Produkce a odbyt v České republice

Kukuřice „vznikla“ podle různých teorií někdy v období mezi rokem 4000 až 3000 před naším letopočtem v údolí řeky Balzas. Uvádí se, že se tak stalo vývojem a selekcí z teosintu (Zea diploperennis), traviny rostoucí divoce v mexickém pohoří Sierra Madre. Dnešní podoba kulturní kukuřice je však zcela odlišná a teosintu není vzhledově příliš podobná. Navíc se bez pomoci člověka nemůže vůbec rozmnožovat, protože během domestikace ztratila schopnost uvolňovat semena z palice.

Do Evropy se kukuřice dostala v průběhu 16. a 17. století, když Kolumbus objevil Nový svět. V Evropě ji od Španělů převzali již jako užitkovou rostlinu Francouzi a Italové: Z Itálie se přes Černomoří dostala do Ruska a Portugalci ji na svých výpravách zavezli do Afriky a jihozápadní Asie.
Naše národy údajně seznámili s kukuřicí Romové, kteří ji na jižní Slovensko a Moravu přenesli patrně z Turecka a Rumunska v 17. století (krajové označení – „turkyně“).
Kukuřice je sice původní rostlina teplých a vlhkých oblastí tropů a subtropů, ale ukázala se však být neobyčejně přizpůsobivá a její četné odrůdy a hybridy daleko překročily hranice její domoviny. Je po pšenici společně s rýží nejrozšířenější a nejproduktivnější obilninou světa.
Pěstování a výroba kukuřice na zrno Kukuřice se stále těší velkému zájmu a pozornosti pěstitelů. Kromě poměrně stabilních výnosů a relativně dobrého zpeněžení na vnitřním trhu se pro pěstitele naskýtá ještě možnost nabídky kukuřice do intervenčního nákupu.
Pro marketingový rok 2006/ 2007 a další ročníky bylo novelizováno nařízení Komise (ES) č. 824/2000 nařízením Komise č. 1572/2006, kterým se stanovují postupy při přejímání obilovin intervenčními agenturami a metody analýzy pro určování jakosti obilovin – byly zpřísněny kvalitativní kritéria především pro kukuřici: vlhkost z 14,5 % na 13,5 %; zlomková zrna z 10,0 % na 5,0 %; tepelně poškozená zrna při dosoušení z 3,0 % na 0,5 %. Rada ministrů EU letos 11. června rozhodla o omezení a následném zrušení intervenčních opatření pro kukuřici (změna nařízení Komise číslo 1784/2003). V marketingovém roce 2007/2008 byl stanoven strop pro výkup kukuřice v EU-27 ve výši 1 500 000 t, pro marketingový rok 2008/2009 strop ve výši 700 000 t. Pro marketingový rok 2009/2010 se již intervenční nákup kukuřice neuskuteční.
Osevní plochy kukuřice zjišťované ČSÚ k 31. květnu daného roku většinou nesouhlasí s údaji sklizňových ploch kukuřice, které jsou pak uvedeny v definitivní sklizni, neboť část ploch kukuřice určených pro sklizeň na siláž je ponechána zemědělci pro sklizeň na zrno. Pro sklizeň kukuřice na zrno v roce 2006 bylo oseto 84,9 tis. ha, ale sklízelo se celkem 89,9 tis. ha, což je pokles proti roku 2005 o 8,2 tis. ha. Vývoj osevních ploch od roku 1994 je znázorněn na grafu.
Ve sklizňovém roce 2006 došlo k mírnému snížení produkce kukuřice v porovnání s předchozím sklizňovým ročníkem o 96,5 tis. tun na 606,4 tis. tun. Přesto se ale tato sklizeň stala třetí nejvyšší sklizní kukuřice na zrno v ČR po roce 2005 a roce 2002. V této souvislosti tak můžeme hovořit o plné soběstačnosti ČR ve výrobě této komodity s možností vývozních dispozic. V marketingovém roce 2006/2007 znovu došlo k výraznému meziročnímu navýšení vývozu kukuřice na zrno o 75,8 tis. tun na úroveň 248,8 tis. tun. Převaha vývozu směřovala do Německa (65,5 %), Polska (31,2 %) a Rakouska (1,9 %), tedy do zemí EU. Dovoz v tomto marketingovém roce 2006/2007 byl proti předchozímu marketingovému roku zhruba o polovinu vyšší. Z celkového dovozu 41,9 tis. tun bylo 37,2 % kukuřice k setí, ostatní pak pro specifické potřeby zpracovatelů. Také u dovozu kukuřice převládal intraobchod v rámci EU, převážně ze Slovenska (65,8 %), Maďarska (9,2 %) a Německa (8,3 %).
Při pohledu na zajištění domácí potřeby se růstem tuzemské produkce jedná o velmi pozitivní skutečnost. Přesto je nutné brát v úvahu, že ČR má omezenou výměru oblastí, pro které je pěstování kukuřice skutečně vhodné a konkurenceschopnost našich pěstitelů je do značné míry závislá na příznivých klimatických podmínkách daného pěstebního roku.
