Problémy se škůdci ve skladech

Na farmách i ve výkupních organizacích mohou působit skladištní škůdci, roztoči a hmyz a hlodavci mimořádné hospodářské ztráty skladovaných obilovin. Největší problémy jsou však na malých farmách, které nejsou vybaveny vhodnými technologiemi (zejména kvalitními sily, aktivní ventilací, fumigační technologií, sušicí a čisticí technologií) ke sladování a ošetřování uskladněné produkce.

Jaké problémy působí škůdci ve skladech obilovin? Nejčastější jsou ztráty kvantitativní – hmotnostní ztráty na obilí způsobené žírem škůdců. Významné poškození vzniká i žírem na klíčcích a následnou ztrátou klíčivosti osiv a sladovnického ječmene.
Mnohem méně často jsou brány v úvahu obchodní ztráty, kdy výkupní organizace nebo mlýny odmítnou partii obilí kvůli výskytu škůdců. Následné ošetření  se prodraží o čas na vyřízení reklamace a dopravu komodity a dodavatel navíc ztrácí dobré jméno.
Výskyt škůdců může snížit stupeň kvality obilí. Škůdci mohou například „přeměnit“ potravinářskou obilovinu na krmnou, což je významná cenová ztráta, která je tím větší, čím větší je napadená partie.
Skladištní škůdci (zejména roztoči a pisivky) působí jako producenti alergenů. Při jejich výskytu mohou trpět pracovníci skladů dýchacími problémy a dostávat kožní vyrážky. Výsledkem jsou rizikovost pracoviště a nemoc z povolání. Ob-zvlášť nebezpečný je výskyt vysokých populací potemníků rodu Tribolium vyměšujících do potravního substrátu látky chinonické povahy, které mají karcinogenní účinky.
Roztoči, pisivky, brouci a motýli
Plejáda škůdců napadající skladované obilí v České republice je velmi široká. celkem bylo identifikováno 70 druhů škůdců, a to 30 druhů roztočů, osm druhů pisivek, 29 druhů brouků a tři druhy motýlů.  Záleží vždy na konkrétních podmínkách, jaké druhy a v jakém množství se v daném skladu vyskytnou. V současné době byl zaznamenán zvýšený výskyt skladištních škůdců. Sklady jsou často přeplněné díky nadúrodě z minulých let a hrozí tak nebezpečí zvýšeného výskytu škůdců, který byl zaznamenán v 90. letech.
Koncem uvedeného období byl proveden průzkum v 64 obil-ních skladech, a to silech, podlahových skladech i hangárech a odebráno 220 vzorků obilovin a 72 vzorků smetků. Výsledky tohoto průzkumu nebyly nikterak potěšující. Ukazují na obecně zhoršený přístup k zavedení nebo využití moderních ochranných posklizňových technologií.
Frekvence výskytu škůdců se ukázala jako značně vysoká – průzkum je prokázal v 57 % vzorků potravinářské pšenice, v 69 % vzorků krmné pšenice a v 78 % vzorků ječmene.
Jako hlavní primární škůdci byli zjištěni pilous černý – Si-tophilus granarius (frekvence
44 %), roztoč ničivý – Lepidoglyphus destructor (42 %), roztoč moučný – Acarus siro (37 %), pilous rýžový – Sitophilus oryzae (31 %), lesák moučný – Cryptolestes ferrugineus (29 %), lesák skladištní – Oryzaephilus surinamensis (26 %) a další.
Značně byli rozšířeni i sekundární škůdci, plísňožravé druhy jako roztoči druhů Tydeus interruptus a Tarsonemus granarius a brouci rodů Cryptophagus a Ptinus. Velmi často se vyskytovaly i druhy parazitické a dravé druhy roztočů, zejména dravý roztoč – Cheyletus eruditus, který byl nalezen ve 20 % odebraných vzorků obilovin.
Škůdce našli ve všech odebraných vzorcích smetků odebíraných v horním a dolním podlaží sil, na parapetech, na stěnách a chodbách podlahových skladů a hangárů. Ve všech smetcích byli zjištěni živí škůdci – to znamená, že smetky slouží jako zdroj nákazy škůdců, k jejich namnožení a uchování v době, kdy jsou v letních měsících sklady prázdné. Proto by měli skladníci věnovat větší pozornost včasnému odstraňování smetků.
Také přítomnost plísňožravých druhů svědčí o špatné kvalitě skladovaného obilí: nárůst plísní souvisí s jeho zvýšenou vlhkostí.
 Detekce a monitoring
V praxi slouží ke včasnému zjištění škůdců v současné době především lapače, které se užívají  i k monitorování populační hustoty.
