Příprava sadby, organizace porostu

Současná nabídka odrůd brambor dává možnost výběru odrůdy, která splní požadavky pěstitele, spotřebitele a zpracovatele. V nabídce jsou výnosné a kvalitní odrůdy brambor a jde jen o to využít jejich vlastnosti. I ta nejlepší odrůda není schopna uplatnit své vlastnosti, při použití nekvalitní sadby. Základním předpokladem pro využití výnosového potenciálu odrůd, je použití sadby, která byla uznaná a parametry odpovídá příslušnému množitelskému stupni. Kvalitní sadba, která je připravena mechanicky, biologicky i chemicky se významnou měrou podílí na úspěchu pěstování brambor.

Mechanická
příprava sadby
Velikost sadbových hlíz u uznané sadby se pohybuje v rozmezí 25 až 60 mm, což odpovídá hmotnosti mezi 30 až 80 g v závis-
losti na obsahu sušiny (zákon č. 219/2003 Sb. a vyhláška č. 384/2006 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o uvádění osiva a sadby pěstovaných rostlin do oběhu).
Počet vysázených hlíz na 1 ha je nutno volit podle užitkového směru pěstování. U množitelských porostů volíme „hustší“ výsadbu – 55 000 až 65 000 trsů/ha. U konzumních brambor je pro rané brambory doporučovaná hustota 45 000 až 55 000 trsů/ha a u ostatních konzumních brambor 35 000 až 45 000 trsů/ha. U průmyslových brambor by počet trsů na
1 ha při sklizni neměl klesnout pod 47 000. Pro volbu vhodné hustoty porostu v rámci užitkového směru jsou důležité vlastnosti odrůd. Nerespektování této skutečnosti může přinést zkreslený pohled na vlastnosti odrůd.
Hmotnost sadby potřebné k vysázení na 1 ha se uvádí kolem 3 t. K získání skutečné hmotnosti sadby na 1 ha je pak možno využít kombinaci vycházející z velikosti (hmotnosti) sadbových hlíz a doporučovaného počtu trsů na 1 ha u užitkového směru (viz tabulka).
S mechanickou přípravou sadby se začíná již na podzim při sklizni a uložení do skladu. Sklizené partie sadby je nutno zbavit příměsí, matečných, nahnilých a viditelně poškozených hlíz. Uloženou sadbu je nejvhodnější třídit a expedovat v předjaří. Vhodné je třídit sadbu na nejméně dvě velikostní frakce. Práce sázečů je kvalitnější a zvýší se pravděpodobnost dosažení kompletního porostu. Při třídění se odstraní veškeré nahnilé, deformované a poškozené hlízy, aby pro výsadbu byly použity hlízy vizuálně zdravé.
Vysazuje-li se vlastní sadba, vyplatí se ji velikostně přetřídit. Práce sázeče je pak kvalitní s menším počtem „dvojáků“ nebo vynechaných míst.
Biologická
příprava sadby
Biologická příprava sadby se projeví tak, že:
a) zkrátí období mezi výsadbou a vzcházením,
b) sníží nebezpečí mezerovitosti porostu způsobené napadením klíčků chorobami,
c) dosáhne se rychlého růstu kořenové soustavy a listové plochy,
d) podpoří se alterrezistence – odolnost rostlin stářím,
e) při naklíčení se využije vlastností fyziologicky staré sadby,
f) dosáhne se vyššího využití výnosové schopnosti,
g) zajistí se časný termín sklizně při pěstování raných brambor.
Předklíčení sadby
Je nejnákladnější, ale také nejintenzivnější metoda biologické přípravy sadby, která nemá v současné době konkurenci v jiných opatřeních. Její využití je především při pěstování raných brambor a u drobných pěstitelů pro samozásobení.
Cílem předkličování sadby je vytvoření 15 až 25 mm dlouhých, elastických, odrůdově vybarvených klíčků. Sadbu předkličujeme v lískách – náročné na ruční práci – a nebo ve speciálních plochých paletách. Doba předkličování kolísá v závislosti na teplotě mezi 30 až 60 dny. Vhodné teploty pro předkličování jsou mezi 12 až 18 °C. Čím je vyšší teplota, tím je kratší doba předkličování, a tím je i pomalejší fyziologické stárnutí hlíz.
Výkyvy teplot mezi dnem a nocí jsou příznivé a nejsou na škodu klíčení. Při dosažení délky klíčku 5 mm je nutné zajistit osvětlení
6 až 8 hodin denně. Osvětlení brzdí růst klíčků do délky, klíčky se vybarví podle odrůd a jsou silné. Jeden týden před výsadbou snížíme teplotu na 6 až 8 °C, hlízy otužujeme provětráváním nebo uložením do prostorů s touto teplotou, a tak je přizpůsobíme podmínkám půdního prostředí.
Takto upravenou sadbu je možné vysadit i při nižší teplotě, než je optimální teplota půdy pro výsadbu brambor. Platí zde použitím vhodných sázečů a minimální manipulace s naklíčenými hlízami při výsadbě.
Narašení sadby
Narašení sadby se liší od předklíčení ve stupni tvorby klíčků. U hlíz se požaduje vytvoření
2 až 5 mm dlouhých klíčků. Vhodná teplota je mezi 8 až
10 °C, celková doba narašování kolísá mezi 2 až 3 týdny. Světla k zesílení klíčků se obvykle nepoužívá.
Narašování sadby nevyžaduje zvláštní zařízení a náklady jsou minimální. Při zpoždění termínu výsadby je nebezpečí přerůstání klíčků a tím i možnost jejich infekce a ovlivnění vzcházení.
