Prodej medu přes ulici

Osmý sjezd Českého svazu včelařů - nejvýznamnější včelařská událost, která se koná jednou za pět let a kde se volí zástupci do ústředního výboru nepřinesla ve svazu velké změny.

Včelaře dnes asi nejvíc pálí realizační cena medu, která je ve výkupu jen o něco málo vyšší než cena cukru, kterým se včely musí na podzim nakrmit. Pozitivní pro včelaře je naopak zpráva, že novela veterinárního zákona (166/99 Sb.) jim umožní prodej medu tzv. přes ulici.
Prakticky to znamená, že včelaři budou moci prodávat svůj med do maloobchodní sítě v příslušném okrese a dočkají se mnohem lepšího zhodnocení své produkce.
Zákon bude upravovat i podmínky prodeje medu na tržišti. Jeho novela je nyní ve druhém čtení a bude pravděpodobně přijata. Následně vyjde vyhláška, která určí bližší podmínky, například množství medu, které včelař bude moci tímto způsobem prodávat. Výrobek bude muset být řádně zabalený a opatřený etiketou s dobou trvanlivosti, jménem a adresou chovatele, druhem medu podle původu a údaj o množství. O tomto záměru informovali na sjezdu zástupci Státní veterinární správy a poslanec Josef Mandík. Podle Jany Horňáčkové, která má na SVS na starosti zpracování medu, se na vyhlášce již pracuje a začátkem roku 2006 by mohla být schválena.
Tuzemská produkce medu je v tomto roce zhruba stejná jako loni, tedy okolo 7700 tun. Počet velkovčelařů s více než 150 včelstvy, které Evropská unie považuje za tzv. komerční včelaře, činí v letos v České republice 80, a tento ukazatel má vzrůstající trend. Svaz naopak zaznamenává trvalý úbytek drobných chovatelů s počtem jedno až pět včelstev. Znamená to, že se chov včel koncentruje a rovnoměrnost zavčelení krajiny se trvale snižuje. To je z hlediska opylení kulturních plodin ale i planě rostoucích hmyzosnubných rostlin jev negativní. Celkový počet včelstev se poslední roky pohybuje zhruba mezi 500 až 550 tisíc, což je pro Českou republiku málo. Například v roce 1990 bylo u nás 830 tisíc včelstev. Podle nezávislé studie, kterou svaz nechal vypracovat, je potřeba pro optimální opylení hmyzosnubných rostlin v zemi minimálně 730 tisíc včelstev. Úbytek včelstev není na rozdíl od okolních států v Evropě způsoben hromadnými úhyny, ale v důsledku malé ekonomické zajímavosti včelaření. Za poslední čtyři roky zde tak ubyly více než čtyři tisíce chovatelů s deseti a méně včelstvy.
Nejvyšší vedení ČSV bylo na sjezdu z úst některých členů kritizováno za podnikatelské aktivity, které uskutečnilo v minulých letech, zejména v souvislosti s krachem akciové společnosti Včela Předboj, v níž měl svaz majetkovou účast a jež podporoval. Řadě členů se nelíbí finanční náplasti, které svaz podniku Včela poskytoval, a tím se postupně připravil o několik milionů korun. Někteří delegáti proto navrhovali zakotvit do stanov zákaz podnikatelských aktivit ČSV. Jiní přišli s návrhem zkrátit funkční období členů předsednictva ústředního výboru na dva roky či možnost působení ve vedení Svazu pouze dvě funkční období. Tyto návrhy se však nesetkaly s valnou podporou a většina z delegátů dala nový mandát dosavadnímu vedení. Přesto byla do dvaasedmdesátičlenného ústředního výboru svazu zvolena i řada nových tváří.
Funkci předsedy obhájil Luděk Sojka, ve funkci setrvává i místopředseda Vlastimil Sobota, tajemníkem i nadále zůstává Miloslav Peroutka, novým druhým místopředsedou byl zvolen Vilém Frisch.
Lukáš Rytina