Produkce, spotřeba, ceny, obchod

Zelenina je jednou z hlavních součástí výživy člověka. Má vysokou nutriční hodnotu spočívající v obsahu vitamínů, minerálních látek, vlákniny, stopových prvků, kyselin a éterických olejů, nepostradatelných pro růst buněk, krvetvorbu, činnost svalů, tvorbu hormonů včetně protirakovinných a antibakteriálních účinků. Pěstování zeleniny má v České republice velmi dlouhou a bohatou tradici.

K významnému rozvoji pěstování došlo od 18. století, kdy se pěstební plochy nejen zvětšovaly, ale docházelo i k zušlechťování stávajícího sortimentu odrůd a pěstovaných druhů zeleniny. Pěstovalo se hlavně hlávkové zelí, cibule, mrkev, petržel, hrách, fazole, celer a kapusta, postupně se rozšiřovalo i pěstování okurek, rajčat, květáku, salátů apod. Od 90. let minulého století však, vzhledem ke změnám v organizaci trhu a celkovým tržním podmínkám, nastal postupný pokles ploch pro pěstování zeleniny.
Po nepříznivých letech 2002 (kdy byly rozsáhlé povodně) a 2003 (kdy naopak dlouhotrvající horké a suché počasí mělo za následek značné ztráty na výnosech téměř všech druhů zeleniny) nastal klimaticky příznivý rok 2004. Sklizeň prakticky všech druhů zelenin nejen v ČR, ale i v ostatních státech EU byla vysoká, a tak došlo všeobecně k přetlakům nabídky zeleniny na evropském trhu, což mělo za následek nejen výrazný propad cen zemědělských výrobců zeleniny, ale rovněž negativní dopad na možnosti uplatnění produkce domácích pěstitelů na trhu. Z ekonomických důvodů tak někteří pěstitelé část zeleniny buď nesklidili, nebo ji zaorali.
V návaznosti na problémy roku 2004 došlo v roce 2005 ve většině evropských státech ke snížení ploch u nejrozšířenějších druhů zeleniny. V ČR poklesly pěstební plochy o 24 % na 12 726 hektarů. Průběh počasí pro pěstování zeleniny byl v tomto roce celkově příznivý a sklizeň zeleniny dosáhla objemu 273,4 tis. tun.
V roce 2006, vlivem dílčího zlepšení situace s odbytováním produkce a cenové úrovně zeleniny v předchozím roce, se plochy pro pěstování zeleniny v ČR mírně zvýšily asi na 13,5 tis. hektarů. Avšak následkem nepříznivého průběhu počasí (kdy se střídalo chladné a deštivé období s tropickým letním počasím) se výnosy zejména u košťálové a kořenové zeleniny výrazně snížily, a tak se celková sklizeň v roce 2006 odhaduje zhruba ve stejném objemu jako v roce 2005, tj. kolem 275 tis. tun.
Spotřeba zeleniny

Optimální spotřeba čerstvé zeleniny na jednoho člověka by se měla pohybovat zhruba na úrovni 110 až 130 kg za rok, v České republice se však pohybuje kolem 80 kg.
(Pokračování na str. 10)
(Dokončení ze str. 9)
Z dietetického a fyziologického hlediska by se jednoznačně měla zvýšit konzumace čerstvé zeleniny mírného pásma, která nejlépe odpovídá fyziologii Středoevropana.
Výše spotřeby zeleniny meziročně kolísá v závislosti na množství sklizené a dovezené zeleniny. V ČR se nejvíce spotřebuje hlávkového zelí, rajčat, cibule, melounů, salátových okurek a mrkve.
Cenový vývoj
Na průměrné roční ceny zemědělských výrobců (CZV) zeleniny v roce 2005 měly ještě vliv nízké měsíční ceny některých druhů ze sklizně roku 2004. Index CZV 2005/2004 činil 85. V prvních pěti měsících roku 2005 byl výrazně nižší než ve stejném období roku předchozího a pohyboval se od 47,3 do 70,5. V červnu se prudce zvýšil a v období červen až prosinec 2005 činil 118,2 až 146,7. Z hlavních druhů zeleniny se v roce 2005 meziročně nejvíce snížila cena cibule, okurek nakládaček, celeru a papriky. Naproti tomu výrazné zvýšení nastalo u hlávkového zelí, rajčat a květáku.
V roce 2006 se CZV u většiny druhů zeleniny pohybovaly na vyšší úrovni v porovnání se stejným obdobím předchozího roku.
Na rozdíl od CZV byly spotřebitelské ceny v roce 2005 poměrně stabilní, výraznější nárůst byl pouze u cen hlávkového zelí, květáku, rajčat a mrkve.
Zahraniční obchod
Dovoz čerstvé zeleniny do ČR rok od roku neustále roste; v roce 2005 meziročně vzrostl o 20 % na 467,4 tis. tun. Zvýšil se dovoz prakticky všech druhů zeleniny, kromě cibule, česneku, květáku a brokolice, okurek nakládaček a čerstvého špenátu. Nejvíce zeleniny pochází ze zemí EU (90 % z celkového objemu).
Největším dodavatelem bylo Španělsko (92 tis. t), s dovozem především rajčat, salátových okurek, papriky, melounů, česneku, květáku a brokolice. Na druhém místě registrujeme Polsko (76 tis. t), jehož hlavním vývozním artiklem byl květák, pekingské zelí, okurky, hlávkové zelí, mrkev, hlávková kapusta a celer. Dalšími významnými dodavateli čerstvé zeleniny se staly Nizozemsko (64 tis. t), Německo (58 tis. t), Maďarsko (43 tis. t) a Itálie (31 tis. t).
V roce 2006 pocházely největší objemy zeleniny opět ze Španělska, Nizozemska, Polska a Německa.
Z ČR se v roce 2005 vyvezlo celkem 55,2 tis. tun čerstvé zeleniny, přičemž do zemí EU bylo vyvezeno téměř 95 %. Důvodem zvyšujícího se vývozu je nárůst reexportu některých druhů zeleniny. Na Slovensko směřovalo 32 tis. t, a to především melouny, rajčata, hlávkové zelí a mrkev. Do Maďarska se vyvezlo 6,5 tis. t zeleniny, např. rajčata, salátové okurky, mrkev a cibule, do Polska 6,1 tis. t, do Německa 3,8 tis. t a do Rakouska 1,8 tis. t.
V roce 2006 vykazují údaje celní statistiky opětovný nárůst vývozu čerstvé zeleniny, a to zejména na Slovensko, dále do Německa a Maďarska.