Probuzení a tepelné ošetření sadby
Probuzení sadby představuje opatření, kdy zvýšením teploty dosáhneme probuzení oček na hlíze – světelné body velikosti špendlíkové hlavičky.
Tepelné ošetření sadby vychází z krátkého působení vyšších teplot. Předpokladem je uložení sadby v paletách, možné je ošetření i jinak uložených brambor. Krátkodobě se využívá teplota 30 °C po dva dny nebo 20 °C pět dnů. Následuje zchlazení na 8 – 6 °C. Hlízy se sázejí 8 až 10 dnů po začátku ošetření. Pro popsaný způsob musí být k dispozici tepelně zabezpečený prostor a vhodný větrací systém. Tento postup umožňuje asi 50% využití kladů připisovaných předkličování na světle.
Doporučení
Naklíčení na světle se využívá při pěstování raných brambor. Volba doby počátku a tím délky doby nakličování působí na fyziologické stáří hlíz a ovlivňuje počet klíčků na hlíze a tím i počet stonků. Včasnější započetí nakličování snižuje množství klíčků, tím i počet hlavních stonků a hlíz. Hlízy však dříve dosahují konzumní velikosti. Snížení počtu stonků lze kompenzovat zvýšenou hustotou výsadby.
U ostatních konzumních brambor (rané, polorané, polopozdní a pozdní odrůdy) je využívaná sadba fyziologicky mladá a vysazována je v převážné míře bez biologické přípravy. Biologická příprava zde spočívá v narašování nebo probouzení sadby a je vhodné ji využít u odrůd, které nejsou živé a odstraňuje se tím základní nedostatek – výsadba „studené sadby“. Připravená sadba má rychlejší počáteční růst rostlin. Dřívější zapojení poros-tu snižuje vysychání hrůbku. Rostliny vykazují vyšší alterrezistenci. Nárůst na výnosu hlíz se pohybuje až kolem 7 až 8 %.
Pokud se provádí odklíčení sadby, je to potřebné provést tři týdny před výsadbou. V průběhu dvou týdnů dojde k zahojení hlíz a probuzení dalších spících pupenů.
Krájení sadby
Pro krájení sadby hovoří jen málo výhod a pro velkopěstitele je nelze doporučit. Krájení sadby v našich podmínkách lze chápat jako poslední řešení při jejím nedostatku. Je-li přesto nutné nedostatek sadby řešit krájením hlíz, pak je třeba dodržet některé zásady:
l krájení provedeme u sadby a odrůd s velkými hlízami. Relativně lépe snášejí krájení odrůdy s vyšším obsahem škrobu. Nevhodné je krájet odrůdy s vyšší citlivostí,
l není vhodné krájet sadbu, která není certifikovaná,
l hlízy krájíme podélně od korunky k pupkové části,
l minimální hmotnost části hlízy 40 g,
l hlízy, které se krájí, musí být zdravé – nebezpečí přenosu bakteriálních, houbových a virových chorob,
l dezinfekce nože v průběhu krájení sadby teplem,
l hlízy před krájením kondiciovat na teplotu 10 °C,
l nejlepší výsledky byly dosaženy, když byla sadba krájena týden před výsadbou,
l nakrájené hlízy nechat za teploty 10 až 15 °C zahojit,
l nakrájenou sadbu je možné rovněž chemicky ošetřit přípravky k moření sadby nebo popelem z jehličnanů.
Moření sadby
Moření sadby před výsadbou je přímá ochrana proti napadení houbou Rhizoctonia solani. Zvyšuje náklady a mořidla mohou kontaminovat obsluhu a životní prostředí.
K suchému moření jsou využívány Novozir MN 80, Dithane M 45 v dávce 2 kg na 1 tunu sadby brambor s aplikací při třídění, ale nejčastěji přímo na sázeči. Dále je pro suchou cestu povolen Rizolex 10D v dávce 2,5 kg na 1 tunu sadby. Z vlhkých mořidel jsou povoleny Monceren 250 FS (0,6 l/t sadby) a Rizolex 50 FL (0,3 l/t sadby).
Organizace porostu
Pěstitelé v ČR brambory pěstují v hrůbcích vzdálených od sebe 750 mm. Změna vzdálenosti mezi hrůbky představuje změnu celé technologie. Při jiné vzdálenosti hlíz v hrůbku se mění počet vysázených hlíz na 1 ha. Výška nahrnuté ornice se pohybuje kolem 100 až 150 mm v závislosti na použité technologii. Nahrnutá ornice musí zabezpečit, aby nedocházelo k poškození hlíz a kořenů při kultivaci, zabránit zelenání a napadení hlíz plísní bramboru. Hlubší výsadba zpomaluje vzcházení, ve vlhkém roce zvyšuje nebezpečí napadení houbou Rhizictonia solani a aby při sklizni nedocházelo k poškozování hlíz, je nutné více zahloubit vyorávací radlici a prosévat tak více půdy.
V současné době je u množitelských porostů doporučován spon 750 x 200 – 230 mm. Pro pěstování raných brambor je doporučován spon 750 x 250 – 300 mm a u užitkového směru ostatních konzumních a průmyslových brambor 750 x 300 – 380 mm.
Volba vhodné odrůdy a použití kvalitní sadby patří k hlavním faktorům, které ovlivňují úspěch při pěstování brambor. Příprava sadby a vhodná organizace porostu se významně podílí na využití potenciálu odrůdy a kvalitní sadby.

Doc. Ing. Jiří Diviš, CSc.
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zemědělská fakulta, katedra rostlinné výroby