Pro velké chovy odbíjí dvanáctá

Požadavky zákona o integrované prevenci a omezování znečištění se výrazně dotýkají i zemědělství. Integrované povolení musí mít pro svůj provoz velké chovy prasat a drůbeže. Celá zemědělská veřejnost již prakticky pochopila, co je z pohledu zmíněného zákona zvláště velký zdroj znečištění a kterých farem se ustanovení zákona týkají.

Ne všichni však doposud správně pochopili, že proces získání integrovaného povolení provozu končí 30. 10. 2007 a že pokračování v činnosti bez pravomocně vydaného integrovaného povolení není po tomto datu možné. Při nesplnění podmínek zákona jsou připraveny poměrně značné finanční postihy, které jsou v mnoha případech likvidační.
Ministerstvo životního prostředí, které je garantem uplatnění zákona v ČR, již zcela jasně deklarovalo, že žádné výjimky se nebudou povolovat. Vzhledem k tomu, že proces zpracování žádosti o integrované povolení provozu a její projednání na příslušném krajském úřadu může trvat i více než devět měsíců podle složitosti a úrovně zpracování žádosti, je skutečně nejvyšší čas, aby si dotčení provozovatelé, kteří se ještě nezačali touto problematikou zabývat a chtějí po 30. 10. 2007 dále svůj chov provozovat, připravili všechny potřebné podklady a intenzivně začali na žádosti pracovat. Je vhodné celý proces přípravy žádosti koordinovat s příslušným krajským úřadem a aktivně s ním spolupracovat.
BREF a BAT
Do konce loňského roku podaly zemědělské podniky celkem 274 žádostí, z nichž bylo 204 rozhodnuto. Z toho na chovy prasat připadá 140 podaných a 102 rozhodnutých žádostí, pro chovy drůbeže je to 134 podaných a 99 rozhodnutých žádostí. Předpokládá se, že velkochovů hospodářských zvířat, které mají mít integrované povolení, je u nás celkem asi 400. Provozovatele zbývajících zhruba 120 zařízení, kteří doposud žádost nepodali a jejichž podnikání je tím silně ohroženo, je předem nutno upozornit, že neznalost zákona neomlouvá. Rozhodně neobstojí argumenty, že o problematice týkající se integrované prevence nebo snižování emisí amoniaku v zemědělských zdrojích nevěděli. Dále je rovněž bezpředmětné z nečinnosti obviňovat resortní orgán státní správy – Ministerstvo zemědělství ČR, neboť na příslušném odboru, pod jehož gesci integrovaná prevence spadá, je uložen podrobný seznam odborných akcí a publikací, které byly za účelem informování široké zemědělské veřejnosti od roku 2000 uspořádány či vydány. Jedná se řádově o desítky odborných seminářů, takže kdo chtěl, ten si potřebné informace našel.
Referenční dokument o nejlepších dostupných technikách (BREF) byl přeložen do českého jazyka a veřejně publikován již v roce 2002. Důvodem bylo uklidnit zemědělskou veřejnost, která byla vlivem některých zájmových skupin značně dezorientována a dezinformována. Na základě často záměrně podaných špatných informací panovaly představy, že integrovaná prevence představuje buď konec živočišné výroby ve velkochovech hospodářských zvířat, nebo masivní investice do modernizace chovů a zavádění nejlepších dostupných technik.
Podrobným studiem BREF, zpracováním a projednáním mnoha žádostí o integrované povolení a na základě široké poradenské a konzultační činnosti se zjistilo, že téměř v každém chovu se používají technologické celky pro ustájení hospodářských zvířat odpovídající nejlepším dostupným technikám (BAT). Rovněž systémy osvětlení, napájení a krmení, ventilace i vytápění odpovídají pojetí BAT. Paradoxně téměř žádná farma nesplnila požadavky na nejlepší dostupné techniky z hlediska správné zemědělské praxe. Zavedení těchto opatření nejsou nákladná. Jedná se pouze o vypracování havarijních plánů, plánů oprav a údržby technologických celků, plánů školení zaměstnanců, zejména z hlediska veterinárního a environmentálního. Tento BAT může management farmy zavést vlastními silami bez vynakládání finančních prostředků. Vzorové plány byly mnohokrát publikovány v zemědělských časopisech. Další podstatou největších problémů pro splnění požadavků zákona o integrované prevenci je dodržování platné složkové legislativy, kdy chybí příslušná povolení a vyjádření státních orgánů.
Potřebné podklady
Pro subjekty, které ještě nepodaly žádost a jsou ve fázi její přípravy, je určen následující seznam podkladů potřebných pro vyplnění žádosti o Integrované povolení provozu. Pokud jsou uvedené dokumenty k dispozici a pohromadě, není již problém žádost zpracovat. Jde o tyto dokumenty:
l výpis z obchodního rejstříku,
l výpis z katastru nemovitostí,
l údaje o počtu vyprodukovaných zvířat za poslední tři roky,
l technická zpráva k použité technologii nebo např. návody k používání nebo jiné dokumenty umožňující podrobně popsat danou technologii ustájení, napájení, větrání, krmení, vytápění, nakládání s kejdou nebo chlévskou mrvou atd.,
l údaje o počtu vozidel, jež souvisejí s ročním provozem farmy (např. kolik aut za rok naváží krmivo, kolik aut za rok odváží vykrmená prasata, kolik souprav odváží kejdu apod.),
l údaje o množství spotřebovaných surovin za poslední tři roky (množství spotřebované vody, krmiva, slámy na podestýlku, množství spotřebovaných dezinfekčních, dezinsekčních a deratizačních prostředků (DDD),
l doložit vlastnosti vody (rozbor), vlastnosti krmiva (např. složení jednotlivých krmných směsí u fázovaného krmiva), u DDD prostředků doložit bezpečnostní listy a smlouvu s tím, kdo tyto práce zajišťuje, doložit povolení k nakládání s vodami,
l doložit asanační plán,
l údaje o množství spotřebovaných energií (plyn, elektřina) za poslední tři roky,
l protokoly o autorizovaných měřeních emisí amoniaku a roční hlášení o produkci emisí amoniaku a emisí plynů vzniklých spalováním zemního plynu za poslední tři roky nebo doložit schválený plán zásad správné zemědělské praxe,
l provozní řád z hlediska ochrany ovzduší (příloha č. 10 k nařízení vlády č. 356/2002 Sb.),
l údaje o množství vyprodukovaných odpadních vod za poslední tři roky, doložit smlouvu s tím, kdo je likviduje,
l údaje o vlastnostech produkovaných odpadních vod,
l potvrzení o vodotěsnosti jímek,
l hluková studie, pokud se dělala,
l EIA, pokud se dělala,
l hlášení o produkci a nakládání s odpady a smlouva s jejich odběrateli, doložit souhlas k nakládání s nebezpečnými odpady,
l seznam všech pravomocných rozhodnutí (hlavně ty s „kulatým razítkem“ – stavební a kolaudační rozhodnutí, vodoprávní řízení apod.),
l plán hnojení a smlouvy s odběrateli,
l havarijní a nákazový plán, plán údržby zařízení,
l grafické přílohy obsahující situační výkres zařízení,
l dokumentace ISO 14 001, pokud byl provozovatel certifikován,
l provozní řády a povolení k provozu vodohospodářských děl (lapoly apod.).
Do bodu „havarijní a nákazový plán, plán údržby zařízení“ spadají plány školeni pracovníků v oblasti bezpečnosti práce, zooveterinární a environmentální, havarijní plány pro případ vzniku nebezpečných nákaz (schválené veterinární správou), havarijní plány pro případ uniku odpadních vod, kejdy, ropných látek, v případě výpadku elektrické energie, plynu, zásobování vodou apod. Dále programy údržby a oprav technologických celků s udáním konkrétních zodpovědných pracovníků.
Nezapomeňte, že ….
Při projednávání podmínek provozu by si měli předkladatelé uvědomit, že integrované povolení se vydává na dobu osmi let. Každá změna se musí řádně ohlásit a projednat s krajským úřadem (KÚ). Proto je třeba do podmínek provozu zařadit pouze to, co jsou provozovatelé skutečně schopni splnit. Již se stává, že Česká inspekce životního prostředí při svých četných a důkladných kontrolách nachází nedostatky, například při používání biotechnologických přípravků. Provozovatel používá jiné, než původně uvedl, nebo není schopen jejich používání doložit. To může vést a velice často i vede k udělování pokut ze strany České inspekce životního prostředí.
Rok 2007 je přelomovým pro IPPC v zemědělství. Nesmí se však zapomenout na to, že krajské úřady nemají na starosti pouze zemědělce, ale i další odvětví hospodářství, kde je situace s vydáváním integrovaných povolení obdobná. Je proto nutné, aby všichni ti, co zatím ještě nevěnovali této problematice pozornost, jsou pod působností zákona o integrované prevenci a chtějí i po 30. 10. 2007 úspěšně pokračovat v činnosti, urychleně podali precizně vypracovanou žádost na příslušný krajský úřad a následně získali integrované povolení provozu.
Poznatky uvedené v tomto příspěvku byly získány při řešení výzkumného záměru VÚZT MZE 0002703101 Vytvoření zásad a teoretických podkladů pro návrhy opatření, které umožní snížit nepříznivé působení zemědělské výroby na pracovní a životní prostředí a ekologický systém krajiny.

Ing. Antonín, Jelínek, CSc.
Ing. Martin Dědina, Ph.D.
Výzkumný ústav zemědělské techniky, Praha