Přísevy do trvalých travních porostů

Trvalé travní porosty zaujímají v České republice podle evidence katastru nemovitostí Českého úřadu zeměměřického a katastrálního výměru 980 tisíc hektarů, tedy 23,1 % zemědělské půdy. Podle údajů Českého statistického úřadu bylo v roce 2009 sklizeno z 907 899 hektarů trvalých travních porostů (TTP) seno s průměrným hektarovým výnosem 3,33 tuny.

Výnosový potenciál stanovený v přesných lukařských pokusech je však více než dvojnásobný. V České republice se snížily stavy krav z 1236 tisíc v roce 1990 na 575 tisíc v roce 2008 s negativním vlivem na obhospodařování a využívání travních porostů ve všech výrobních oblastech (přibližně polovina skotu se chová v nížinách). Mléčná užitkovost dojených krav dosáhla v roce 2007 v České republice 6548 kg FCM (mléko přepočtené na 4% obsah tuku) při spotřebě 0,3 kg koncentrátů na kg FCM.
Z hlavních chovaných plemen skotu vykazuje nejvyšší zastoupení plemeno holštýnské, přibližně 39 % před českým strakatým 33 % a masnými plemeny 28 %.
Výrazný nárůst stavů krav bez tržní produkce mléka v ČR na 163 tisíc v roce 2008 zásadním způsobem přispěl ke zlepšení využívání TTP. Na ekologických farmách se koncem roku 2007 chovalo přibližně 138 tisíc kusů skotu, z toho 4485 dojených krav, tedy přibližně 1,1 %, a 63 520 krav bez tržní produkce mléka – 39 % stavů v roce 2007.
Výrazné zvýšení mléčné užitkovosti vyžaduje zvýšení kvality objemných krmiv včetně píce z trvalých travních porostů. Akcent na kvalitu píce je v současné době o to významnější, že vysoká cena koncentrátů a propad výkupních cen mléka v loňském roce negativně ovlivňuje ekonomiku podniků. To je dlouhodobě neudržitelné. Řešením je mimo jiné i zvýšení kvality píce z travních porostů, jednou z možností jsou přísevy do TTP.

Význam a funkce přísevů do TTP

Přísevy do travních porostů slouží k zavádění jetelovin, trav a na základě speciálních požadavků i bylin na louky a pastviny. Míra propracovanosti a technologického zabezpečení vytvořila z přísevů samostatnou oblast pratotechniky se specifickými technologickými postupy. Cílem přísevů je vytvoření produkčnějšího a kvalitnějšího porostu na daném stanovišti s dlouhodobým efektem.
Přísevy provádíme přednostně do degradovaných TTP, za kritérium degradace pícninářsky využívaného travního porostu je považován pokles kulturních trav a jetelovin pod 50 %.
Technologie přísevů je vhodná k použití jak na stanovištích, kde je obnova travních porostů problematická z ekologických a pratotechnických důvodů, zejména svažitosti pozemků a mělké orniční vrstvy, tak pro obnovené vytrvalé travní porosty, ze kterých ustoupily málo vytrvalé jeteloviny.
Základem přísevů je vytvořit pro vyseté osivo podmínky, které vedou ke klíčení osiva a k zapojení vzcházejícího porostu. Mezi základní podmínky klíčení patří zajištění teplotního režimu a adekvátního přívodu vody a vzduchu k semenu. Je potřeba zajistit kontakt osiva s půdou, aby mělo dostatek vláhy ke klíčení. Současně je potřeba uložit osivo do optimální hloubky, aby netrpělo vysušováním povrchu půdy.
V travním ekosystému jsou obsaženy specificky účinné látky, které mohou stimulovat či inhibovat počáteční růst a vývoj introdukovaných druhů v závislosti na koncentraci látek obsažených v půdním roztoku. Alelopatické působení travních porostů je významný regulační mechanismus přísevů do travních porostů, který snižuje klíčivost, polní vzcházivost a počáteční růst a vývoj přisetých druhů a je dost často příčinou nízké úspěšnosti přísevů. Nové poznatky v této oblasti v posledním desetiletí zásadním způsobem změnily pratotechniku přísevů a vedly ke zvýšení úspěšnosti jejich zakládání.

