Přirozené zmlazení stromků z 99 procent

Na území Krkonošského národního parku roste v současnosti přes 18,5 milionu stromů silnějších než sedm centimetrů o průměrném věku 69 let. Nejstarší stromy dosahují věku přes tři sta let. V jejich podrostu vyrůstá 238 657 200 semenáčků. Mladé stromky se vyskytují na více než 5000 ha a přirozené zmlazení tam dosahuje 99 procent. Díky tomu bude druhová skladba krkonošských lesů v budoucnu více blízká přirozenému stavu a navíc je to nejlevnější způsob obnovy lesa. Lesy na území Krkonošského národního parku nejsou lesy hospodářské, ale lesy zvláštního určení. Uvedl to mluvčí Správy Krkonošského národního parku Radek Drahný.

Krkonošské lesy bývaly hluboké, svobodné a neprostupné. Přibližně v 11. století ale do jejich života vstoupil člověk a dlouhá tisíciletí klidu vystřídala období rychlých změn. Období exploatačních těžeb vedlo až k vážnému nedostatku dřeva. Následovalo období plánovitého hospodaření, kdy základním kritériem byla stále produkce dřeva. Teprve v roce 1994 začala lesy na území Krkonošského národního parku spravovat Správa KRNAP s užitím postupů spíše ochranářských než lesnických. Konec 20. století byl ale také ve znamení imisně ekologické katastrofy, kvůli které značná část zdejších lesů zahynula. K jejich znovuzrození přispěla nizozemská nadace FACE, která financovala jejich obnovu.
Z celkové rozlohy Krkonošského národního parku a jeho ochranného pásma (54 969 ha) tvoří lesní pozemky 62 procent. Průměrné stáří stromů je 69 let, ale klečové porosty na hřebenech hor a zbytky původních smrkových lesů dosahují věku výrazně přesahujícího sto let. „Provozní inventarizace lesů ukazuje, že 99 % mladých stromků pochází z přirozeného zmlazení, tedy z tzv. náletu. Kromě výrazného ušetření je tato skutečnost jasným důkazem, že příroda si umí poradit sama. Naší snahou pak je do lesa podsazovat pouze dřeviny, které v daném místě nejsou a ve struktuře lesa by chyběly, jako například jedle, buky, javory či jeřáby,“ říká ředitel Správy KRNAP Jan Hřebačka. Důležitým aspektem je ponechání dřeva určeného k rozkladu přímo v porostu. „Dnes je takto ponecháno 676 022 m³ ležícího dřeva, což odpovídá 19,8 m³ na hektar. Odumírající dřevo, ať stojící nebo padlé, poskytuje místo k životu, úkryt a zdroje potravy pro plazy, obojživelníky, ptáky, netopýry, drobné savce a mnoho druhů hmyzu. Je také domovem hub a lišejníků. V kráse lesa ponechaného přirozenému vývoji má mrtvé dřevo hned po plnění nezastupitelných funkcí v přírodních procesech bezesporu i význam estetický,“ dodal.
Část lesů, zejména v 1. nejpřísněji chráněné zóně a ve 2. zóně parku, se ponechává v souladu s posláním národních parků a požadavky FSC bez hospodářských zásahů k ochraně nerušených přírodních procesů a jejich studiu. Ostatní lesy se postupně převádí na věkově více rozrůzněné lesy s větším podílem listnatých stromů, které budou odolnější před větrnými, sněhovými a kůrovcovými kalamitami. V lesích národního parku se nepoužívají nebezpečné chemické prostředky a při těžbě nevznikají velké holiny. Hospodaří se šetrně s ohledem na zachování přírodních stanovišť, jako jsou les, potoky a mokřady. Přednostně v lese zůstávají doupné stromy jako hnízdiště ptáků.
V současnosti jsou v Krkonošských lesích zastoupeny tyto dřeviny: smrk 79 %, jedle 0,3 %, buk 5,1 %, modřín 1,9 %, javor klen 1,3 %, ostatní dřeviny 12,4 %. V horizontu 50 let by se druhová skladba měla změnit takto: smrk 56 %, jedle 2,2 %, buk 24,2 %, javor klen 2,8 %, ostatní dřeviny (bříza, javor mléč, jeřáb atd.) 14,3 %.