
Precizní zemědělství je jednou z mála cest vedoucí k udržení konkurenceschopnosti českého zemědělství, snížení jeho negativního vlivu na životní prostředí a zároveň zajištění ekonomiky. Uvedl to předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha minulý týden na konferenci, která se věnovala preciznímu zemědělství, s tím, že zemědělci využívající moderní technologii dosahují až dvojnásobně vyššího podnikatelského důchodu ve srovnání s těmi, kteří je nevyužívají. Při jejich zavádění se však musí počítat také s nemalými investičními náklady.
Pýcha upozornil na to, že české zemědělství již dávno není intenzivní, průmyslové a produkční, z hlediska produkce je asi na 60 procentech průměru Evropské unie. Problémem je přitom nízká přidaná hodnota. Předseda svazu zároveň poukázal na to, že zemědělství se v Evropské unii postupně dostává na vedlejší kolej. To se projevuje i v diskusi o rozpočtu pro budoucí období společné zemědělské politiky. „Většina zemí je zadlužená, jsou tu finanční požadavky směrem na obranu a Green Deal a peníze pro zemědělství se zřejmě sníží. Je pak otázkou, zda lidé budou ochotni zaplatit více za potraviny,“ podotkl Pýcha a připomněl i nedostatek pracovních sil v odvětví. Podle něj jedinou udržitelnou možností, jak čelit těmto problémům, je využívat moderní technologie, jako jsou autonomní stroje, drony, kamerové systémy, senzory a další, doplnil. Milan Kroulík z Technické fakulty České zemědělské univerzity týdeníku Zemědělec řekl, že kolem 30 procent zemědělských podniků v České republice již využívá bezpilotních prostředků a až 60 procent satelitní snímky. Co se však týká plné autonomie, tak to jsou zatím jedinci. „Máme však rozjednané projekty, kde se skutečně bude jednat o pořízení autonomních strojů do podniků,“ sdělil. Jak zaznělo na konferenci, standardem se postupně již stává například precizní setí, či variabilní aplikace hnojiv, insekticidů, fungicidů a regulátorů růstu s cílem optimalizovat dávky podle potřeb konkrétních zón na poli. Agronom Zemědělského družstva Dolní Újezd Josef Čejka potvrdil jednoznačnou úsporu přípravků na ochranu rostlin při využívání precizního zemědělství. Došlo ke snížení spotřeby účinné látky z 1,8-1,9 kilogramu na hektar (kg/ha) na 1,1 kg/ha, což snižuje i celkové zatížení prostředí. Podle Pýchy na rozdíl od minulosti, kdy byly tyto látky plošně aplikovány, zasáhly i kulturní plodiny. Nyní se zemědělec snaží cíleně zasáhnout pouze plevely. V důsledku toho se sníží stres rostlin a zlepší se tím i výnosy.