Produkce odvětví klesá

Podle odhadů Zemědělského svazu ČR bude letos hrubá zemědělská produkce ve stálých cenách nejnižší za posledních patnáct let. Svaz výrobu odhaduje na 67 miliard korun, což je proti loňsku snížení o deset miliard korun. Jak minulý týden řekl předseda svazu Miroslav Jirovský, na poklesu zemědělské produkce se podílí hlavně propad živočišné výroby, který se promítá do soběstačnosti České republiky v některých potravinách. K tomu se řadí kritická situace na trhu s obilím a nepřízeň počasí při letošních žních.

Hrubá zemědělská produkce v běžných cenách podle svazu letos klesne na 109 z loňských 121,5 miliardy korun a její úroveň silně ovlivňuje klesající vývoj cen. Jen za první pololetí letošního roku činil meziroční propad v produkci v běžných cenách sedm miliard korun. Podle údajů Českého statistického úřadu se za letošní první pololetí tuzemská výroba hovězího masa snížila více než o pětinu na 39,9 tisíce tun, u vepřového byl propad o 16,2 procenta na 168 tisíc tun. Česká republika tak již není soběstačná ve vepřovém a nebude ani v hovězím, uvedl Jirovský. Podle soupisu k 1. dubnu klesly o tři procenta i stavy drůbeže. Mléka je přebytek, ale jen vlivem nízké domácí spotřeby, dodal. Hugo Roldán z odboru komunikace ministerstva zemědělství však soudí, že na odhad konečné hrubé zemědělské produkce za letošní rok je ještě příliš brzy, takže ministerstvo se zatím nebude k odhadům svazu vyjadřovat.
Jak konstatoval ředitel svazu Jiří Burdych, za první letošní pololetí se meziročně snížily stavy prasat asi o 17 procent, zatímco stavy skotu klesly ve stejném srovnání o 22 procent. V této souvislosti Burdych zmínil studii Evropské komise zabývající se vývojem zemědělství do roku 2013, která konstatuje, že k nejvyššímu meziročnímu poklesu stavu skotu ze všech zemí unie mezi roky 2003 a 2004 došlo právě v České republice. Studie podle něj předpokládá, že nejvýraznější pokles produkce skotu i vepřového masu budou v následujících letech zaznamenávat právě nové členské státy, zatímco v řadě států původní EU-15 s obdobnou strukturou zemědělství jako u nás tato produkce mírně poroste. Důležité je tedy podle jeho slov otevřít jednání o národních podporách které by tuto situaci řešily. „Bohužel kvóty a na ně navazující podpory jsou vyjednané tak, že jsme v těchto komoditách méně konkurenceschopní, než naši kolegové. Proto je třeba zvýšit intenzitu vyjednávání v rámci pravidel regulace trhu, aby podmínky byly srovnatelné,“ řekl s tím, že je nutné vyjednat další národní podpory a různé programy, které u nás budou řešit kritický stav. Informace o razantním současném i očekávaném poklesu stavu skotu a prasat by podle něj měla iniciovat zahájení jednání mezi Evropskou komisí vládou.
Snižování živočišné produkce vyplývá totiž podle Jirovského hlavně z toho, že zemědělci upouštějí od komodit, které nejsou ekonomicky zajímavé. To pak může posilovat problémy v rostlinné výrobě, protože klesne spotřeba obilí na krmiva a nebude pro něj odbyt. Sklizeň obilí jako hlavní rostlinné komodity sice proti loňskému rekordnímu výsledku sice klesne, přesto ale zřejmě zůstane nadprůměrná. Problém odbytu obilí tak bude vzhledem k relativně vysokým zásobám srovnatelný s loňským rokem. Předseda svazu proto apeluje na rychlé řešení nedostatku skladovacích kapacit, což by přispělo i ke zvýšení kvality skladování oddělovaných partií, např. pšenice pro účely potravinářské, krmné, pro výrobu biolihu apod. Budovat a rekonstruovat sklady by měli především sami zemědělci, kteří v současné době disponují skladovací kapacitou pěti milionů tun, často ale nevyhovující úrovně. Dalších zhruba 4,8 milionu tun drží podniky ZZN, mlýny, sladovny a další zpracovatelé. Pokud jde o kapacity pro intervenční nákup, svaz je pro variantu, aby se postavily s pomocí Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu a následně prodaly na desetileté splátky rolníkům.
Jirovský uvedl, že nadále pokračuje rozevírání cenových nůžek. Například cena nafty se oproti roku 1997 zvýšila o 56 procent, zatímco cena potravinářské pšenice se o 40 procent snížila. „Současnost je taková, že naše ceny placené zemědělským výrobcům nekopírují vývoj světových cen a odvíjejí se od něho odtrženě. Propadáme se nyní pod úroveň 80 procent světové ceny u potravinářské i krmné pšenice. Ceny zemědělských výrobců jsou v u nás zhruba o deset až jedenáct procent nižší než v loňských srovnatelných měsících krátce po vstupu do EU,“ řekl Jirovský. Současně u nás podle něj chybí regulující princip spoluvlastnictví podniků navazujích na prvovýrobu, který velmi dobře funguje v západní Evropě. Významným poklesem realizačních cen tak bude v podstatě nárůst dotací do českého zemědělství po vstupu do unie v podstatě anulován. „Znovu se tak potvrzuje, že zemědělci se musí sdružovat, aby zvýšili svoji váhu na trhu, kde postupuje sílící koncentrace a tlak obchodních řetězců. Na druhé straně je nutné, aby vláda přijala včas relevantní opatření na řešení poklesu stavu skotu,“ uvedl.