo pasivní – hřebové) urovnávají povrch pozemku v jedné jízdě za pluhem. Nehrozí nebezpečí, že pozemek zmokne nebo přeschne a urovnání nebude provedeno ještě na podzim. Pokud nebyl pozemek urovnán současně s orbou, je na některých typech půd možné použít klasické hřebové brány a zorané pole nakoso převláčet. Podzimní smykování je vhodné na lehké půdě. Na těžké dojde k utužení povrchu, které omezí vsakování vody a přístup vzduchu do půdy, a tím zpomalí rozklad posklizňových zbytků. Na jaře dochází k pozdějšímu vysychání a oddálení termínu výsevu.
Jarní předseťová příprava půdy je obdobná jako u předcházející bezorebné technologie. Nesmí být příliš intenzivní, neboť v případě vydatného deště se vytvoří škraloup.
Pro setí se i při orební technologii stále více používají univerzální diskové secí stroje vhodné i pro bezorebnou technologii. Důvodem je především vysoký denní výkon. Na pozemcích urovnaných již na podzim obvykle není nutná jarní předseťová příprava. Secí kombinací je možné zasít mák i bez přípravy půdy. V některých případech je vhodné půdu před setím utužit cambridgeskými válci.
Technologická doporučení
V případě velkého zaplevelení před zimou či v zimě se mohou použít totální glyfosátové herbicidy.
Odstup od setí má činit 10 – 14 dnů, v případě Roundupu Rapid postačí dva až tři dny. Při orebním zpracování doporučujeme podzimní urovnání povrchu půdy, abychom omezili jarní přípravu na minimum. Vlastní zpracování půdy na jaře se provádí co nejdříve a omezíme je na jeden přejezd branami. Pokud dáváme Amofos (přibližně 100 kg/ha), aplikujeme jej před touto jarní přípravou půdy.
Hloubka přípravy – abychom nenarušili kapilárně aktivní seťové lůžko, měla by být co nejmělčí, neboť vyséváme do maximální hloubky 2 cm. Z toho důvodu mák nesejeme po vymrzajících meziplodinách, které neumožní včasnou, homogenní a mělkou přípravu půdy. Při použití secí techniky s aktivními nebo i pasivními pracovními agregáty pro přípravu půdy lze tuto jarní operaci vypustit. I tam však nářadí nastavíme na co nejmenší hloubku. Vyséváme do prohřáté a strukturní půdy. Setí nelze uspěchat. Hrozí zamazání, a tím faktická jistota nevzejití. Vysévat můžeme všemi dostupnými secími stroji, které dokáží zabezpečit výsevek 1 až 2 kg/ha a zabezpečí uložení osiva do hloubky maximálně 2 cm. Při seřízení hloubky se snažíme, aby osivo leželo na vlhkém dně seťového lůžka. Při tomto uložení dokáže využít půdní vlhkost a bez problémů klíčí a vzchází.
Doporučuje se také příprava půdy na hloubku přibližně 6 cm a výsev do tak zvané seťové rýhy. Ta se vytvoří po šetrné, zpravidla dvakrát branami provedené včasné přípravě půdy rychlým pojezdem secího stroje. Semena jsou uložena na dně asi 4 cm hluboké rýhy v hloubce 0 až 2 cm tak, jak je zahrnou samovolně padající hrudky a zem ze stran rýhy. Setí do rýhy má nevýhodu při silných deštích zvláště na slévavých půdách a v minimalizacích. Voda vytvoří na dně rýhy jemnozem – škraloup. Ten omezí vzcházení máku. Naopak, pokud je sucho, vytváří rýha s hrudkami na bocích ochranu proti vysychání.
Zatím je málo zkušeností s výsevem do dvou hloubek. Při tomto způsobu přední sekce vysévá do obvyklé hloubky okolo 1 – 2 cm a zadní vypouští osivo na povrch půdy. Výsevek je při tomto způsobu vhodné zvýšit asi na 2 kg/ha. Předností je větší jistota vzejití za nestálého počasí.
U technologií pěstování s redukovaným zpracováním půdy je zvláště nutné chránit vzcházející porosty před nedostatkem vláhy. Při sníženém výsevku semen je nutné dosáhnout optimálního počtu rostlin na ploše nejen výsevem do vyzrálé, ale také vláhou dostatečně zásobené půdy. Semena totiž při klíčení přijímají asi 90 % vody z vlastní hmotnosti. Střídající se vlhké a suché periody počasí mohou podstatně omezit vyrovnanost vzcházení už i tím, že se obvykle vytváří málo propustný půdní škraloup. Naopak přílišné vlhko a teplo může v době vzcházení urychlit šíření houbových chorob a způsobit padání klíčních rostlin. Proto při tomto způsobu zvolíme jen jeden pojezd branami – pokud je secí kombinace, vůbec nevláčíme – a nakypříme nejlépe jen do hloubky setí. Minimalizaci na podzim volíme ve sledu mělká asi do 8 cm po obilní předplodině a na konci října do hloubky 15 i více centimetrů. Půda je po „bezorebkách“ již urovnaná. V případě orby je vhodné podzimní hrubé urovnání brázdy.
