24.07.2008 | 01:07
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Problémem je růst cen potravin

O tom, jak hodnotíme stav a vývoj v České republice, důvěřujeme institucím vlastního státu i Evropské unie i třeba o tom, jak se díváme na svou existenci uvnitř Evropského společenství vypovídá mimo jiné další naše národní zpráva Eurobarometru. Poprvé se v ní neobjevuje zmínka o zemědělství. Je to známka toho, že je naši občané neberou jako závažný problém. Ze ten však považují rostoucí ceny, a to i potravin.

Dvakrát ročně se pověřené organizace dotazují zhruba tisíce respondentů na stejný okruh otázek, jaké dostávají i občané v dalších státech unie a v kandidátských zemích. Výsledkem tohoto průzkumu zvaného Eurobarometr jsou aktuální názory občanů. Ty je možné porovnat s dřívějšími výsledky průzkumu i s názory respondentů v ostatních členských zemích unie a v jejich skupinách, tedy v původní evropské patnáctce, v deseti či dvanácti nových členských zemích či v celé evropské sedmadvacítce. Vzhledem k tomu, že tento průzkum se u nás dělal již v době, kdy jsme byli jen kandidátskou zemí, je dostatek srovnání, které ukazují, jak se názory našich spoluobčanů postupně vyvíjely. S výsledky Eurobarometru pravidelně bezprostředně po vydání příslušné zprávy seznamuje Zastoupení Evropské komise v ČR. Kromě autora české zprávy si na tuto příležitost zve odborníky, kteří mají k této problematice blízko a pravidelně výsledky Eurobarometru komentují či se na jeho zpracování dříve podíleli.
Spokojenost a optimismus
Podle autora nejnovější české národní zprávy Jana Ševery patří Češi a Moravané v unii k těm optimističtějším. Svědčí o tom skutečnost, že celkově se svojí životní situací bylo z dotázaných spokojeno 82 procent občanů ČR, i když velmi spokojených bylo jen 13 procent. Nejspokojenější jsou v tomto směru Dánové a Nizozemci (v obou případech 96 procent), Lucemburčané a Švédové (po 95 procentech) a Finové (94 procent). Na opačném konci pomyslného žebříčku skončilo Bulharsko s pouze 40 procenty spokojených obyvatel, Maďarsko (47 procent) a Portugalsko (52 procent spokojených). Ševera konstatoval, že spokojenost Čechů s životní situací zůstává v čase stabilní a za poslední tři roky se prakticky nezměnila. Obecně platí, že spokojenější jsou v tomto směru mladší a vzdělanější a spíše pravicově orientovaní lidé.
Je také zajímavé, že asi polovina z dotázaných neočekává v nadcházejících 12 měsících v oblastech, na které se dotazník zaměřil, žádné velké změny. Pozitivní očekávání převažují v obecném hodnocení života, zaměstnání a ve vývoji ekonomické situace v EU. Negativněji se již díváme na předpokládaný vývoj finanční situace ve vlastní domácnosti (zlepšení očekává jen 17 procent, zhoršení 28 procent) a ekonomické situace ČR (28 procent zlepšení, 36 procent zhoršení). Vzhledem k tomu, že se obecně očekávání do budoucna zhoršilo i v ostatních zemích EU, nejsme již v tomto směru nějak výrazně pesimističtější než průměr EU-27.
Zajímavé je, že v ČR označuje životní náklady za horší než v ostatních zemích EU 81 procent dotázaných. Průměr EU-27 je 72 procent. Jen v případě dvou států unie, a to Lucemburska a Nizozemska však převažují kladné odpovědi nad zápornými.
Největší problémy
Zdravotnictví a růst cen označili Češi za dva největší problémy, jimž naše země čelí. Zatímco zdravotnictví se v této odpovědi vyskytuje jako největší český problém již po několikáté, růst cen se objevil nově. Zato se však v tomto hodnocení ČR nejvíce přiblížila průměru unie. Růst cen jako problém označilo u nás 38 procent respondentů, v EU-27 to bylo 37 procent. Jako třetí největší problém vidí naši spoluobčané kriminalitu. Zajímavé je, že v průměru EU-27 je druhým největším problémem nezaměstnanost (24 procent, proti 14 procentům v ČR). Nás zase trápí víc než celou unii důchody (20 procent v ČR, 12 procent v EU-27).