Využití kukuřičného zrna je velmi široké, a to od krmného užití, přes užití ve škrobárenství, dále použití kukuřičného zrna na výrobu bioetanolu až po využití v potravinářském průmyslu (výroba krupice, brambůrků, sušenek, cornflakes, bílého pečiva, whisky, kokakoly, bonbónů apod.). V průmyslu se dále používá ve farmacii, papírenském průmyslu, při výrobě barev a laků, gumárenském průmyslu, kosmetice, při výrobě pesticidů a má další nejmenované využití.
Cenový vývoj
 V důsledku zvýšené nabídky krmných obilovin v prvním pololetí roku 2006 ceny zemědělských výrobců (CZV) v ČR v podstatě stagnovaly. Až po snížení zásob kukuřice vývozem a potvrzení odhadu mírného snížení produkce kukuřice na zrno začala CZV od října 2006 vykazovat stoupající trend, který pokračuje i v druhé polovině roku 2007. Za marketingový rok 2005/2006 činila průměrná CZV kukuřice na zrno 2733 Kč/t, zatímco v minulém marketingovém roce 2006/2007 byla na úrovni 3391 Kč/t. V novém marketingovém roce 2007/2008 dosáhla podle ČSÚ v měsíci září 2007 úrovně 3868 Kč/t. Aktuálně v týdnu od 2. 10. do 16. 10. 2007 byla cena kukuřice na Plodinové burze Brno (PBB) v rozmezí 5813 až 5968 Kč/t. Na zahraničních trzích se současná cena kukuřice pohybuje v rozpětí 228,48 – 245,0 €eur/t (Polsko – Slaski, Německo – Hamburk). Cenový vývoj je uveden v grafu na straně 9.
GM kukuřice
Mnoho kontroverzí vyvolává pěstování geneticky upravené (Genetically modified – GM) kukuřice, která má mnoho odpůrců, ale i příznivců. Největší výměry GM plodin (kukuřice, sóji, bavlníku a řepky) jsou v USA (54,6 mil. ha), Argentině (18 mil. ha), Brazílii (11,5 mil. ha), Kanadě (6,1 mil. ha), Indii (3,8 mil. ha) a Číně (3,5 mil. ha). U GM kukuřice je to USA, Kanada, Jihoafrická republika a Španělsko. V ČR se pěstuje od roku 2005 jako první a jediná transgenní plodina. V současné době je nejběžnější GM kukuřice s vloženým genem z půdní bakterie Bacillus thuringiensis (odtud Bt-kukuřice), který kukuřici propůjčuje odolnost proti škodlivému zavíječi kukuřičnému (Ostrinia nubilalis). Při pěstování GM kukuřice platí pro pěstitele na úrovni EU, tak i v ČR řada předpisů, které stanoví postup povolování GMO a povinnosti těch, které s nimi nakládají. V ČR upravil oblast používání GMO zákon č. 153/2000 Sb., který prošel za poměrné krátkou dobu další právní úpravou. Zákon č. 78/2004 Sb., o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty je již plně v souladu s legislativou Evropských společenství a platí od 25. února 2004.
V ČR byla poprvé Bt-kukuřice zaseta v roce 2005 na výměře 270 ha (podle evidence SZIF). V roce 2006 se rozšířilo její pěstování pětinásobně na celkovou výměru 1290 ha. V roce 2006 evidenci vedlo Ministerstvo zemědělství ČR prostřednictvím regionálních zemědělských agentur (ZA). Informaci o pěstebních plochách poskytovali přímo pěstitelé (v počtu 85) na základě zákonné povinnosti ohlašovat místo pěstování GM plodiny podle zákona číslo 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění zákona č. 441/2005 Sb. V dalším pěstitelském ročníku 2007 došlo k dalšímu výraznému rozšíření ploch na celkovou výměru 5000 ha. Pěstování Bt-kukuřice se v tomto roce věnovalo 131 pěstitelů ČR. Podle oblastí ČR je Bt-kukuřice nejvíce rozšířena v Jihomoravském kraji, dále pak Středočeském a Královéhradeckém kraji.
Výroba kukuřice na siláž Kukuřice patří k nejvýznamnějším krmným plodinám a představuje celou jejich jednu pětinu. Za poslední období se úroveň pěstování silážní kukuřice významně zvýšila. V roce 2007 se v ČR kukuřice na zeleno a siláž pěstuje na celkové výměře 180,5 tis. ha.
V porovnání s rokem 2006 jde znovu o pokles o 10,1 tis. ha (5,3 %). Příčiny poklesu lze spatřit především v dalším poklesu stavu hospodářských zvířat v ČR (hlavně skotu). Průměrný výnos v roce 2006 byl na úrovni 32,66 t/ha.
Při pěstování kukuřice na siláž je snahou pěstitele získat z hektaru maximum kvalitního produktu (s vysokým výnosem sušiny a výbornou výživnou hodnotou), a tím zhodnotit optimální dávku v krmných dávkách pro skot. Z kukuřice lze vyrobit velmi kvalitní siláž pouze za předpokladu, že v době sklizně obsahuje vysoké procento sušiny na úrovni 30 až 35 % a dále, že jsou dodrženy všechny předepsané postupy při výrobě siláže, jako je délka řezanky, řádné udusání, rychlost sklizně kukuřice a naplnění silážního žlabu či vaku. Tímto doporučeným postupem dojde k vytvoření anaerobního a kyselého prostředí (pH = 4) a usnadní se tak průběh mléčného kvašení, který je žádoucí pro správnou fermentaci.