Přirozená obnova lesa podporuje růst horské smrčiny na některých místech šumavského národního parku. Projevuje se to například v oblastech Modravy na Klatovsku nebo Plešného jezera na Prachaticku. Novinářům to řekl ředitel Národního parku Šumava Pavel Hubený.
Podle něj se přirozená obnova v blízké budoucnosti projeví i na jiných místech lesa. Šumavský národní park v minulosti po různých kalamitách ponechal některé oblasti bez lidského zásahu. Stromy však na řadě míst napadl kůrovec, který se pak přemnožil a způsobil, že masivní plochy lesů uschly.
Horská smrčina, kde proces přirozené obnovy probíhá, se nachází v nadmořské výšce nad 1200 metrů. V takových podmínkách se dominantně vyskytuje smrk ztepilý doplněný jeřábem ptačím. Právě smrková monokultura vyhovuje kůrovci. Ten se masivně množí především po kalamitách, kdy napadá poškozené stromy, nebo v případě vhodných klimatických podmínek.
Například na místech po kalamitě v okolí Modravy z 90. let minulého století zůstalo dost velké množství smrků s tloušťkou kmene sedm až 30 cm, těch je dnes zhruba 190 na hektaru, dále pět smrků na hektar o průměru kmene více než 30 cm. Tyto stromy jsou kostrou budoucího lesa a jsou i zárukou jeho bohaté věkové struktury, uvedl Hubený.
Nejrozsáhlejší kalamita Šumavu zasáhla v roce 2007. Tehdy orkán Kyrill poničil zhruba milion krychlových metrů stromů. Přirozená obnova po Kyrillu se podle Hubeného projeví až v delším časovém horizontu.
Podle starosty Modravy a předsedy svazu obcí šumavského národního parku Antonína Schuberta však proces přirozeného zmlazení sám o sobě šumavské lesy nezachrání.*
A je to nádhera, když jsem byl minulý rok zde: http://www.nadrybnikem.eu tak jsem si to hodně užil 🙂 A viděl právě to, o čem mluvíte 🙂