Produkce jahod klesá, dovoz roste

Od roku 2008 klesla produkce jahod u českých farmářů na polovinu a v loňském roce činila 1870 tun. Tuzemskou spotřebu jahod tak z více než tří čtvrtin kryje dovoz především ze Španělska a Číny. Přitom české jahody jsou ve srovnání s těmi zahraničními prodávanými na našem trhu jednoznačně kvalitnější. Na tiskové konferenci to uvedl minulý týden předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík.

Plochy jahod u profesionálních pěstitelů v České republice se pohybují podle Českého statistického úřadu kolem 500 hektarů s výnosem čtyři až pět tun z hektaru. Nižší výnos je podle Ludvíka především u ploch určených pro samosběr, intenzivní výsadby pod závlahou dosahují výnos vyšší než 20 tun/ha. Významná je také produkce jahod u zahrádkářů, kteří pěstují jahody na ploše zhruba 1300 hektarů a jejich produkce se pohybuje kolem pěti tisíc tun ročně. Plochy a produkce jahod však jak u profesionálních pěstitelů, tak i u zahrádkářů stále klesá. Přitom průměrná spotřeba této plodiny v České republice je relativně stálá a dosahuje
jak v čerstvém, tak i ve zpracovaném stavu asi tři kilogramy na obyvatele ročně
Celkově se tak u nás spotřebuje ročně kolem 30 tisíc tun jahod. Toto množství je pokryto ze 17 procent samozásobením, z pěti procent produkcí českých farmářů a ze 78 procent je z dovozu. V roce 2012 k nám bylo dovezeno celkem 10 600 tun čerstvých jahod a 11 600 tun jahod zpracovaných, například mražené, marmelády atd. Ve stejném roce bylo vyvezeno čerstvých a zpracovaných jahod asi 3400 tun. Podle Ludvíka jde však téměř výhradně o reexport, jelikož česká produkce jahod je určena výhradně pro domácí trh.
Saldo zahraničního obchodu s čerstvými a zpracovanými jahodami je za rok 2012 mínus 761 milionů Kč a od roku 2004 se zdvojnásobilo. Dvě třetiny dovážených čerstvých jahod pochází ze Španělska a severní Afriky, zpracované jahody jsou pak z významné části původem z Číny. Množství čerstvých jahod je k nám také dováženo z Polska

Klamání spotřebitele Tuzemská produkce jahod ve většině případů není zpracovávána a je určena pro čerstvý trh. Zpracované jahody jsou dováženy buď jako hotové výrobky nebo jako polotovary k dalšímu zpracování. Ludvík nicméně upozornil, že naše současná potravinářská legislativa může uvádět spotřebitele v omyl, zejména pokud jde o obsah ovocné složky ve výrobku, kdy design výrobku jeho obsah deklaruje, nicméně skutečnost tomu neodpovídá nebo je ve výrobku použita náhrada jahod jinou, levnější ovocnou složkou například jablkem. V tom by se měla legislativa podle Ludvíka změnit a míra zobrazování ovoce na obalu výrobku by měla být přímo úměrná jeho obsahu.
Největší škodu českému jahodářství pak podle něj dělají obchodníci, kteří oklamávají spotřebitele a prodávají jahody španělské, egyptské, belgické, polské a jiné pod označením „české jahody“.
Plochy jahodníku za posledních 20 let u nás výrazně klesly, důvodem je téměř nulové zpracování jahod, zvyšující se podíl dovážených jahod nejen mimo sezónu, ale i během hlavní sezóny v červnu. Dalším důvodem zmenšování ploch j jsou zvyšující se náklady na pěstování a stagnace prodejní ceny jahod pod tlakem nízké ceny jahod dovážených. Jahody patří mezi velmi žádané sezónní ovoce, ale pro pěstitele je jejich pěstování velkým rizikem díky citlivosti na klimatické podmínky jako je déšť, sucho, mrazy, krupobití, ale i krátká uchovatelnost plodů a nejistý odbyt.
Podle Ludvíka má pěstování jahodníku perspektivu za podmínek, že se podaří korektně vytlačit jahody dovážené. „Pěstitelé jahodníku můžou zvýšit výnosy, soustředit se na prodloužení sklizně výběrem odrůd, využít nových technologií, pěstovat chutné odrůdy a začít jahody také zpracovávat. České jahody jsou velice kvalitní a mají na trhu své místo,“ uvedl Ludvík.
Předseda ovocnářské unie však konstatoval, že současná podpora pěstitelů jahod je minimální. Mají nárok na přímé platby, zelenou naftu a podporu pojištění, ostatní podpory jsou velmi okrajové. Nemají ale na rozdíl od ostatních ovocnářů nárok na podporu integrované produkce a také podpora ekologického pěstování je minimální. Požadavkem pěstitelů jahod do dalších období je zařazení jahod mezi citlivé komodity, investiční podpora technologií na jejich pěstování (např. foliové tunely apod.) a podpora nákupu speciálních strojů. „Pěstitelé jahod považují za zásadní také vyšší kontrolu původu prodávaných jahod. Velmi často dochází k zneužívání původu prodávaných jahod ve všech formách prodeje. Současné kontroly, dokladování původu i sankce jsou nedostatečné,“ dodal.

Vyšší kvalita českých jahod
České jahody jsou prodávány ve velmi krátkém a rychlém řetězci. Nejčastěji je možné koupit v den sběru na farmách nebo farmářských tržištích, případně využít samosběru. To zajišťuje podle pěstitelů vysokou kvalitu a čerstvost produktů. Jak uvedl majitel jahodárny ve Vraňanech Milan Hanč, v České republice jsou pěstovány odrůdy s typickou jahodovou chutí a jejich ošetření přípravky na ochranu rostlin je minimalizováno s ohledem na předpoklad rychlé spotřeby nebo zpracování. „Jahody z dovozu prodávané v globální obchodní síti musí vydržet několik tisíc kilometrů transportu, dále manipulaci v rámci obchodní sítě a musí tedy vydržet svěží několik dní. K tomu jsou šlechtěny odrůdy, které jsou pevné, transportu a manipulaci odolné, kdy v řadě případů nemají typickou jahodovou chuť. Musí být také ošetřeny, aby v rámci celého procesu nebyly napadeny houbovými chorobami, z uvedeného vyplývá, že dovozové jahody jsou nezávadné, ale české jahody jsou zdravé a chutné,“ řekl.
Jahody jsou podle něj bohatým zdrojem vitamínů B, C, E, K, dále draslíku, hořčíku, manganu a vápníku a také mají na ovoce nečekaně vysoký obsah vláknin. Už sto gramů jahod dokáže pokrýt denní potřebu vitamínu C. Jsou doporučovány k pročištění zažívacího traktu a zinek obsažený v semínkách jahod má působit jako afrodisiakum.