Melouny, zejména prodávané už nakrájené, mohou být živnou půdou pro šíření bakterií. Pokud jsou skladovány v teple, hrozí infekce včetně salmonely nebo nakažení bakteriemi Listeria a Escherichia coli, varují na webu pražští hygienici. Žádné případy zdravotních komplikací v souvislosti s melouny ale v Praze toto léto nezaznamenali. Podle dat Českého statistického úřadu za rok 2015 jich snědí Češi v průměru asi osm kilogramů.
Melouny jsou stejně jako každé ovoce s dužinou, po mechanické úpravě, jako je nakrájení či oloupání, jsou velmi dobrou půdou pro množení mikroorganismů včetně patogenních, uvedla mluvčí pražských hygieniků Dana Mertová. Salmonela se projevuje bolestmi a křečemi břicha, vodnatým průjmem, zvracením i horečkou. Nakažení bakterií E.coli se projeví střevními průjmy, listerióza může mít příznaky podobné jako chřipka, dodala.
Melouny jsou pro jejich množení vhodné, protože mají vysoký obsah vody, cukru a nedostatečně nízké pH. Pokud jsou navíc skladované ve vyšších teplotách, mikroogranismy se rychle množí. Odborníci proto doporučují při přípravě především zabránit kontaminaci dužiny mikrorganismy z povrchu plodu, který bývá znečištěný zbytky zeminy nebo závlahové vody.
Přenést se mohou nožem i neumytýma rukama. Vyskytl se i přenos úplavice přes melouny, které byly hnojeny fekáliemi a po nakrojení se bakterie pomnožily na dřeni melounu a vyvolaly onemocnění, upozornila Svrčinová. Podobně se podle ní může šířit i žloutenka typu A.
Spotřeba melounů v ČR v posledních letech roste. Zatímco v roce 1992 jich podle statistiků Češi snědli v průměru necelý kilogram, v roce 2000 už to bylo téměř pět kilogramů, v roce 2007 6,8 kilogramu, v roce 2015, z nějž pocházejí poslední publikovaná data, to bylo osm kilogramů.*
