V pondělí 13. října budou zemědělci protestovat za dorovnání přímých plateb, o něž je krátí návrh státního rozpočtu pro příští rok. Krizový štáb Agrární komory ČR rozhodl, že zemědělci vyjedou po celé České republice na silnice a na dvě hodiny je zablokují. Vysvětlení, proč se členové komory uchýlili k demonstraci, poskytuje rozhovor prezidenta Agrární komory ČR Jana Veleby s tiskovou mluvčí této profesní organizace Eugenií Línkovou.
Důvodem demonstrace jsou podle vás především rovné podmínky českých a unijních zemědělců. V čem je podle Vás vláda ČR ohrozila?
Je to dáno nevůlí dorovnat přímé platby, k čemuž se vláda zavázala v předstupních dohodách. Je jedno je-li to dnes vláda modrobílá a podepisovala smlouvu vláda oranžovobílá, byly to podmínky, které se ctí. A i když se vlády v jednotlivých zemí ujímají po volbách jiné strany, smlouvy se nesmí s nástupem nových úředníků shodit pod stůl. My jen tím, že namísto 30 % dostaneme na přímých platbách v příštím roce od státu 18,7 % přijdeme o 2,8 miliardy korun.
V rozpočtu ale nejsou peníze, kde je má ministerstvo zemědělství takzvaně vzít?
Dovolte, abych vám oponoval. Za prvé na příští rok je rozpočet proti letošnímu roku celkově navýšen o 44 miliard korun. Jak je jednoduché zjistit, některé rezorty dostaly přidáno proti letošku o 20, 30, ale i o sto procent. Ministerstvo zemědělství bylo naopak výrazně kráceno a to o celých 20%. A kde má ministerstvo vzít peníze? Mělo dát takové podklady a argumentačně dosáhnout posílení zemědělské kapitoly, aby se nemusely porušovat smlouvy. Má i u určité rezervy z loňského roku, z nichž lze dorovnat to, co bylo závazně zemědělcům na rok 2009 slíbeno a na co mají nárok. Navíc vláda má plné možné dorovnání ve svém programovém prohlášení.
Myslíte si, že v zemích Visegrádské čtyřky budou mít farmáři v přímých platbách dorovnáno na 90 %, jak to požadujete vy?
Nejenže si to myslím, ale mám na to důkazy od svých kolegů z Visegradské čtyřky, že dorovnáno na rozdíl od nás budou mít. Tím ztrácíme konkurenceschopnost i mezi zemědělci nových členských zemí. Nedávno jsme o tom jednali na zasedání Visegrádské čtyřky v Poznani.
Členy Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova Evropského parlamentu ministr zemědělství Petr Gandalovič informoval o snaze prioritně cílit k posílení konkurenceschopnosti zemědělců členských států EU na světovém trhu. Kladl i důraz na dorovnávání přímých plateb v daném období do roku 2013. Nezní vám to trochu jako hudba budoucnosti?
Jestliže pan ministr pro rok 2009 nevyvinul takové úsilí, aby právě tyto platby byly dorovnány, jak mám tomu věřit, že se tomu stane v příštích letech.
Mluvil jste v jednom z vysílání o zdravých českých potravinách a jejich ceně. I to spojujete s důvody proč demonstrovat. Můžete vysvětlit souvislosti?
V současné době se dováží už 40 % z celkové spotřeby u nás. Pokud nebudeme konkurenceschopní a budeme brát výrazně nižší platby než naši konkurenti z EU, pak dojde jako u skotu a prasat k dalšímu snižování produkce a nabídky pro zpracovatelský průmysl. To se bude řešit dalšími navýšenými dovozy, které jsou v některých případech ne až tak průhledné, viz. průšvih s melaminem v čínském mléce a úmrtí 4 čínských dětí a mnoho lidí s vážným onemocněním. Tyto závadné potraviny s obsahem uvedené škodliviny se dostaly i na trhy některých zemí EU, dokonce byly zaznamenány i na Slovensku. Takových problémů může narůstat, važme si dobrých tuzemských potravin, víme o čem mluvíme, naše normy jsou velmi přísné a dohledatelnost prakticky jistá.
Jakou výši plateb na hektar má farmář s přímými platbami u nás a řekněme v Německu nebo Rakousku?
Pokud bychom rozpočet vybojovali a rozpočet byl navýšen na slíbených 30 % a k tomu 60 % z EU, pak na hektar by byly celkové výdaje, z nichž přímé platby hrají rozhodující roli, na úrovni 320 eur na hektar zemědělské půdy v ČR a v sousedních zemích v Rakousku je to 622 eur a v Německu je to 625 eur, v Nizozemsku 869 eur a ve Slovinsku 544 eur. Čísla, která jsem řekl, jsou z Eurostatu z roku 2006, ale ani letos se to prakticky lišit nebudou.
Když s demonstrací nepochodíte a nic se nezmění, co hodláte dělat dál?
Tři dny po demonstraci svoláváme představenstvo AK ČR, kde akci vyhodnotíme a budeme pokračovat v jednáních o tom, aby byly požadavky splněny, aktivita se přenese do Parlamentu ČR. Od vlády podle toho co předvedla, nic už očekávat nemůžeme. Tlak na zdevastovaný rozpočet ministerstva zemědělství (na rozdíl od jiných ministerstev) přichází v době, kdy se zhroutily ceny mléka, obilí a dalších komodit. Tím více je nutné dorovnání přímých plateb. Navíc vstupujeme do nového referenčního období, které se bude počítat z úrovně příštího roku. Tím bychom si pod sebou uřízli větev. Pokud bychom požadovaného navýšení přímých plateb nedosáhli, v akcích bychom museli pokračovat.
Vraťme se ještě k propadu cen. Můžete to konkretizovat?
Pokud jde o obilí, trh s obilím stojí a pokud je prodejné, tak u krmného je to pod třemi tisíci za tunu, u potravinářské pšenice je to mezi 3000 - 3300 Kč za tunu, je to propad zhruba 50 % proti loňskému roku. Kukuřice nabídka je 2100-2200 Kč to je snížení o víc než 50 % proti loňskému roku. Pravděpodobně tak dojde k tomu, že tržby za obiloviny se sníží o 8 - 9 miliard korun proti minulému roku. Podobný problém je u mléka, cena prolomila u farmářské ceny 8 korun a klesá k sedmi korunám. Jsme postaveni do objektivní situace, že našeho požadavku musíme dosáhnout. Jinak by příští rok pro nás ekonomicky dopadl velmi zle.
Eugenie Línková
