Pro zdravější a odolnější půdu

Evropská rada koncem září formálně přijala směrnici o monitorování půdy, kterou se zavádí vůbec první celounijní rámec pro posuzování a monitorování půdy, jehož zastřešujícím ambiciózním cílem je dosáhnout do roku 2050 zdravé půdy v celé Evropě. Informovalo o tom na svých webových stránkách Generální ředitelství Evropské unie pro zemědělství a rozvoj venkova.

Tato směrnice je podle něj klíčovým krokem ke zdravější a odolnější půdě, která je životně důležitá pro potravinové zabezpečení, čistou vodu a životní prostředí.

Nová pravidla pomohou chránit půdu

Nová pravidla pomohou zlepšit odolnost půdy, zajistit lepší správu kontaminovaných lokalit a zavést zásady zmírňování záborů půdy se zaměřením na zakrývání půdy (pokrytí půdy nepropustným materiálem, jako je beton nebo asfalt) a odstraňování půdy (odstraňování ornice během činností jako je výstavba).

Podle této směrnice členské státy zřídí monitorovací systémy pro posuzování fyzikálního, chemického a biologického stavu půd na svém území, a to na základě společné metodiky EU. Budou pravidelně podávat Komisi a Evropské agentuře pro životní prostředí zprávy o stavu půdy, záboru půdy a kontaminovaných lokalitách, aby bylo zajištěno, že v celé EU budou k dispozici srovnatelné údaje a že bude možné přijmout koordinovaná opatření k řešení degradace půdy. Budou rovněž podniknuty kroky ke sledování nově se objevujících kontaminantů, jako jsou PFAS, pesticidy a mikroplasty. Směrnice definuje společné deskriptory půdy a zavádí třídy pro popis zdraví půdy, které jsou spojeny s nezávaznými cílovými hodnotami na úrovni EU a vnitrostátními aktivačními hodnotami. Ty pomohou členským státům určit priority a postupně provádět opatření vedoucí ke zdravější půdě. Komise bude členským státům nápomocna tím, že vyvine společné nástroje a metodiky a usnadní výměnu osvědčených postupů. Generální ředitelství uvedlo, že poté, co byla směrnice přijata v Radě, očekává se, že v nadcházejících týdnech proběhne konečné hlasování v Evropském parlamentu. Členské státy budou mít tři roky po vstupu v platnost na to, aby nová pravidla provedly do vnitrostátního práva. Zdravá půda má totiž zásadní význam pro dosažení cílů EU v oblasti klimatické neutrality a přispívá k zastavení desertifikace a degradace půdy a k zachování biologické rozmanitosti a lidského zdraví. Podle dostupných údajů je však více než 60 procent evropských půd v nezdravém stavu a z výzkumů vyplývá, že se dále zhoršuje. Degradaci půdy zhoršuje neudržitelné hospodaření s půdou, kontaminace a nadměrné využívání spolu s dopady změny klimatu a extrémních povětrnostních jevů.