V prvním pololetí roku 2009 bude Česká republika předsedat Evropské unii. Šéfové resortů budou řídit příslušné rady ministrů, budeme organizovat summity. Kromě těchto na první pohled zřejmých akcí se musíme pečlivě připravit i na řadu dalších věcí.
V době, kdy připravovaná ústava EU sice není schválená, ale také není úplně mimo hru, přicházejí podle Tomáše Kreutzera, ředitele odboru zahraničního protokolu a propagace ministerstva zemědělství, pro naše budoucí předsednictví v úvahu dvě alternativy. Pokud se nic nezmění, pak přejmeme na počátku roku 2009 pomyslné žezlo od Francie a po šesti měsících je předáme Švédsku. V případě, že by se schválila a začala platit současná verze návrhu ústavy, pak by od poloviny roku 2008 do konce roku následujícího předsedal unii jakýsi triumvirát složený z Francie, České republiky a Švédska. Tyto země by se nějakým způsobem dělily o agendy unie, které by po dobu jednoho a půl roku byly aktuální.
Musíme začít s přípravou
Povinnosti resortů a budoucího ústředního koordinátora vymezuje usnesení vlády číslo 35/2006. Na roli koordinátora aspiruje ministerstvo zahraničních věcí i úřad vlády, mezi něž jsou zatím jednotlivé aktivity spjaté s naším předsednictvím rozděleny. Role hlavního koordinátora by měla spočívat především v přenosu informací na resorty. Ty již dnes musí začít s výběrem a přípravou potřebných expertů a dalších pracovníků. Kromě zmíněných summitů unie a rad ministrů jednotlivých resortů, proběhne řada neformálních setkání — v resortu zemědělství třeba odborníků z oblasti veterinární či lesního hospodářství apod. Země, která unii předsedá, musí také počítat s tím, že bude společenství zastupovat v nejrůznějších jednáních s třetími zeměmi, a to v záležitostech, které budou právě v dané době aktuální. Je třeba vybrat a připravit řadu expertů, kteří budou předsedat různým pracovním skupinám rady svolávaným ad hoc, tedy podle okamžité potřeby, podle problému, který bude v dané oblasti nutné řešit. Dobře připraveni musí být i pracovníci v logistice, koordinátoři, lidé pro vypracování protokolů a také pro propagaci země. Na resortech probíhají výběrová řízení na tyto pracovníky, jejichž jména je třeba nahlásit do centrálního registru do konce června letošního roku.
Velká agenda zemědělství
Jak Kreutzer upozornil, důležití jsou experti, kteří budou řídit zmíněné pracovní skupiny rady. Tyto skupiny se ustanovují a svolávají třeba v případě, kdy se zásadním způsobem mění nějaká komoditní oblast. Příkladem je pracovní skupina pro cukr, která se scházela v průběhu práce na reformě tohoto sektoru. Pracovní skupiny předjednají jednotlivé aspekty daného problému. Teze, na nichž se dohodnou, se prodiskutovávají v příslušném výboru Evropské komise. Pro každou pracovní skupinu musí mít předsedající země připraveny prakticky tři experty. Jde o vedoucího skupiny a člověka, který by jej v případě nutnosti mohl zastoupit, a také samozřejmě odborníka, jenž bude na jednáních zastupovat zájmy ČR. Vedoucí skupiny a popřípadě jeho zástupce budou jednat za unii a musí se nezávisle na zájmech vlastní země snažit dovést svěřenou pracovní skupinu k nějaké dohodě. V resortu zemědělství je v současné době těchto pracovních skupin celkem 118. Ne všechny samozřejmě budou oživeny a jen některé se budou scházet častěji. S blížícím se předsednictvím bude jasnější, co se bude projednávat a jaké budou priority. Ne všechny skupiny se budou scházet každý týden, některé nebude nutné vůbec svolat. Proto ministerstvo počítá s tím, že v některých případech by jeden expert mohl obsáhnout více skupin. Většinou půjde o lidi, kteří již dnes jezdí do Bruselu jednat. Jsou z MZe i z pověřených institucí — Státní zemědělské a potravinářské inspekce ČR, Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského, Státní rostlinolékařské správy ČR, Státní veterinární správy ČR a Státního zemědělského intervenčního fondu. S přípravou zmíněných lidí, kteří budou zajišťovat práce spojené s našim předsednictvím, je nutné začít již letos na podzim. Zaměří se na zdokonalení jazykových znalostí, diplomacii a také posílení morálně volních vlastností, jako je odolnost proti stresu a flexibilita.
V té souvislosti se připravuje schéma motivačních pobídek, a to formou odměn, platových postupů, přeřazení do vyšších tříd. Vybrané experty bude nutné alespoň částečně vyřadit z jejich běžné agendy, aby se mohli začít připravovat. Zároveň je třeba přijmout lidi, kteří převezmou část jejich agendy a v případě potřeby je nahradí.
