Na podporu spotřeby řepkového oleje zahájil v září 2012 Svaz pěstitelů a zpracovatelů olejnin (SPZO) informační kampaň Řepkový olej – olej nad zlato. Úkolem tříletého projektu, na který je vyčleněno 15 milionů korun, podporovaného Evropskou unií je zvýšit povědomí o nutričních vlastnostech řepkového oleje, zpopularizovat ho cílenou komunikací zaměřenou na různé věkové skupiny a zvýšit jeho spotřebu. Bližší podrobnosti uvedl Petr Baranyk ze Svazu pěstitelů a zpracovatelů olejnin.
Proč jste se rozhodli pro tuto kampaň? Ačkoliv za posledních 35 let bylo u řepky dosaženo nevídaného šlechtitelského pokroku, má řepkový olej v očích mnoha spotřebitelů spíše špatnou pověst. Stále totiž přežívají předsudky o problematických vlastnostech oleje vyráběného ze starých odrůd řepky, zejména v dobách první a druhé světové války. Podle nich jde o olej značně podřadné kvality, řepka ničí půdu a podobně. Řepkový olej je však srovnatelný svými vlastnostmi s olivovým olejem a z některých aspektů je i lepší. Řepka nabízí poměrně široké možnosti využití, a to jak v potravinářství, kosmetice, tak pro technické využití. Pokrutiny a extrahované šroty jsou poměrně bohatým zdrojem bílkovin a jako takové se používají do krmných směsí pro zvířata. Zaoráním slámy se zlepšuje kvalita půdy. Pochopitelně primární by mělo být potravinářské využití, ale v současnosti se většina řepkového oleje přemění na metylestery a jako přísada do nafty. Na bázi řepkového oleje se také vyrábějí různé hydraulické oleje, maziva a podobně.
Chtěl bych připomenout, že řepka je světově významnou olejninou a hned za sójou zaujímá druhou pozici. V České republice je to nejpěstovanější olejnina. V posledních dvou letech její hranice překročily 400 tisíc hektarů. Například slunečnice se u nás pěstuje pouze asi na 25 tisících hektarech. Letos bylo řepkou oseto 415 tisíc hektarů půdy.
Řepka olejka patří k nejrozšířenějším a nejstarším hospodářským plodinám v ČR. V Čechách se její pěstování ujalo hlavně v letech 1820 až 1839. S rozvojem uplatnění svítiplynu a používáním petroleje ke svícení a minerálních olejů k mazání strojů význam řepky postupně klesal. Také růst pěstování cukrové řepy a dovoz surovin z kolonií zatlačoval řepku do pozadí. Po vzniku Československé republiky úpadek pěstování olejnin včetně řepky pokračoval. V roce 1930 se řepka na území Československa pěstovala na 1073 hektarech.
Za existence Československé republiky nastal rozvoj výzkumu pěstitelské technologie a částečně i šlechtění řepky. V době okupace v roce 1944 se pěstovala na ploše téměř 38 tisíc hektarů a na území takzvaného Slovenského štátu kolem 4000 hektarů. Vlivem direktivního pěstování a nedostatečných materiálních vkladů byly výnosy nízké. Plochy řepky se udržely na stejné výši po roce 1945 a částečně se pěstování dostalo do oblastí, kde byla málo známá. Patrná byla nízká výnosnost způsobená rozpadem původní organizační struktury zemědělství, nucenou kolektivizací, nevhodným zařazením do osevního postupu, nedostatkem průmyslových hnojiv, nedostatky v základní agrotechnice a ochraně při velkých sklizňových ztrátách. Pozitivně na produkci řepky působil rozvoj výzkumné a šlechtitelské základny.
Co považujete za milníky v pěstování řepky? Do roku 1975 se u nás pěstovaly staré nevyhovující odrůdy, které měly v oleji vysoký obsah kyseliny erukové. Během let 1975 až 1985 byly vypěstovány tzv. jednonulové odrůdy se sníženým obsahem kyseliny erukové (do pěti procent), ale vysokým obsahem glukosinolátů.
Začátkem 80. let minulého století byl v Československu uskutečněn velmi rychlý a komplexní přechod na pěstování odrůd ozimé řepky bez kyseliny erukové a se sníženým obsahem glukosinolátů (00 – řepka), který vytvořil pro zpracovatelský průmysl domácí zdroj suroviny pro potravinářské uplatnění a pro krmivářský průmysl. Nežádoucí kyseliny erukové se snížil z původní zhruba 45 až 50 procent na hodnotu do pěti procent, která už nepůsobí prakticky rušivě. Dalším pokrokem bylo vyšlechtění odrůd, které kromě sníženého obsahu kyseliny erukové měly i nízký obsah glukosinulátů, to znamená, že šroty a pokrutiny se daly používat do krmných směsí. Od roku 1995 se začaly pěstovat hybridní odrůdy, které jsou dosahují vyšších výnosů a obecně lepší odolnosti proti stresům. Od roku 2000 se pěstují výkonné a kvalitní jak liniové, tak hybridní odrůdy, které mají velice nízký obsah kyseliny erukové i glukosinolátů. Nastávají tady i tendence pěstovat odrůdy se změněnou skladbou mastných kyselin. Mimo Evropu se šlechtí a pěstují žlutosemenné odrůdy i geneticky modifikované odrůdy.
Jaká je současná spotřeba řepkového oleje pro potravinářské účely? Ačkoli řepkový olej představuje nutričně velmi hodnotnou potravinu, není jeho význam českými spotřebiteli dostatečně doceňován. V České republice představuje jeho podíl mez oleji sedm procent Přitom hned za hranicemi, u našich německých sousedů, se stal v roce 2010 řepkový olej nejoblíbenějším rostlinným olejem mezi spotřebiteli. Tuto pozici v roce 2011 nejenom obhájil, ale s tržním podílem 37,3 procenta dokonce posílil. Českým spotřebitelům může rozhodování při výběru vhodných rostlinných olejů znesnadňovat značení druhu olejů na etiketách, které není vždy zcela jasné a jednoznačné. Také nabídka jednodruhových řepkových olejů není v české maloobchodní síti příliš široká, ale blýská se na lepší časy, protože řada výrobců avizuje uvedení nových produktů na trh.
