Produkční oblast znevýhodňuje

Problémy farmářů a zemědělských podniků v Jihomoravském kraji jsou z velké části stejné jako problémy podobných subjektů v jiných krajích České republiky, přesto však má hospodaření v této oblasti určitá specifika. Především o nich jsme hovořili s předsedou představenstva Regionální agrární komory Jihomoravského kraje Božikem Severinem

Co v poslední době nejvíc komplikuje jihomoravským zemědělcům život, jak by s řešením jejich problémů mohla pomoci vláda a v čem by si mohli pomoci sami nebo jejich nevládní organizace?

Vláda by zemědělcům a zemědělství celkově pomohla nejlépe tím, že by dokázala stanovit mantinely a hranice pro pohyb na trhu jak pro zemědělce, tak i pro jejich dodavatele a odběratele. Zároveň by měla dodržovat výši finančních prostředků, které jsme se zavázali dávat do resortu při podpisu smluv vstupu do EU a nezavádět přísnější kritéria pro činnost zemědělců v ČR, než má původní patnáctka EU.
Případná vybočení do extrémů by měla vláda řešit individuálně, ale okamžitě, a to prostřednictvím MZe a jeho protějšků – organizací sdružujících a zastupujících zemědělce bez ohledu na jejich výrobní zaměření, velikost producenta a produkce atd.. Například katastrofické sucho, deště atd. – katastrofickou nadúrodu nelze předpokládat – ta je geneticky nemožná. Kabinet by měl také revokovat nesmyslná rozhodnutí, která byla přijata při vstupu do EU a vedla ke snižování rozměru zemědělství v ČR.
Jako příklad takových zásahů ze strany vlády by mohlo posloužit okamžité řešení následků katastrofického sucha v Itálii či Španělsku, či dlouhodobě řešená tzv. potravinová bezpečnost i v tak vyspělých státech jako jsou USA. Jde o jistotu nepodkročitelného množství i kvality vlastní produkce potravinářských surovin a jejich obchodování na vnitřním i zahraničním trhu. V důsledku místních klimatických a světových politicko-hospodářských vlivů, již současný prezident USA hovořil i o řešení energetické bezpečnosti země. Přitom síla a výkony ekonomiky USA jsou schopny tyto problémy řešit obchodními transakcemi.
Tyto problémy jsou ale společné pro zemědělství v celé ČR. Jihomoravské zemědělce nejvíc znevýhodňuje skutečnost, že jde téměř ve sto procentech o oblast produkční.
Naproti tomu zemědělci sami by si mohlo pomoci vytvořením ekonomicky silných odbytových organizací – což prozatím brzdí nechuť sdružovat se. A to bohužel ani při společném a jednotném jednání s vládou a jejími představiteli, ani s obchodními partnery.
Své problémy, by měla prvovýroba řešit vždy jako celek – za všechny zemědělce, bez ohledu na velikost firmy, výrobní oblast a zaměření atd. Při roztříštěném, dílčím řešení problémů dochází k postupnému útlumu předcházejících a navazujících souvisejících činností. Na trhu potom realizují všichni za stejných, nebo málo rozdílných podmínek.
Důležité je také přesvědčit krajská zastupitelstva o podpoře českých zemědělců a potravinářů.
a posílit hrdost na svůj zemědělský stav, jako je tomu například ve Francii.

Jak hodnotíte situaci jihomoravských zemědělců více než dva roky po vstupu ČR do EU, co je v této souvislosti trápí a jaké problémy naopak členství v unii odstranilo?

Postavení jihomoravských zemědělců je dáno skutečností, že jde o vysoce produkční oblast ČR . Vzniká zde zhruba 20 procent zemědělské produkce, v některých dílčích komoditách téměř sto procent, například víno. Současná situace ukazuje, že s touto skutečností naši zástupci při přístupových jednáních počítali málo nebo vůbec. ČR si tak neošetřila dostatečně kvotaci a vazbu na výrobce v mléku, zelenině, ovoci, vínu, cukrovce, drůbeži – maso i vejce, vepřovém a hovězím mase atd.

