25.11.2011 | 11:11
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Pro rozvoj českého zemědělství

V první polovině listopadu se v Praze uskutečnilo slavnostní vyhlášení soutěže Zemědělec roku, kterou pořádá vydavatelství Profi Press spolu s Agrární komorou ČR, Zemědělským svazem ČR, Českomoravským svazem zemědělských podnikatelů a Společností mladých agrárníků. V rámci tohoto setkání vystoupili na odborném semináři Zemědělská politika 2012 také ministr zemědělství Petr Bendl a prezident Agrární komory ČR Jan Veleba. Hlavní myšlenky z jejich projevů nyní přinášíme.

Ministr zemědělství Petr Bendl ve svém vystoupení připomněl, že od nástupu do funkce má několik priorit, kterým se věnuje. Jednou z nich je evropská politika, která bude ovlivňovat život zemědělců a oblast zemědělství od roku 2014 do 2020. „Musíme společně působit na evropské struktury, abychom pro naše zemědělce do budoucna vytvořili co možná nejlepší prostředí. Jsem moc rád za podporu nevládních organizací, které se ministerstvo zemědělství těší,“ řekl s tím, že společně s nevládními organizacemi tvrdí, že od Evropy chtějí transparentní, jednoduchou spravedlivou a konkurenceschopnou politiku a méně byrokracie.
Zohlednit podmínky Peníze směřující do zemědělství by měly být efektivně vynakládány a pomáhat v oblastech, které jsou považovány za důležité. Bendl se zmínil o tom, že navštívil radu ministrů zemědělství EU, kde se poprvé otevřelo téma společné zemědělské politiky. „Spolu s nevládními organizacemi jsme mohli společně konstatovat, že se nám nelíbí zastropování, nelíbí se nám sedm procent pozemků do klidu, nelíbí se nám povinné ozeleňování. Říkali jsme, že jsou pro nás prioritou také citlivé komodity a podpora LFA. Říkali jsme, že chceme spravedlivou politiku, ne všichni tomu však pořád dobře rozumí. Když říkám spravedlivou, tak takovou, která zohledňuje podmínky jednotlivých zemí, které jsou součástí EU. Říkat rovné podmínky, to znamená nevzít v potaz situaci zemědělství litevského, možná i rumunského. V tomto ohledu musíme být obezřetní, abychom významnou finanční podporou zemí, které jsou na východ od nás neničili prostředí pro fungování našeho zemědělství,“ uvedl. Upozornil i na to, že se chce věnovat i tzv. druhému pilíři společné zemědělské politiky, bude to však velké dilema, které na nás čeká. „Všichni tady víme, že zemědělství nerovná se venkov a venkov nerovná se zemědělství, nicméně jedna oblast nemůže existovat bez druhé. Nepodporovat obecně rozvoj venkova by znamenalo ubližovat zemědělství a stejně tak nepodporovat zemědělství by představovalo ublížení venkovu. Musíme se věnovat problematice, která se venkova týká, jako je například udržení vody v krajině. Musíme o tom debatovat společně s obcemi. Podle všech předpovědí nás v tomto směru čekají nepříjemné časy z hlediska kvality a zejména množství podzemní vody. Musíme se věnovat tématu, jak udržet mladé lidi na venkově, jak je přitáhnout k problematice venkova, jak je udržet v malých obcích, aby nedocházelo k jejich vylidňování. To jsou samozřejmě spojené nádoby a souvisí se zemědělstvím. Musíme se věnovat podpoře regionálních potravin a hledat způsob, jak pomoci lokálním výrobcům v jejich propagaci, abychom českého zákazníka navedli k tomu, že je potřeba věnovat pozornost tuzemským potravinám. Samozřejmě k tomu musíme použít nástroje, které nám Evropa dovoluje,“ shrnul.
Zachovat objem prostředků Ministr dále sdělil, že představitele resortu čeká velká debata na téma rozpočet. Co se týká národních doplňkových plateb top-up, které by měly končit, věří, že se v Evropě podaří prosadit nějaká alternativa a zachová se objem peněz, jdoucí do zemědělství. „Platby top-up jsou sice naším národním příspěvkem k SAPS, nicméně i je se Evropská komise snaží zastropovávat. Věřím, že se spolu se zemědělskou obcí a nevládními organizacemi shodneme na tom, že tento strop musíme zvedat. Nejsme nadšení z financí jdoucích do zemědělství,“ řekl. „Chtěli bychom, aby podmínky byly rovné, ale nebudou. Zemědělec ze západní Evropy dostává určitou finanční podporu, my na to nemůžeme reagovat jinak, než hledat možnosti jak podpořit zemědělství v ČR. Podařilo se nám, že bychom finanční prostředky z Pozemkového fondu ČR mohli nasměrovat do zemědělství, do oblasti Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu. Týká se to letošního i příštího roku. Budeme společně hledat cestu, jak finanční zdroje z Pozemkového fondu ČR či z jiné kapsy zachovávat v tomto objemu. Co se týká plateb top-up, intenzivně jednáme s ministerstvem financí o tom, abychom dohledali chybějících 800 milionů korun, nyní máme zhruba 400 milionů. Vím, že existuje veřejný příslib ministra financí a společně hledáme, kde bychom tyto finanční prostředky vzali. Výdaje rozpočtu se sice snížily o 12 miliard korun, ale příjmy klesly zhruba o dvacet miliard. Deficit tak poskytuje malý prostor k hledání, nicméně věřím, že nakonec ministr financí nám bude v tomto ohledu nakloněn,“ míní ministr.
