Proč má mít ovoce vyšší DPH?

Při pohledu na hubený výčet výrobků, které mají být zařazeny do nižší sazby, přijde člověku na mysl řada otázek, proč je to právě tak. Jeden z prvních logických dotazů, který většinu z nás napadne je ten, proč je čerstvá zelenina navržena v sazbě s nižší sazbou DPH a ovoce pak v sazbě vyšší, tedy základní. Racionální odpověď na tuto otázku asi nelze nalézt.

V pořadu Otázky Václava Moravce, který byl vysílán 20.2.2011 a zabýval se také tímto tématem, odpověděl na tuto otázku sám pan ministr financí Kalousek: „Poctivě chci říct, že já tomu také nerozumím“. Jediné, co této odpovědi můžeme přiznat, je její upřímnost. V dalších odpovědích pan Kalousek vysvětluje, že toto rozdělení položek do sazeb je cenou za dohodu v rámci koalice. Koaliční partner, Věci Veřejné, nějaké položky v nižší sazbě mít musely a tak se tam prostě nějaké daly, a to bez racionálního důvodu. Ministr Bárta z Věcí Veřejných k tomu řekl pro server idnes.cz "Argumentem pro to, že jsme ze všech oblastí vybrali právě tyto potraviny je i to, že jsme otylí a tyto potraviny jsou základem pro dobré zdraví“. Z toho prohlášení vyplývá, že ovoce zdravé není. Nebo pan ministr Bárta skládal komodity pro nižší sazbu dle svého oblíbeného jídelníčku: ráno chléb a mléko, k obědu ryba s brambory a večer zeleninový salát. Škoda, že nemá rád ovoce.
Inu vláda obětovala také jednu, zcela minoritní skupinu, ovocnáře. Pro ovocnáře je tento návrh vůbec nejhorší variantou. Je ještě horší, než kdyby tu byla jen jedna sazba bez výjimek, která by trh s velmi podobnými komoditami nedeformovala. Proč na stávajícím návrhu prodělají zřejmě nejvíc právě ovocnáři ? Ovoce a zelenina je z obchodní hlediska de facto jedna komodita. V rámci Evropské unie má společnou organizaci trhu a z toho vyplývá i společná legislativa. Jsou pro ně společně platné normy, kontrola jakosti i podmínky prodeje. Odbytové organizace pěstitelů jsou registrovány pro obě komodity a často i obě komodity obchodují. V obchodních řetězcích je ovoce a zelenina prodávána ve společném oddělení a pro její prodej platí stejná pravidla.
Řada marketingových studií ukazuje, že spotřebitel se často, při nákupu ovoce a zeleniny pro konzumaci v čerstvém stavu, rozhoduje až na místě (dle kvality, nabídky a především ceny), co si vlastně koupí, zda to budou jablka nebo třeba rajčata.
Rozdělení sazeb pro ovoce a zeleninu může nakonec vyústit i v daňové úniky, kdy třeba obchodníci s ovocem a zeleninou, které nakupují nebo dovážejí, mohou mít snahu deklarovat větší prodej zeleniny než ovoce ve snaze ušetřit na platbě DPH. Kontrola v těchto případech nebude v řadě případů jednoduchá.
Rozdělení sazby DPH u ovoce a zeleniny v ČR je také unikátem v tom, že v žádné jiné zemi EU tomu tak není. Sazba je vždy stejná a ve většině případů ta nižší.
Přesun ovoce do vyšší sazby DPH v ČR je skutečně nevysvětlitelný. Zařazení mléka do nižší sazby a mléčných výrobků do vyšší, by se dalo možná vysvětlit vyšší přidanou hodnotou pro výrobky ze stejné suroviny. Chleba zařazený v nižší sazbě a další pečivo v sazbě vyšší mají zase řadu stejných surovin pro výrobu. Čerstvé ovoce i zelenina jsou ale produkty prvovýroby, a tak se nabízí přímo spotřebitelům bez rozdílu, pokud bychom je zpracovali, budou v obou případech náležet do sazby vyšší.
Polemika nad tím, zda je zdravější ovoce nebo zelenina, jako důvod pro zařazení do sazeb je zbytečná. Paradoxní je i ta skutečnost, že Evropská unie i Česká republika finančně podporují projekt Ovoce do škol. V rámci tohoto projektu dostávají pravidelně děti ve školách zdarma ovoce a zeleninu. Cílem projektu je naučit děti správným stravovacím návykům a zastavit růst obezity u populace. Od příštího roku budou muset také v rámci tohoto projektu děti naučit, že pro zdraví je dobré jíst nejen mrkvičku s 10 % DPH, ale i dražší jablíčko s 20 % DPH.
Pevně věřím, že seznam komodit v nižší sazbě ještě dozná před schválením racionálních změn.