Přistání může mít turbulence

Mléčný trh prošel v uplynulých letech otřesy, k nimž se přidala současná ekonomická krize. Pro nejbližší dobu počítají experti s jeho oživením. O tom, co čeká evropskou produkci mléka a mléčných výrobků, diskutovali poslední březnový pátek účastníci konference Evropské unie Jakou budoucnost má mléko?

Obrázek o průběhu konference nabízejí některé materiály publikované na internetových stránkách Evropské komise.
Omezit pohyb cen Trendy globálního trhu s mlékem a jeho vyhlídky jsou, jak ve své závěrečné řeči poznamenal Jean-Luc Demarty, generální ředitel Generálního ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova (DG Agri), podle expertů Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj optimističtější než vloni. Očekává se obnova světového exportu mléčných výrobků a mléčný sektor by se měl znovu stát jedním z nejrychleji rostoucích. Demarty považuje za povzbudivé, že se na rostoucí poptávce v unii i mimo ni podílejí zejména produkty s vyšší přidanou hodnotou. Větší orientace zemědělců v unii na trh přináší i fluktuaci cen a příjmů. Podle ředitele je jedním z prvořadých úkolů Bruselu zajistit, aby tato fluktuace neměla nevratný nebezpečný dopad na mléčný sektor v EU. I proto je nutné zvážit možnost transparentnějšího a spravedlivějšího rozdělení přidané hodnoty v celém zásobovacím mléčném řetězci.
Podle Demartyho konference potvrdila důležitost kontraktačních vztahů mezi producenty a zpracovateli i potřebu posílit vyjednávací sílu zemědělců. Možným řešením by měly být výjimky ze zákona o hospodářské soutěži pro mléčný sektor a producentské organizace. Konference také, jak uvedl, potvrdila důležitost tržních opatření jako záchranné sítě. I nadále je třeba uvažovat o nových možných nástrojích na řízení trhu. Demarty, který je také šéfem skupiny expertů na nejvyšší úrovni pro mléčný sektor, slíbil, že konečnou zprávu a doporučení zveřejní skupina koncem června 2010.
Nejdříve řešit mléko Komisař pro zemědělství a rozvoj venkova Dacian Cioloş oznámil svůj záměr zabývat se návrhy pro mléčný sektor dříve, než začnou jednání o budoucnosti společné zemědělské politiky po roce 2013. Při úvahách o budoucnosti mléčného sektoru se podle něj musí vzít v úvahu tři klíčové věci, a to: konkurenceschopná kapacita producentů i zpracovatelů, zvýšení transparentnosti v mléčném zásobovacím řetězci a orientace na trh. Sektor by měl být sice bez kvót, ale ne bez záchranné sítě. Ta by měla počítat i s otevřením trhu unie a s konkurencí s ostatními obchodním i partnery.
Jak se plní kvóty Hodnota kvóty se postupně snižuje, konstatoval Martin van Driel z DG Agri. Zatímco kilogram kvóty stál v průměru během celého roku 2005 v Německu kolem 60 eurocentů za kilogram, na přelomu let 2008 a 2009 to již bylo jen 39 eurocentů a na přelomu 2009 a 2010 dokonce jen 18 eurocentů. Podobný průběh měla cena kvóty v Dánsku: ze zhruba 60 eurocentů přes 21 na 19 z přelomu letošního a loňského roku. V Nizozemsku klesala ve stejných obdobích z více než dvou eur na 75 eurocentů a kupodivu na přelomu letošního a loňského roku opět vzrostla, a to na 96 eurocentů. Opačný vývoj měla cena kilogramu kvóty mléka na Kypru, kde z 85 eurocentů v roce 2005 se zvýšila až na 93 eurocentů z počátku letošního roku. Do roku 2015 by se kvóty stejně jako jejich cena měly dostat na nulu.
Nebude to samozřejmě jednoduché. Jak van Driel upozornil, je sektor sice na dráze k hladkému přistání, ale každé přistání má turbulence. Většina členských zemí své mléčné kvóty stále nevyužívá. Nad kvótou jsou pouze Dánsko a Nizozemsko, zhruba na její úrovni se drží Rakousko, Belgie, Kypr, Německo, Lucembursko a Polsko. Zprávu o aktuální situaci na trhu s mlékem předloží Evropská komise do konce roku.
Sektor se orientuje na trh, to ale není liberalizace, poznamenal van Driel, který si myslí, že v době krize je potřebná záchranná síť (intervence, privátní skladování a exportní refundace). Pokračuje restrukturalizace. Budoucnost sektoru určí trh.
Problémové zásoby
Pierluigi Londero z DG Agri potvrdil, že předběžné výsledky ukazují na postupné oživení mléčných trhů v EU. Předpokládá, že s ekonomickým růstem se bude zvyšovat poptávka po komoditách s vyšší přidanou hodnotou. Trh s máslem by měl být i nadále vyrovnaný. Problémy však mohou způsobit velké zásoby z roku 2009. Nízká poptávka v EU a malé vyhlídky na export povedou totiž jen k pomalému vyskladnění intervenčních zásob sušeného mléka. Podle Londera se proto nedá očekávat nějaký výrazný nárůst farmářské ceny mléka. To může vést k ještě nižšímu využití kvót na mléko, vysvětlil.
Posílit pozici farmářů
Zejména na nutnost zlepšení vyjednávací pozice zemědělců poukázal Padraig Walsh, prezident zastřešující organizace evropských zemědělců COPA. Prvovýroba podle něj potřebuje posílit koncentraci dodávek mléka prostřednictvím odbytových organizací vlastněných producenty, hlavně mlékařskými družstvy a jejich asociacemi. Od Bruselu by pro ně Walsh chtěl jasné podmínky pro kolektivní vyjednávání v mléčném sektoru o cenách a dodávkách. S tím souvisí i vývoj a podpora nástrojů a opatření, které by měly sloužit ke koncentraci nabídky a přispět k účinnému vyjednávání. Walsh nastínil možnost vypracování jakéhosi průvodce nejlepšími kontraktačním praktikami v mléčné produkci. Šlo by o soubor minima nezbytných podmínek, která by měl kontrakt mezi zemědělcem a odběratelem obsahovat. Sloužit by měl jak pro smlouvy uzavírané jednotlivci, tak i odbytovými organizacemi. Walsh poukázal také na důležitou roli meziodvětvových organizací na všech úrovních mléčného sektoru.
COPA, jak uvedl, také požaduje informační systém, který by přinášel farmářům a jejich družstvům zprávy o produkci a indikátorech trhu, včetně cen. Producenti i spotřebitelé by podle něj měli mít lepší informace o mléčném trhu, včetně toho, jak se rozděluje marže. Důležité ke také zřetelné odlišení od náhražek a falšování výrobků.
Návrh na novou  regulační agenturu Budoucnost mléčného sektoru v posílení producentských organizací v evropské legislativě o hospodářské soutěži vidí i Romuald Schaber z Evropského mléčného výboru. Evropský trh by měla zásobovat hlavně evropská mléčná produkce. Na export by měly jít zejména výrobky s vysokou přidanou hodnotou. Zároveň je podle něj třeba zabezpečit kvalitní ochranu trhu unie před konkurencí ze třetích zemí.
Podle Evropského mléčného výboru by Evropská komise měla založit Evropskou agenturu pro nastavení mléčného trhu. Jejím úkolem by bylo stanovení objemu mléka, který by zajistil udržitelné zásobování trhu kvalitním mlékem, a garantování farmářské ceny tak, aby alespoň pokryla náklady. Měla by také monitorovat trh, produkční náklady, ceny mléka, nabídku a poptávku. Spadalo by pod ní i kontraktační vyjednávání mezi farmáři a zpracovateli.
Vývoj sektoru  by měl řídit trh
Podle Wernera Bucka z Evropské mlékárenské asociace by se měl vývoj evropského mlékárenského průmyslu řídit konkurenčními silami působícími na trhu. Poukázal na to, že v EU existují velké rozdíly ve struktuře farem i v typech zpracovatelských podniků. Upozornil, že téměř 60 procent průmyslové mlékárenské kapacity v EU vlastní prostřednictvím svých družstev farmáři.
Úroveň cen placených producentům není podle Bucka v relaci s koncentrací zpracovatelů nebo s mírou fragmentace mléčné produkce. Za důvod fluktuace cen považuje to, že poptávka po mléčných výrobcích je ve velké míře závislá na tom, kolik stojí. Malé vychýlení rovnováhy mezi poptávkou a nabídkou může proto vyvolat velký pohyb cen. Pro jeho zmírnění by podle něj bylo třeba zachovat intervenční nákupy, které by měly být dostupné po celý rok a za pevně dané ceny. Exportní subvence by měly zůstat tak dlouho, jak to bude možné, a měly by se používat selektivně pouze v době výrazné nerovnováhy na trhu.
Zdůraznil, že v EU i na světových trzích soutěží mlékárny s dováženými produkty ze třetích zemí. Navíc čelí konkurenci výrobků ze sóji či zeleniny. Zpracovatelé mléka operují s velmi malou marží, která má dopady na jejich schopnost investovat. Budoucí prosperitu jak farmářů tak i zpracovatelů vidí hlavně ve snížení nákladů na všech úrovních řetězce restrukturalizací a investicemi. Maximálně by podle něj měla vzrůst přidaná hodnota produkce. I proto je třeba podporovat výzkum a inovace.
Na rozdíl od představitelů prvovýrobců si Buck nemyslí, že by EU by měla uzákonit kontrakty. Podle jeho organizace by tak vytvořila restriktivní rámec, který by potlačoval zpracovatele. Posílení pozice producentských organizací výjimkou z legislativy o hospodářské soutěži by podle Bucka neférově pokřivilo trh ve vztahu k soukromým mlékárnám.
Buck také upozornil na to, povinné značení země původu stejně jako povinné značení místa prvovýroby je v protikladu s principy jednotného trhu. Mohlo by vést k renacionalizaci potravinářské produkce v EU.