Dodal, že s ministrem financí projednávají i aktuality v oblasti zemědělství. Jednou z nich je spuštění zastavené podpory bioplynových stanic. „To je oblast, která byla dlouhou dobu v centru pozornosti řady zemědělců, neboť musíme hledat cesty, jak naložit s biomasou, s nadbytkem produkce, jak ji využít tak, aby zemědělec snižoval svoje riziko podnikání. Budeme se muset poprat se situací různých welfare. Například řada zemí není schopna garantovat dodržování evropské směrnice v drůbežářském průmyslu. ČR se na ni připravila, čímž drůbežářskému průmyslu zvýšila náklady. V okamžiku, kdy ji například Polsko neplní, to znamená je to ohrožení našeho drůbežářského trhu. Doufáme, že najdeme cestu, jak náš drůbežářský průmysl ochránit,“ sdělil. Do budoucna Bendl považuje za důležité odstraňování byrokracie. Jedna věc je, jak řekl, finanční pomoc a druhá obtěžování nadměrným množství papírování. Při ministerstvu zemědělství existuje antibyrokratická komise, která je legitimním připomínkovým místem. „Hlídá, abychom nebyly papežštější než papež v přijímání a implementaci evropských nařízení a do naší legislativy se nedostali nadbytečné věci, stejně tak jako projednává postupně jednotlivé existující legislativní aparáty. Jde o to, aby se odstraňovala nadbytečná byrokracie a zemědělci nebyli zatěžováni něčím, co by nemusí být,“ dodal ministr zemědělství.
Strukturální nerovnováha Podle prezidenta Agrární komory ČR Jana Veleby byl letošní rok pro české zemědělce dobrým rokem. Spolu s tím prezident vyzdvihl i dosavadní dobrou komunikaci mezi agrární komorou a ministerstvem zemědělství a s uspokojením kvitoval, že ministr Bendl obnovil administraci žádostí o podpory na výstavbu bioplynových stanic. Podle jeho slov je však dnes hlavní otázkou, jak stanovit směr našeho zemědělství do roku 2020 zejména po spuštění reformy společné zemědělské politiky EU po roce 2014.
Veleba konstatoval, že po vstupu České republiky do Evropské unie došlo k omezování výroby, především živočišné, a vytlačování z potravinové produkce. „Hrubá zemědělská produkce na hektar u nás rok od roku klesá a v roce 2008 poprvé podíl rostlinné produkce na hrubé zemědělské produkci ve stálých cenách překročil 50 procent, konkrétně činil 52 procent, a živočišná produkce dál klesá,“ řekl. To je podle jeho slov systémově špatný vývoj a odpovídá tomu i vývoj v rostlinné výrobě, kde se dramaticky mění zastoupení hlavních plodin v osevním postupu. Zatímco v roce 1993, byl podíl obilovin něco přes 50 procent, v roce 2010 to bylo již o osm procentních bodů více. Ještě dramatičtěji pak vzrostlo zastoupení řepky z asi pěti na 15 procent. Naopak výrazně klesl podíl pícnin na orné půdě, a to ze zhruba 30 na 16 procent, což představuje úbytek kolem 550 tisíc hektarů zelených ploch. Spolu s tím klesají plochy technických plodin, jako jsou brambory luskoviny či cukrovka.
To podle Veleby znamená, že u nás v současné době existuje velká strukturální nerovnováha, která s sebou nese rostoucí problém s využitím produktů rostlinné výroby. „To je zvlášť zvýrazněno letos, kdy bude potřeba vyvézt 320 tisíc tun obilovin z České republiky z produkce 2011, zatímco před vstupem do EU jsme vyváželi zhruba jeden milion tun obilí,“ uvedl Veleba. Postupná ztráta živočišné výroby podle něj také znamená úbytek pracovníků a další odmítnutí podpory tohoto výrobního sektoru ze strany státu může vyvolat další odklon zemědělců od živočišné výroby.
„Počty užitkových hospodářských zvířat celkem se u nás neustále snižují. Někde je to kompenzováno užitkovostí, například u dojnic, kde patříme ke špičkám EU. Jinde nedostatek nahrazuje dovoz, například u vepřového masa, kde letos už dovezeme skoro 50 procent tuzemské spotřeby, což představuje zhruba 200 tisíc tun masa, zatímco před vstupem do EU jsme ho dováželi kolem 20 tisíc tun,“ konstatoval prezident komory.