Jaký je současný stav jejich využívání? V oblasti potravinářského průmyslu se používá řada lapačů integrovaných do systémů hygienických programů. Problém tvoří zemědělská prvovýroba, kde většinou chybí informace a síla přizpůsobovat se novým technologiím. V důsledku nedostatku informací o kvalitě komodity, zejména o přítomnosti škůdců, jsou zemědělci v nevýhodě při obchodování s komoditami se zpracovatelským průmyslem a výkupem.
Přitom technologická základna pro monitorování škůdců není nijak chudá. V současné době je identifikována struktura feromonů 38 druhů skladištních škůdců, z toho polovina je komerčně dostupná v lapačích různých producentů. V České republice je možné dostat většinu z nich.
V oddělení ochrany zásob Výzkumného ústavu rostlinné výroby byla testována účinnost některých lapačů a feromonů na skladištní škůdce. Jako perspektivní se do skladů komodit a krmiv jeví feromonový lapač Window trap na potemníky rodu Tribolium. Zjištění tohoto škůdce v krmivech lze použít pro reklamaci u výrobce krmných směsí.
Do uskladněných obilovin lze použít jednoduché děrované padákové lapače. Bylo zjištěno, že tyto lapače mohou být až 10x účinnější než klasické metody odběrů pomocí tzv. štechrů a následných prosevů. Jejich vysoká citlivost umožní zjištění škůdce dříve než nastane kalamitní výskyt. Problémem je jejich aplikace do hlubokých sil, kde je obtížné dostat se k povrchu obilí.
V nedávné době byl ve zmíněném oddělení zkonstruován nový typ padákového kovového lapače a sondy do sil. Za pomoci tohoto zařízení se rovněž dají odebírat vzorky obilí ze sil z nepřístupných povrchových vrstev za účelem sledování vlhkosti, kvality nebo přítomnosti plísní.
Lapač se skládá z kovového pláště nesoucího plastovou vložku nebo mřížku. Je zavěšen na struně, na které se spouští do povrchové vrstvy obilí. Hmyz lezoucí obilím nebo po jeho povrchu proleze otvory v lapači a spadne do sběrné nádobky, z níž nemůže uniknout. V současné době probíhají testy účinnosti prototypu lapače ve srovnání se standardním typem plastového lapače PC trap. Předběžné výsledky ukázaly velmi dobrou účinnost na závažné škodlivé druhy brouků na skladovaných obilovinách.
Prevence infestace
Pro prevenci zvládnutí infestací (zamoření, napadení škůdci) potřebujeme vědět, kde a kdy se hmyz vyskytuje. Výzkumy ukázaly, že většina prázdných sýpek je infestována různými počty hmyzu a roztočů.
Dalšími zdroji infestací jsou krmiva, nákladní auta a zemědělské stroje. Některé druhy hmyzu mohou létat i lézt, což zvyšuje jejich schopnost infestovat uskladněné plodiny.
Ještě před sklizní je nutno provést následující opatření, aby se předešlo infestaci a poškození během skladování:
l udržovat znečištění na minimu bojem proti plevelům v rostoucím obilí; ve skladovaných plodinách s nízkým obsahem znečištění se hmyz nerozmnožuje tak intenzivně,
l sklady vyčistit přednostně vysavači a nečistoty zakopat nebo spálit,
l opravit a utěsnit stropy proti vlhkosti ještě před zaplněním kontejneru,
l nedovolit, aby se odpadní zrno nebo krmivo nahromadilo
uvnitř nebo zevně skladovací konstrukce,
l odstranit trávu a plevel v okolí sýpky,
l neskladovat obilniny v kontejnerech poblíž živočišných krmiv, které jsou pravděpodobně infestovány,
l asi týden před uskladněním obilí provést postřik stěn a podlahy prázdné sýpky schváleným/registrovaným insekticidem,
l přezkoušet zrní nebo olejnatá semena v kontejneru určitě každé dva týdny:
a) zasunout ruku do povrchu na rozličných místech pro ověření teploty nebo zjištění krust;
b) zasunout kovovou tyč do hromady k ověření teploty v různých hloubkách – nej-méně po 15 minutách, lépe však po 60 minutách vytáhnout kovovou tyč a v dlani nebo na zápěstí testovat její teplotu,
l skladovat novou sklizeň pouze v čistém, prázdném kontejneru; kontejner se starým obilím totiž může být infestován.
Současná legislativa
