Příští evropské zemědělství: vize jasnější i mlhavé

Odbourání exportních subvencí, snižování cel a tržních podpor, větší otevírání trhu dovozům ze třetích zemí a tedy i zesílení konkurence na agrárním poli, což u některých komodit stlačí farmářské ceny. To je asi nezvratný vývoj v evropském zemědělství po roce 2013. Mlhavější jsou už představy, jak by se zemědělci měli s takovými změnami vyrovnat.

Při jednáních Světové organizace nejde o odstranění zemědělské politiky, ale o zmírnění jejích vlivů na mezinárodní obchod, konstatoval ředitel sekce potravin, zemědělství a rybářství při OECD Stefan Tangermann v Praze na mezinárodní konferenci Vize dlouhodobého vývoje zemědělství a venkova v Evropské unii. Informovali jsme o ní již v minulém čísle Zemědělce. Akci pod záštitou českého ministra zemědělství Jana Mládka organizovaly Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky a Agrární komora ČR.
Evropská unie při jednáních se Světovou obchodní organizací již přistoupila na omezení exportních subvencí do roku 2010 a úplné zrušení do konce roku 2013. Podle experta z OECD – Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj - budou muset dále klesat podpory produkce, naopak poroste význam podpor na rozvoj venkova.
Přijatelné výdaje na rozvoj venkova
„Jsou pádné důvody pro posílení politiky rozvoje venkova po roce 2013,“ prohlásil zástupce Evropské komise Dirk Ahner. Konstatoval, že podporu venkova pozitivně vnímá i nezemědělská veřejnost, nejméně narušuje trh, takže je přijatelná také pro WTO. “Kolik přímých plateb dostanou farmáři po roce 2013, je zatím otázka. Bude asi nutné zjednodušení administrace, některé státy chtějí ještě větší decoupling, tedy odpojení plateb od produkce,” uvedl Ahner.
Bývalý agrární komisař Franz Fischler varoval na pražském fóru před následky, pokud se Evropa nepokusí včas ovlivnit dlouhodobý vývoj zemědělství a venkova. Dal ke zvážení, zda je nutné nadále trvat na strategickém cíli zajistit potravinovou soběstačnost, nebo přistoupit na určitou mezinárodní dělbu práce, když světový obchod získává na stále větším významu. “Ne všude máme ideální podmínky pro všechny komodity,” uvědomuje si Fischler.
Čtyři typy farem
Pokud společnost chce po zemědělcích veřejné služby, tak musí být ochotna za to i platit. “Evropská krajina vypadá jinak než třeba krajina v Austrálii. Za to ale musíme zemědělcům dávat peníze, které budou součástí jejich příjmů,” zdůraznil bývalý komisař. Předpokládá, že farmy se postupně naleznou v jedné ze čtyř základních forem hospodaření. Jednak tu budou producenti zemědělských komodit typu amerických farem, zaměření na vysokou efektivnost, kteří budou stavět na precizním zemědělství, využívat GPS a roboty. “Ti budou konkurenceschopní, ať už budou vyrábět cokoli,” dodal Fischler. Druhou skupinu budou podle něho tvořit menší farmy, které budou mít nadále významnou roli. Budou se přitom specializovat na prodej konečných výrobků z farem, bioproduktů, či nějak hodnotnějších surovin – třeba s vyšším obsahem vitamínů - než u běžných potravin. Ve třetí skupině vidí Fischler zemědělce, kteří budou mít hlavní příjmy za péči o krajinu. “Mohou se starat také o komunální plochy i soukromé zahrady,” poznamenal. Silné zastoupení budou mít podle očekávání bývalého komisaře také farmy, které budou kombinovat různé příjmy – vedle zemědělství třeba z agroturistiky, členové zemědělských rodin mohou mít různé profese.
Fischler prorokem
Pokud jsou šance vysoce rozvinutých ekonomik založené na znalostech, pak by se mělo více investovat do výzkumu a vývoje, apeloval Franz Fischler. Má na mysli především vývoj “nových” rostlin, technologií a postupů, které se uplatní pro nepotravinářskou produkci. Kupříkladu v automobilovém průmyslu by rostlinné suroviny mohly nahradit dosavadní materiály, u nichž jsou problémy s recyklací. “Budeme odkázaní na genetické technologie, GMO nebudeme jen trpět,” prorokuje Fischler.
Jako přednost zemědělců zmínil vyšší ochotu ke vzdělávání, než je v průměru u ostatních obyvatel.
Cesty pro české zemědělství
Evropská unie nám přinesla větší stabilitu v zemědělském podnikání, ocenil na mezinárodní konferenci ministr Jan Mládek. Na obzoru však vidí černá mračna – hlavně po roce 2013 a možná i dříve. Jako příklad zmínil pokles objemu dotací po zmíněném roce. Za riziko typické pro Českou republiku označil 92procentní podíl pronajaté půdy. “Nyní, když se za nájem platí minimální částky, to nepředstavuje problém. Do budoucna to ale znamená velkou nejistotu, protože může docházet k výpovědím, zdražení nájmů. Měli bychom udělat něco proto, aby zemědělci měli ve vlastnictví více půdy, i když většina to nebude,” řekl Mládek.
Pozastavil se také nad tím, že ziskový výsledek sektoru se moc neprojevil na růstu mezd. “Je to volba podnikatelů. U nás se tak ale nenaplňuje sociální myšlenka společné zemědělské politiky unie,” konstatoval ministr. Pojmenoval i některé nedostatky v českém agrárním sektoru: nižší produktivita práce, nedostatek místních značek, možná rizika s odbytem po zrušení exportních dotací, více se soustředit na produkty s vyšší přidanou hodnotou.
Mládek naznačil, jakými cestami by se měly ubírat české zemědělství a venkov: „Intenzivní hospodaření v nejúrodnějších oblastech, vyšší podíl energetických plodin, podpora menších farem v méně příznivých oblastech, podpora ekologického zemědělství, nárůst multifunkčního zemědělství, podpora zaměstnanosti na venkově v nezemědělském sektoru.“ Naším zájmem, poznamenal také ministr, je minimální degrese plateb podnikům podle velikosti. „Poškodilo by to české zemědělství. Je ale třeba brát v úvahu evropský proud, tedy podporu života na venkově,“ dodal.