Téměř tři čtvrtiny Evropanů si myslí, že by Evropská unie měla navrhnout další opatření k vyřešení problémů s vodou v Evropě. Vyplývá to z průzkumu Eurobarometr, který byl tento týden zveřejněn. Výrazná většina, 68 procent dotázaných, se domnívá, že problémy, které souvisí s vodou jsou závažné. Za hlavní problémy se považují sucho, záplavy a chemické znečištění. Informovalo o tom tiskové oddělení Zastoupení Evropské komise v České republice.
Celkem 62 procent občanů má také dojem, že nejsou dostatečně dobře informováni, přičemž 67 % má za to, že nejefektivnějšími prostředky k omezení problémů vznikajících v souvislosti s vodou by byla odpovídající osvětová činnost. Podpoře se těší rovněž vyšší pokuty pro znečišťovatele, poctivější politika tvorby cen nebo finanční pobídky (daňové úlevy nebo subvence). V této souvislosti vyzývá 73 % Evropanů k přijímání dalších odpovídajících opatření na úrovni Evropské unie s cílem omezit problémy s vodou.
„Evropská unie celá léta pracuje na zlepšení kvality vody a máme výsledky, které to prokazují: kvalita pitné vody i vody ke koupání je daleko lepší než dříve a daleko více měst má odpovídající čištění odpadních vod,“ uvedl evropský komisař Janez Potočnik. „Živočišné druhy jako losos se znovu objevily v řadě evropských řek, odkud dříve zmizely. To ukazuje, že spolupráce v celoevropském rozměru může přinášet reálné výsledky. Sucha i záplavy se však stávají častějšími a evropské vody jsou vystaveny problémům, jako jsou znečištění a změna klimatu. Občané si to uvědomují a požadují po EU, aby reagovala. Tyto výsledky jsou významným vkladem k budoucímu programu na ochranu evropských vod,“ dodal.
Občané si dělají starosti o množství i kvalitu vody. Sucha představují významnější problém v zemích Středomoří: občané v Portugalsku (96 %), ve Španělsku (95 %) a v Itálii (94 %) je uvádějí jako závažný problém. Záplavy považuje za závažný problém velká většina Evropanů (79 %) a tento problém je významným zdrojem znepokojení pro naprostou většinu lidí v Rumunsku (96 %), Bulharsku (94 %) a Polsku (94 %). Většina se domnívá, že během posledních deseti let se kvalita vody buď zlepšila (23 %) nebo zůstala stejná (25 %), ale 44 % se domnívá, že se zhoršila. Chemické znečištění uvádí jako největší hrozbu pro vodní zdroje většina Evropanů (84 %), další místa zaujímají změna klimatu (55 %) a změny ve vodních ekosystémech (49 %).
Celkem 61 % respondentů se domnívá, že nedělá dost pro ochranu vodních zdrojů, ale zároveň má za to, že větší úsilí o ochranu vodních zdrojů musí vynaložit průmysl (65 %), zemědělství (51 %) a producenti energie (47 %).
Na dotaz ohledně řešení problémů s vodu 67 % Evropanů odpovědělo, že nejprospěšnější by bylo poskytovat více informací o ekologických důsledcích spotřeby vody. Za nejefektivnější prostředek k omezení problémů souvisejících s vodou považují osvětu.
Ačkoli občané činí drobná individuální opatření k šetření vodou a k ochraně vody včetně omezení užívaných množství nebo používání méně pesticidů ve svých zahradách, většina (61 % občanů) má dojem, že k ochraně našich vodních zdrojů nečiní dost. Občané si přejí dělat více pro ochranu vodních zdrojů a být za tímto účelem lépe informováni.
K řešení problémů s vodou však Evropané rovněž požadují zavedení vyšších pokut pro znečišťovatele, poctivější politiku tvorby cen nebo finanční pobídky (daňové úlevy nebo subvence). Většina podporuje stanovení cen vody na základě objemové spotřeby a shoduje se, že ceny by se měly zvyšovat s narůstajícím dopadem na životní prostředí.
Celkem 73 % Evropanů se domnívá, že EU by měla navrhnout další opatření k řešení problémů s vodou v Evropě. Tento trend je potvrzen po celém kontinentu, neboť většina občanů ve všech členských státech se domnívá, že toto téma by se mělo řešit na úrovni EU – tato většina se pohybuje od 55 % v Estonsku přes 56 % ve Spojeném království až po 81 % na Slovensku a v Německu. Evropané se domnívají, že hlavním těžištěm těchto opatření by mělo být znečištění vod ze strany průmyslu (69 %), ze strany zemědělství (39 %), nadměrné používání vody (30 %), záplavy a sucha (24 %).
Těmito otázkami se bude zabývat Evropská komise v dokumentu Podrobný plán pro evropské vodohospodářství, plánovaném na listopad 2012. Podrobný plán identifikuje stávající nedostatky a budoucí priority a navrhne opatření k řízení vývoje vodohospodářství do roku 2020. Bude založen na rozboru, jehož součástí bude hospodářské a klimatické modelování pro období až do roku 2050.