K nejdůležitější zásadám v ochraně před škůdci patří jejich včasné zjištění, prevence a teprve na posledním místě chemická represe. Toto není pouze imperativ na správnou zemědělskou praxi v oboru ochrany rostlin. Je to přímo vyžadováno zákonem a zákonnými vyhláškami.
Konkrétně vyhláška č. 328/2004 Sb. vyžaduje následující:
Skladování rostlinných produktů je významným mezistupněm v řetězci zdravotní nezávadnosti potravin. Provozovatelé skladů jsou proto povinni:
a) skladovat odděleně rostlinné produkty pro výrobu potravin a krmiv od ostatních nevyhovujících produktů,
b) sledovat výskyt škodlivých organismů v prostorách skladů a ve skladovaných produktech a minimalizovat možnosti negativního působení škodlivých organismů na kvalitu a nezávadnost skladovaných produktů,
c) užívat účinná opatření k eliminaci škodlivých organismů a provádět hubení pouze k tomu účelu registrovanými přípravky,
d) vést evidenci o výskytu škodlivých organismů, jejich kontrole a hubení.
Výskyt škodlivých organismů při skladování rostlinných produktů v zemědělských skla-
dech se podle nové vyhlášky č. 328/2004 Sb. zjišťuje následujícím způsobem: vizuální prohlídkou skladu (ptáci, hlodavci), pomocí pastí a nástrah (hlodavci – v souladu se zvláštním právním předpisem 5), laboratorním rozborem vzorků rostlinných produktů odebraných před naskladněním a v průběhu skladování (choroby, roztoči, pisivky, hmyz) nebo pomocí padákových, lepových nebo feromo-
nových lapačů umístěných v prázdných nebo naskladněných skladech (létající a lezoucí hmyz).
Skladištní škůdci většinou nemají (až na výjimky) období rozmnožovacího klidu, a pokud to podmínky dovolí, množí se celý rok.
Ve skladech jsou chráněni před nepříznivými vlivy okolí a mají zajištěn dostatečný přísun potravy. Mohou se tedy nezpozorováni namnožit do neuvěřitelného množství. Pracovníky VÚRV byl odebrán ve skladech krmiva pro drůbež vzorek, který obsahoval v 1 kg 1,5 milionu roztočů, nebo vzorek pšenice, který obsahoval jen živé a mrtvé pilouse a pšeničné slupky.
Rychlost napadení, rozsah a typ škod závisí na druhu škůdce a podmínkách skladování. Ve skladech bylo zjištěno 70 druhů škůdců, jak bylo uvedeno výše, ale ne všechny působí vážné škody. Správné určení druhu škůdce je proto základní podmínkou pro vhodný způsob hubení. Některé druhy škůdců jsou v praxi všeobecně známé, například pilous nebo potemník. Většina druhů škůdců je pro pracovníky skladů těžko určitelná. Mnohé druhy nelze pouhým okem od sebe rozlišit.
Pro správné určení je třeba použít optické vybavení (stereomikroskopy a mikroskopy), případně zhotovit mikroskopické preparáty škůdců nebo jejich částí. Proto může příslušného škůdce určit pouze specialista, který má i příslušnou determinační literaturu. Ale ani ten si mnohdy neví rady. Ve vzorcích obilovin se často nacházejí jen některá stadia škůdců – vajíčka, larvy a housenky – a pro ty chybí determinační literatura. Proto se pracoviště ochrany zásob zaměřuje na doplnění chybějících znalostí o tvarech (morfologii) vajíček a larev skladištních škůdců, aby bylo možno sestavit praktický určovací klíč.

Ing. Václav Stejskal, Ph. D.
Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i., Praha

Komentáře ke článku 1

  • Jindřich Tomšíček MB

    Přeji dobrý den a prosím o radu.
    Hospodařím 25 roku ale ještě jsem se nesetal se škůdcem na sýoce pterého tam mám nyní.
    Je v ječmeni a porostě to obilí je rozšrotované teplé a změnilo barvu.Dle mého povědomí je to asi FILOZ. je to v malé hromádce(asi 2q ) dva roky starého obilí.Mám tam ale ještě na vedlejší hromadě asi 5 t.
    Dotaz.
    -Jaké je nebespečí napadení toho ostatního obilí.
    -Co stouto hromádkou.
    -Jestlo to v nějakém malém množství ( 1 koleško na 05t. ) rodina použila do krmné směsi pro
    prasata jaké to může mýt následky.
    Děkuji za odpověď Tomšíček jindřich Nemyslovice MB.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *