Příští rok může být kritický

České zemědělství se nachází v období, kdy se začínají potkávat tlaky z několika směrů. Znamená to nejen klesající ceny komodit, ale i výrazný růst nákladů a nejistotu v dotační politice. Jestli nepřijde náprava, tak rok 2026 může být pro řadu podniků zlomový. Uvedl to na nedávném Manažerské fóru zemědělců, potravinářů a venkova Středočeského kraje, které se uskutečnilo v areálu České zemědělské univerzity v Praze, prezident Agrární komory ČR Jan Doležal.

Ekonomika zemědělských podniků se zhoršuje

Předseda Regionální agrární komory Středočeského kraje a předseda Okresní agrární komory Rakovník Jaroslav Mikoláš poznamenal, že žijeme v mimořádně složité době, kdy ekonomika zemědělských podniků výrazně klesá, zejména těch, které jsou závislé především na výsledcích rostlinné výroby. Podle něj zemědělce v ČR ohrožuje mimořádně ambiciózní evropská Zelená dohoda, nerovné podmínky se zemědělci ze sousedních států, ekonomická situace státu a nervozita mezi lidmi. Podle šetření zemědělských organizací více než 40 procent podniků hospodaří na hraně nuly nebo ve ztrátě. „Pokud opravdu vyrábíte a nečekáte jen na dotace, tak kalkulace dneska nevychází. To není o špatném hospodaření, ale o prostředí,“ konstatoval prezident Agrární komory ČR. Podle něj letos v rozpočtu pro zemědělství chybí zhruba dvě miliardy korun, ohrožena je tak výplata dotací pro oblasti ANC. V rozpočtu pro rok 2026 pak schází až 8,5 miliardy korun na kofinancování Programu rozvoje venkova. „Pokud to vláda nedoplní, hrozí sankce ze strany Evropské komise za nedodržení závazků, případně pozdní výplatu,“ upozornil. Podle evropských pravidel musí být 95 procent prostředků vyplaceno do konce června 2026. „Zemědělci musí dát politikům jasně najevo, že jde o existenční problém, ne o jejich přání,“ zdůraznil. Doležal rovněž poukázal na dlouhodobý problém, a to, že produkce na hektar v ČR je jen na 64 procentech průměru EU a přidaná hodnota na 39 procentech průměru EU. Podle něj klíčem k nápravě je posílení zpracování. „Když vyvezeme pšenici, máme pár korun. Když z ní prodáme hotový výrobek, máme násobek. To je ta chybějící přidaná hodnota,“ sdělil a odhadl, že dosažení evropského průměru ve výkonnosti zemědělství by přineslo do ekonomiky až 100 miliard korun ročně. „A to jsou peníze, které by se vrátily i do státního rozpočtu.“ Také náměstek ministra zemědělství Miroslav Skřivánek ve svém projevu poznamenal, že zemědělství se vyvíjí turbulentně, negativně ho ovlivňují klimatické změny, nebo nedostatek pracovníků v zemědělství. Proděkan Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů Roman Stupka uvedl, že v současné době na fakultě studuje dostatek studentů, evidováno je zhruba 3500 studentů ve tříletém bakalářském, dvouletém magisterském studiu a v tříletém doktorském studiu. Senátor Petr Štěpánek podotkl, že přestože je zájem o zemědělské obory na vysoké škole, lidí pracujících v oboru však ubývá.