Jeteloviny, zdroj dusíku

Přísevy do travních porostů měníme botanické složení přisetého travního porostu v závislosti na složení přísevové směsky a vytrvalosti jetelovinových a travních druhů.
V našich podmínkách je hlavním cílem pratotechniky přísevů zavést do travního porostu jeteloviny a vytrvalé produkční travní druhy s vyšší koncentrací energie a vyšším podílem vodorozpustných glycidů.
Přiseté jeteloviny poutají činností hlízkových bakterií vzdušný dusík, který je po jejich odumření k dispozici i pro další druhy v travním porostu.
Fixační schopnost jetelovin v našich podmínkách dosahuje v přepočtu 150 – 200 kg/ha N ročně u čistých porostů jetelovin, v případě přísevů je závislá na podílu jetelovin v porostu. Orientačně můžeme kalkulovat, že jedno procento jetelovin v travním porostu poutá 3 kg/ha N ročně.
Koncentrace N-látek u jetelovin je vyšší než u běžných druhů trav nebo bylin. Rostoucí podíl jetelovin porostu vede k vyšší koncentraci N-látek v píci. Čisté porosty jetelovin dosahují koncentrace NL až 250 g na kg sušiny.
Zastoupení jetelovin od 10 % zvyšuje koncentraci N-látek v píci z TTP přibližně o 5 až 7 g/kg sušiny. Travní porost s 30% podílem jetelovin by měl k očekávaným 140 g zajistit dalších 15 g N-látek na kg sušiny, tedy celkem 155 g/kg sušiny.
Travní porosty s jetelem lučním, kde podíl jetele dosahuje často i 50 %, dosahují koncentrací N-látek na úrovni 165 až 175 g/kg sušiny.
Na včas sklízených a řádně hnojených travních porostech platí pro obsah N-látek následující vzorec:
140 g + (hmotnostní procento jetelovin x 0,5 g) = celková koncentrace N-látek v píci.

Kvalita píce z přisetých travních porostů

Přiseté jeteloviny a trávy zvyšují výnosy píce z travních porostů a zlepšují nutriční hodnotu píce. Přiseté jeteloviny zvyšují zejména koncentraci N-látek, respektive zvyšují hodnoty PDIE a PDIN a koncentraci energie v píci (NEL, NEV). Po přísevu jetelovin se výrazně snižuje koncentrace vlákniny v sušině, přisetím vhodných druhů a odrůd trav lze zvýšit koncentraci vodorozpustných cukrů v sušině, a tím zlepšit podmínky pro konzervaci travních porostů silážováním.
Zavedením jetelovin do travních porostů se zvýší parametry kvality píce, zejména chutnost a příjem píce, stravitelnost organické hmoty a koncentrace živin, což se projeví vyšší produkční účinností krmiv. Výzkum prokázal, že jeteloviny zlepšují přírůstky zvířat, úspěšnost reprodukce a produkci mléka. Například růst u volků v Alabamě se zvýšil přísevem jetele plazivého Ladino do pastvin s kostřavou rákosovitou (tab. 1).

Pastva dojeného skotu na přisetých travních porostech

Poloprovozně je ověřován vliv pastvy skotu českého strakatého a holštýnského plemene na přisetých a obnovených travních porostech s vyšším zastoupením jetelovin na užitkovost krav na rodinné ekologické mléčné farmě Fajmon v obci Tichá u Dolního Dvořiště.
Přechodné období skončilo 19. dubna 2008 a má v současné době v systému produkčních bloků zapsáno 186,6 hektaru zemědělské půdy, z toho 180 ha TTP.
Pozemky leží v nadmořské výšce 640–710 m, průměrná roční teplota je 5,8 °C a roční úhrn srážek 680 mm. Chová se zde 50 kusů dojnic, z toho jsou dvě třetiny dojnice plemene H100 a zbytek tvoří dojnice plemene českého strakatého překřižovaného plemenem jersey.
U krav otelených v roce 2007 byla průměrná užitkovost dojnic za laktaci u plemene H 7988 kg mléka a u plemene C 6362 kg.
Ročně provádí 25–40 hektarů přísevů a obnov TTP vhodnými jetelovinotravními směskami pro zvýšení podílu jetelovin v píci.
Letní krmná dávka sestává výhradně z pastvy, zimní krmná dávka z jetelové a jetelotravní siláže ze zavadlé píce. Zastoupení jetelovin na pastvině uvádí tab. 2.
V některých obdobích přikrmují i seno (max. 2 kg na kus a den). V roce 2007 dosáhla spotřeba koncentrátů na krávu přibližně 120 gramů na litr mléka (oproti 200 g v roce 2003), což představuje přibližně 0,9 t koncentrátů na krávu ročně. Mléčná kvóta byla přidělena ve výši 280 000 kg mléka, ovšem v kvótovém roce 2008/2009 byla překročena. Výhledově se plánuje její zvýšení.
Výpočtem stanovené krytí spotřeby energie ve formě NEL z travních porostů bylo za laktaci 77 %, respektive 82 % za rok. Průměrná koncentrace NEL v píci se pohybovala od 5,8 do 6 MJ/kg sušiny. Roční příjem zkrmitelné sušiny z travního porostu na krávu o hmotnosti 650 kg dosáhl přibližně 5200 kg sušiny. V těchto parametrech se farma SHR Fajmon v obci Tichá velmi přibližuje předním rakouským a švýcarským zemědělským farmám v alpských oblastech.
První přísevy provedli v roce 2002 a od té doby přiseli již přes 175 ha trvalých travních porostů. Zpočátku používali starší secí stroj pro přísevy do travních porostů SE - 2 -024, v roce 2006 nasadili secí stroj pro pásové přísevy SPP - 8.
Osivo bylo vyséváno vždy v časném jarním období, kvůli dostatku zimní vláhy.
V roce 2006 ověřili s velmi dobrým výsledkem i pozdně letní přísev koncem srpna secím strojem pro pásové přísevy SPP-8 z důvodů stabilizace technologie přísevů v suchých letech, kterých v poslední dekádě mají stále větší výskyt.
Na rodinné farmě SHR Fajmon v obci Tichá v roce 2005 přiseli 30 ha travních porostů, v roce 2006 celkem 55 ha, v roce 2007 40 ha a v roce 2008 přiseli 20 ha a obnovili 25 ha TTP.