Revize reformy a rozpočtu
Do začátku roku 2009 je sice ještě dlouhá doba, ale o možných prioritách našeho předsednictví musí již nyní začít jednat útvary resortů, které jsou v kontaktu s Evropskou komisí a především se sekretariátem Rady EU. Jedna priorita je však zřejmá. V prosinci minulého roku rozhodl summit britského předsednictví o tom, že v roce 2009 má proběhnout střednědobá revize rozpočtu unie a také prověření aplikace reformy společné zemědělské politiky. Naše ministerstvo zemědělství bude mít tedy nelehkou úlohu.
Různé zájmy a skupiny
Přístup členských států unie k její společné zemědělské politice není jednotný. V unii existují podle Kreutzera zhruba čtyři skupiny. Liberálové v čele s Velkou Británií, Dánskem, Švédskem a částečně Nizozemskem jsou pro zásadní razantní liberalizaci. Požadují stanovení povinné modulace tak, že by se až 20 procent prostředků z přímých plateb ročně přesouvalo do rozvoje venkova. (Od příštího roku je povinná modulace jen u farem s platbou nad pět tisíc eur, a to v prvním roce ve výši pěti procent, a nepovinná až 20procentní modulace.) Tím by se urychlil přesun prostředků z přímých plateb na rozvoj venkova.
Zcela jiné názory na společnou zemědělskou politiku mají země, které je možné označit jako protekcionistické, které chtějí co nejvíce chránit vlastní farmáře. Jejich nejvýraznějším představitelem je Francie.
Specifické zájmy mají nové členské země. Ty do roku 2013, tedy po dobu, kdy jim bude unie zemědělské podpory postupně zvyšovat na úroveň původní evropské patnáctky, nepřijmou žádné reformní kroky, které by se týkaly dotací. V okamžiku, kdy se platby mezi starými a novými zeměmi vyrovnají, je pravděpodobné, že se i nové země rozdělí a přidají se buď k protekcionistům, nebo k liberálům.
Ve čtvrté skupině je Rumunsko a Bulharsko. Ty se patrně budou potýkat s vlastní platební neschopností. Již dnes avizují, že nebudou mít peníze na top up a na kofinancování projektů. Tyto země dlouho nebudou konkurenceschopné v rámci společenství.
Rýsují se i další úkoly
Musíme počítat i s tím že se bude pravděpodobně znovu v nějaké podobě projednávat ústava EU. Je možné, že se bude i nadále jednat v rámci Světové obchodní organizace (WTO). Katarské kolo by sice údajně mělo již letos skončit, ale zatím se neposunuje příliš dopředu. V současné době zažívá EU velký tlak WTO na liberalizaci svého zahraničního obchodu i zemědělství. Je rozhodnuto, že do roku 2013 skončí exportní subvence. Liberalizuje se i sektor cukru. Mnoho farmářů i cukrovarů v unii odstupuje od pěstování cukrovky a výroby cukru, hledají nový program, jímž patrně bude hlavně výroba biopaliv. Do roku 2010 bude nutné přimíchávat až 5,7 procent biopaliv do pohonných hmot.
Dalším velkým tématem, s nímž si unie zatím neví rady je také otázka pomoci pro hladovějící země Afriky.
Rok 2009 bude z těchto hledisek pro ČR velmi složitý. Jednoduchý nebude ani z pohledu samotného uspořádání předsednictví. To totiž přebíráme po Francii, která patří mezí extrémní protekcionisty a předáváme je Švédsku, zemi z tábora vyhraněných liberálů. Obtížný by však byl i rok a půl trvající triumvirát. "Bude složité a zároveň velmi zajímavé snažit se obstát mezi těmito dvěma póly. Pro ČR jako nováčka to bude poměrně dost značný úkol," podotkl Kreutzer.
Pomoc ostatních zemí
Při přípravě na předsednictví se budeme obracet na zkušené členské země, které by nám mohly pomoci. Nejbližší pro nás je Rakousko, které nyní končí předsednictví. Sbírali jsme zkušenosti i ve Velké Británii, jež unii vedla v druhé polovině loňského roku. Nabídky pomoci máme z Německa. Nizozemsko nám pro druhou polovinu letošního roku navrhlo bilaterální projekt, který by měl umožnit koordinátorům, aby se připravili na předsednictví. Počítá se i s tím, že experti z Nizozemska přijedou na workshop, kterého by se již aktivně zúčastnili vytipovaní čeští odborníci. Důležitá je samozřejmě orientace na země, s nimiž se budeme v čele unie střídat, tedy na Francii a Švédsko. Zajímavé také budou zkušenosti Slovinska, které jako první z nováčků řídí unii v první polovině roku 2008.
