Proč podražila jatečná prasata

Důvodem pro zvýšení cen jatečných prasat je zdražení krmného obilí a nezbytná náhrada masokostních mouček v krmných směsích. Při výrobě 540 tisíc tun vepřového ročně je třeba asi 2,1 milionu tun jadrných krmiv. Při zvýšení ceny obilí o 600 až 700 korun za tunu to znamená další náklady 2,40 Kč na kilo masa, uvedl předseda Svazu chovatelů prasat Čech, Moravy a Slezska Jaroslav Hajda.

Chovatelé navíc od 1. listopadu nemohou zkrmovat masokostní moučky a bílkoviny musí nahradit sójou a přidat rovněž vitamíny, minerály a některé aminokyseliny. V úhrnu to znamená další nárůst nákladů o šedesát haléřů na kilo masa, doplnil Hajda. "Doplatili
jsme na nepořádek v EU, která má kvůli nebezpečí BSE 'u ledu' asi milion tun podezřelých masokostních mouček," dodal Hajda. Zdůraznil, že těsně před vstupem do unie nejsou prvovýrobci a zpracovatelé nepřátelé a neliší se v hodnocení situace na trhu.
Dobří chovatelé byli schopni vyrobit kilo vepřového za 32 Kč, po zdražení by to bylo o tři koruny více. "Zdražovat dále nejde, protože za 40 Kč dokáže vyrobit vepřové každý a na trhu by se objevily firmy, které sem nákladově nepatří," prohlásil Hajda.
Chovatelé se domnívají, že pohyby cen jsou běžné a nevyhne se jim ani Česká republika, kde je nyní situace obdobná jako jinde v Evropě. V zemích unie se přitom pravidelně vyrobí ročně asi o pět až osm procent více vepřového, než se spotřebuje. "Náklady na krmení činí až 68 procent z celkových nákladů," uzavřel Hajda.
Na zvýšení cen jatečných prasat od prvovýrobců již zareagovali zpracovatelé, kteří od tohoto týdne zvednou ceny v průměru o pět až osm korun na kilogram.