„Alternativy řešení jsou dvě. Buď vrátit stavy skotu, což se podle všeho nepodaří, nebo využít část půdy na obnovitelné zdroje energie,“ řekl.
Klíčová je podle něj také pomoc citlivým komoditám přes platby top-up. „My bychom chtěli, aby se v rámci reformy společné zemědělské politiky tyto podpory citlivých komodit ještě rozšířily, a není to jenom názor náš, ale je to názor více zemí, rozšířit podpory o prasata a drůbež.
Vrátit do krajiny zelenou Podle agrární komory je nezbytné vrátit resortu strukturální rovnováhu, prosazovat myšlenku potravinové jistoty a obnovit zdravý poměr rostlinné a živočišné výroby a spolu s tím vrátit zemědělství také společenskou pozici. Za generální řešení tohoto problému nerovnováhy považuje podle Veleby komora zapojení zemědělců do energetické koncepce a bilance státu využitím půdy, která není potřeba pro potravinářskou produkci. „Předpokládáme, že by se mohlo jednat o 600 tisíc hektarů půdy, což představuje asi 10,8 miliardy korun produkce a až 20 tisíc pracovních míst,“ vysvětlil.
Komora počítá se třemi základními oblastmi využití biomasy v zemědělství, a to především s bioplynovými stanicemi, dále s výrobou tepla z biomasy a s produkcí biopaliv pro dopravu
„V současnosti je u nás v provozu asi dvě stě bioplynových stanic. Vycházíme-li z porovnání s Německem, tak při přepočtu na hektary na německý stav bychom mohli mít až dva tisíce bioplynových stanic,“ uvedl Veleba s tím, že je do budoucna třeba podpořit kombinovanou výrobu elektrické energie a bioplynové stanice spotřebovávající víceleté pícniny. V oblasti obnovitelných zdrojů energie také podle jeho slov komora připravuje dohodu s Energetickým regulačním úřadem.
„Pokud se dohodneme na podpoře a konkrétních pravidlech, tak bioplynové stanice mohou pomoci tomu, aby se do českého zemědělství začala vracet strukturální rovnováha, aby přebytečné hektary byly využity a hlavně, aby se opět vrátila na česká pole zelená hmota víceletých pícnin. Není přece problém stanovit po odborné diskusi, že určité procento „potravy“ bioplynových stanic budou muset tvořit víceleté pícniny z orné půdy. Ubereme obilí a řepku a vrátíme zelené plochy do krajin. To je hlavní důvod, proč agrární komora bojuje za podporu bioplynových stanic.,“ řekl prezident.
Komora v souvislosti se zastavením podpory budování bioplynových stanic prověřila v srpnu letošního roku reálný stav záměrů jejich výstavby až na úroveň okresů. Kvalifikovaný odhad instalovaného výkonu do konce letošního roku je podle tohoto šetření zhruba 140 až 150 MW. Ministerstvo průmyslu a obchodu nicméně v argumentaci zastavení podpor uvádělo „hrozbu“ 220 MW. Do konce roku 2013 by pak mělo jít podle komory o 250 MW, přičemž MPO uvádělo až 450 MW. Rozvoj bioplynových stanic u nás tak podle Veleby kopíruje Národní akční plán pro biomasu.
Jednání teprve přijdou Prezident ocenil ve svém vystoupení spolupráci agrární komory s MZe v oblasti připravované reformy společné zemědělské politiky unie. Zopakoval, že zastropování přímých plateb uvedené v návrhu reformy znamená pro ČR diskriminaci velkých podniků. I když konstatoval, že při možnosti zohlednění nákladů na zaměstnance, by se s tím české zemědělství zřejmě vyrovnalo. Nepřijatelné je však podle něj pokračování rozdílu mezi výší plateb pro staré a nové členy EU a problém má komora i ozeleněním či povinným uváděním půdy do klidu.
„Osobně jsem se nesetkal se zástupcem nevládní organizace ze žádné členské země, která by řekla, že je ten návrh dobrý a pokud mám dobré informace, podobný názor mají i ministři zemědělství členských zemí,“ řekl. Konstatoval však, že legislativní návrh pravidel společné zemědělské politiky v letech 2014 až 2020, který představil komisař Ciolos, je důležitý, avšak je teprve výchozím bodem k mnoha dalším jednáním. „Nyní nastává klíčové období tvrdého jednání v rámci Rady Evropy a Parlamentu EU. Rozhodující pro konečný výsledek bude osobnost a schopnosti ministra zemědělství ČR a jeho podpora ze strany vlády a zemědělské veřejnosti. A k tomu jsme připraveni,“ řekl Veleba.

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down