Technologie pro přísevy a složení přisévaných směsí

Přísevy do travních porostů provádíme technologií přísevů s mělkým zpracováním drnu nebo technologií pásových přísevů. Hlavní předností pásových přísevů oproti mělkým povrchovým přísevům je vyšší úspěšnost zakládání, která se pohybuje u pásových přísevů v delší časové řadě v suchých letech nad 60 %, ve vlhkých nad 85 %, zatímco úspěšnost zakládání mělkých povrchových přísevů se pohybuje mezi 15 až 30 %.
Za úspěšně zapojený přísev považujeme přisetý travní porost se souvisle zapojenými přisetými druhy v řádcích s podílem přisetých druhů v porostu v prvním užitkovém roce 30 až 50 %. Travní porosty před přísevem posečeme na nízké strniště a veškerou travní hmotu dokonale shrabeme a odvezeme. Před přísevem nehnojíme, abychom nezvyšovali konkurenci travního porostu vůči přísevu.
Pro přísevy do travních porostů jsou vhodné zejména rychle rostoucí druhy jetelovin a trav, které lépe překonávají konkurenční a alelopatické působení travních porostů vůči přisetým druhům.
Jetelovinotravní směsky pro přísevy musí obsahovat oproti běžným lučním a pastevním směskám zvýšený podíl jetelovin. Podíl jetelovin ve směsce musí být 50–60 %, tedy při výsevku 30 kg/ha směsky musí být podíl jetelovin 15–18 kg na 30 kg směsky. Je to z toho důvodu, že po přísevu dochází k redukci počtu přisetých rostlin a snižování výsevků zvyšuje riziko neúspěšných přísevů.
V případě nákupu standardní směsky je potřeba do ní domíchat jeteloviny. Pokud provádíme přísevy v klimaticky méně příznivých podmínkách s nedostatkem srážek a nižší úrovní pratotechniky, zvyšujeme výše doporučené výsevky až o 50 %.

Závěr

Přísevy do travních porostů v řadě případů potvrdily svoje opodstatnění v rámci pratotechnických technologií. Jejich rozšíření je podmíněno dostatkem vhodných strojů pro přísevy s ohledem na naše půdní a klimatické podmínky. Vhodně doplňují obnovy travních porostů. Jsou použitelné pro všechny typy travních porostů od extenzivních až po intenzivní s výjimkou silně kamenitých a skeletových půd. K jejich zakládání používáme speciální jetelovinotravní směsky se zvýšeným 50% podílem jetelovin. Při použití přísevů nehrozí ztráta protierozní a infiltrační schopnosti travních porostů.
Příspěvek byl zpracován za finanční podpory projektu NAZV reg. č. QH81280.

Klíčové informace

- Trvalé travní porosty zaujímají v České republice 23,1 % zemědělské půdy.
- Cílem přísevů je vytvoření produkčnějšího a kvalitnějšího porostu na daném stanovišti s dlouhodobým efektem.
- Pro přísevy do travních porostů jsou vhodné zejména rychle rostoucí druhy jetelovin a trav, které lépe překonávají konkurenční a alelopatické působení travních porostů vůči přisetým druhům.

Použitá literatura je k dispozici u autorů.
Ing. Alois Kohoutek, CSc.
Ing. Petr Komárek, Ph.D.Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i., Praha-Ruzyně
Výzkumná stanice Jevíčko