Projevilo se otevření evropského trhu u zemědělců na jižní Moravě pozitivně nebo je naopak dusí vyšší konkurence?

V současné době, zejména v návaznosti na nedůslednost při jednáních o přístupových podmínkách, se jeví otevření evropského trhu jako negativní. Jihomoravským zemědělcům nevadí konkurence – ta je naopak motivační prvek, vadí jim, že nemají zastání u vlastních vládních činitelů – nebo jen nevýrazné, při jednání s úředníky v Bruselu. Argument, že věc nelze změnit, neboť tak bylo dohodnuto při přístupových jednáních, je alibistický a popírá další vývoj EU a identity každého jejího člena. Předpoklad, že EU bude „navěky“ fungovat podle zásad z doby „stvoření“ by byla prvním krokem k ukončení její existence.

Co je v rámci příprav na čerpání peněz fondu rozvoje EAFRD pro jihomoravské zemědělce nejdůležitější?

Nedobře nastavený poměr v čerpání prostředků pro zemědělce – v jeho neprospěch – vůči obcím, zejména z pohledu produkčnosti oblasti. Na zemědělskou produkci tj. prvovýrobu se napojuje zpracovatelský průmysl, přes velkoobchodní organizace až do maloobchodních – spotřebitelských sítí. Toto je nutné vidět v souvislostech od tvorby a údržby krajiny, přes využití lidského potenciálu a tvorbu jeho ekonomického postavení až po již dříve zmíněnou potravinovou či energetickou bezpečnost ČR, ale nejenom je.

Jaké vidíte šance a perspektivy pro zemědělce či zemědělské podniky a pro rozvoj venkova v regionu v dalších letech?

Skutečnost vysoké produkčnosti Jihomoravského regionu, snižování podílu produkce pro potravinářskou spotřebu a nemožnost výrazného přechodu na činnost oblastí zařazených do LFA vyžaduje urychleně řešit problematiku nepotravinářského využití zemědělské produkce – bioplyn, biolíh, … Tímto jsme schopni řešit, alespoň dílčím způsobem problematiku produkčních oblastí – od krajinotvorby až po sociální problematiku venkovských oblastí, spolu s tím i podmínky EU o využití a použití biopaliv a také problematiku energetické, ale i potravinové bezpečnosti

Dochází u Vás k diverzifikaci příjmů zemědělců?

Ano. Ale skutečnost, že jde o kraj výrazně produkční, přesouvá cestu k diverzifikaci spíše do oblasti nepotravinářské produkce než např. na agroturismus atd. Vidinu agroturistiky v rozměrech sousedních států si musíme opravit zejména o znalost skutečnosti téměř 50tiletého jiného společenského, ale i sociálního atd. vývoje naší společnosti.

Jak hodnotíte vyhlídky jihomoravských zemědělců v letošním roce?

Bohužel jako výrazně podprůměrné, pro některé až kritické. Dlouhá zima se podepsala na založené úrodě, zvýšila náklady na provoz a zpozdila zakládání na sklizeň jařin. Následní jarní povodně, tání sněhu a deště měli mnohde na svědomí až stoprocentní likvidaci založené úrody a pozdní zahájení jarních prací. Nástup sucha v době vegetace přinesl zasychání porostů, zejména obilovin, a téměř „předčasný“ nástup sklizně. Výrazná změna počasí a dlouhodobé deště v době zahájení sklizně obilovin na mnoha místech zlikvidovala veškerou úrodu a nebo ji poškození tak, že nebyla k nepoužití. V současnosti nás trápí opět sucho, které například snižuje výnosy cukrovky a přináší problémy s přípravou půdy a setím. Někteří zemědělci, mnozí i s pomocí úvěrů, tak dvakrát založili na úrodu roku 2006 – poprvé na podzim 2005 a podruhé po povodních letos na jaře – a přitom nesklidili ani jednou. Nejnovější ránou je rozhodnutí o ukončení činnosti cukrovarů firmy Eastern Sugar v ČR a tím pro zemědělce, jejich dodavatele zrušení jedné z činností. Celkově nám zkrátka příroda opět dokázala že, neporučíme větru a dešti.