Nepřímo může půdní vlhkost ovlivnit vzcházení při aplikaci preemergentních herbicidů. Jejich vyšší dávky mohou mít na vzcházející rostlinky ve vlhké půdě negativní účinky. Při použití hrubě mletých přípravků je mohou úplně zahubit. Naopak za sucha pak nemusí být jejich účinnost dobrá.
Při setí si také založíme signální body. To jsou místa na kraji pozemku, kde vysypeme hrst osiva a lehce jej zahrábneme (botou). Místo si pak označíme proutkem nebo jinou značkou. Signální bod nám bude sloužit ke stanovení vzejití a k signalizaci náletu krytonosce kořenového do porostu.
Termín setí má sice být co nejdříve, ale vždy musíme počítat s pravděpodobnými extrémy. Proto například lednové výsevy zklamou téměř vždy, stejně jako setí v prvých dvou dekádách února. Také výsevy z konce února a začátku března jsou ještě stále vystaveny riziku ulití vodou, škraloupu, mrazů pod –6 °C. Přibližně po 5. – 10. 3. není v podmínkách ČR, pokud je ovšem půda vyzrálá a nemaže se, na co čekat. Výkonné porosty lze získat i na počátku dubna. Od konce dubna, rozhodně v květnu, mák již výrazně sníží výnosy, neboť se mu značně zkrátí vegetační doba. Podle našich zkušeností nelze jednoznačně konstatovat, že termín setí či délka vegetační doby určí výnos. Rozhodujícím faktorem je správně načasovaný výsev do vyzrálé půdy.
Pozdě i včas setý mák vykvétá přibližně stejně, kolem 10. až 20. 6. a také se shodně sklízí od počátku do konce srpna. Různá historická doporučení, jako je výsev máku rozhozem na tající sníh – tedy též s velkým rizikem z vývoje počasí – měla svá opodstatnění u ručního způsobu pěstování s výsevky kolem 10 kg/ha, s okopávkou a jednocením.
Výsevky obvykle činí 1,5 až 1,75 kg osiva/ha. To znamená, že vyséváme asi 250 – 300 klíčivých semen/m2. Pro dobrý porost požadujeme asi 70 – 100 rostlin (90 – 140 makovic) na 1 m2. Redukce z počtu vysetých klíčivých semen je tedy mimořádná. Proto někteří pěstitelé vysévají až 3 kg osiva/ha. Správnou cestou je ale výsevek snižovat a dbát na výběr vhodných pozemků a zcela zásadně vyžadovat kvalitní osivo. V Tasmánii u nejúspěšnějších pěstitelů nepřesahuje výsevek 0,75 kg. Ale u jednoceného máku (ekologické či zahrádkářské pěstování) bude činit asi 3 – 5 kg osiva/ha. V den setí založíme na ploše přibližně 1 m2 signální body, kde výsevek máku zvýšíme asi stonásobně (viz výše). Pro signalizaci výskytu krytonosce kořenového lze také využít signální výsevy (minimálně 100 m2), kdy již v září vysejeme stejnou odrůdu máku. Škůdci nalétávají za pachem plodiny.
Hloubka setí nesmí být větší než 2 cm a lůžko musí být kapilárně aktivní. To platí i při setí do seťové rýhy. Optimální hloubka by sice neměla s ohledem na velikost semínka převýšit 0,5 až 1 cm, ale nutnost zajištění vody a ochrana před větrem, suchým mrazem, sluncem je důležitější než optimální hloubka. Někteří pěstitelé také uplatňují současný výsev do dvou hloubek (0 a 0,5 až 2 cm).
Meziřádková vzdálenost by u velkovýrobně pěstovaného máku neměla být větší než 25 cm. Optimální je 10 – 15 cm. V provozních plochách mák příznivě reaguje i na setí na široko. K setí se dá použít i přesné setí secími stroji vhodnými na výsev zeleniny, které mák vysévají ve shlucích asi po třech semínkách. Široké řádky kolem 45 cm jsou typické pouze pro ekologické a zahrádkářské pěstování. Mák v nich velmi větví a je nutné jej sklízet nadvakrát probírkou. Současně velmi vážně hrozí zaplevelení, zvláště pozdními pleveli, jako jsou laskavec a merlík.
Po zasetí za sucha je pro zajištění lepšího vzejití na lehčích půdách vhodné uválení kroužkovými válci. Hladké válce vytvářejí předpoklady pro tvorbu půdního škraloupu, který vzcházející mák těžko překonává. Zavlačovače je možné použít, zásadně ale ne při setí do seťové rýhy. Zavláčení branami se neprovádí. Preemergentní herbicidy se aplikují po uválení, nejlépe do tří dnů po setí, ještě před naklíčením máku.
Klíčové informace
- Mák má velké nároky na výběr stanoviště a předseťovou přípravu půdy.
- Nejčastější předplodinou máku jsou obilniny, a proto je důležité rovnoměrně rozmetat rozdrcenou slámu po poli.
- Příprava půdy se může provádět bezorebnou technologií i klasickou cestou s orbou.
- Pro výsev máku je možné použít širokou škálu secích strojů.
Ing. Radomil VlkČeský mák, s. r. o., Praha
Ing. Pavel Cihlář, Ph.D.
prof. Ing. Jan Vašák, CSc.Česká zemědělská univerzita v Praze
Ing. Tomáš Roubal, Ph.D.Silagra CZ, a. s., Opava