Názor na členství v unii
To, že členství v unii je dobrá věc, si od podzimu roku 2005 myslelo u nás stále méně lidí. Přitom názor nováčků na tuto otázku se spíš časem zlepšoval a v průměru unie se moc výrazně neměnil. Od podzimu se však sestupný trend zastavil a názor na naše členství v EU se v jarním průzkumu mírně zlepšil. Podle posledních výsledků je zřejmé, že lidé v ČR jsou ke členství své země v unii kritičtější (jako dobrou věc je hodnotí jen 48 procent dotázaných) než průměr nováčků, kde je kladných odpovědí 57 procent. Ševera považuje za zajímavé, že výrazně pozitivněji se na členství naší země v EU dívají pravicoví voliči (64 procent proti 39 procentům levicově orientovaných), a to přesto, že pravicová ODS je k Bruselu poměrně dost kritická.
Neznáme ji a chceme jí dát pravomoci Zajímavá je i skutečnost, že 54 procent dotázaných připouští, že nevědí, jak EU funguje, jen 16 procent si myslí, že má jejich hlas v unii nějakou váhu, a pouze 36 procent je přesvědčeno, že české zájmy bere EU dostatečně v úvahu. Přesto by nicméně převážná většina odpovídajících chtěla orgánům unie předat různé důležité pravomoci. Přitom mezi věcmi, které by podle většinového názoru respondentů měla dělat unie a nikoliv vlastní stát, převažují takové, které jsou ve velké míře spojené se suverenitou. Jde například o boj proti terorismu (podle 85 procent respondentů z ČR by jej měla zajišťovat unie, průměr EU-27 je 79 procent), obranu a zahraniční politiku (72 procent by ji nechalo unii, průměr EU-27 je 64 procent), vědecký a technologický výzkum (72 procent proti 70 v EU-27), boj proti zločinu (70 procent proti 58 v EU-27). Národní stát by si měl podle odpovídajících z ČR (ale podobně i z celé unie) ponechat na starosti daně, důchody a sociální péči. Jeden z přizvaných komentátorů, bývalý ředitel Českého statistického úřadu Edvard Outrata soudí, že na otázky související s unií, které mají ideologický charakter, odpovídají naši respondenti spíše záporně. „Je vidět, že co si lidé u nás skutečně přejí, je předání suverenity unii, nikoliv opak. Pokud by však dostali přímou otázku, měli by s odpovědí na ni problém a není jisté, že by vyzněla ve prospěch Bruselu,“ soudí Outrata.
Šéfka Zastoupení Evropské komise v ČR Irena Moozová poukázala i na to, že procento lidí kteří tvrdí, že nerozumí fungování EU, klesá s prodlužující se dobou, po jakou je stát členem unie. Proto se paradoxně za nejlépe informované o fungování unie považují Rumuni a Bulhaři.
Obecně platí, že pro obyvatele nově přistoupivších zemí představuje EU ve srovnání s jejich národními institucemi dobře fungující a důvěryhodnější útvar. Největší důvěru (nad 65 procent) mají v EU Kypřané, Estonci, Slováci, Rumuni a Slovinci. Z původní evropské patnáctky Španělé a Belgičané. Naopak nejmenší Britové a Rakušané.
Ano pro rozšíření
V ČR a také v dalších nových členských zemích unie se další rozšiřování těší větší podpoře, než odpovídá celoevropskému průměru. Pro rozšíření je 63 procent našich respondentů. Nejraději by dnešní obyvatelé unie viděli ve svém společenství Švýcarsko, Norsko a Island, tedy země, které o členství nestojí. Z ostatních států se největší podpoře těší Chorvatsko, jen třetina respondentů v unii je však pro přijetí Turecka.
Klíčové informace
• Občané ČR i EU obecně nevnímají zemědělství jako problém. Do popředí jejich obav se však dostaly rostoucí ceny potravin.
• Ačkoliv se naši občané domnívají, že náš hlas v unii není moc slyšet, a tvrdí, že mají jen málo informací o tom, jak EU funguje, neváhali by jí předat kompetence, které ve velké míře souvisí se suverenitou země.

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down