Prohlášení Evropských federalistů České republiky v padesátému výročí podpisu Římské smlouvy

S cílem již nikdy nedopustit opakování barbarství a hrůz, které přinesla druhá světová válka, podepsali před padesáti lety, přesně 25. března 1957, v Římě zástupci šesti západoevropských států smlouvu ustavující Evropské hospodářské společenství. Tato smlouva představuje okamžik zrodu nejúspěšnějšího projektu v dějinách moderní Evropy - dnešní Evropskou unii.

Evropa urazila za posledních 50 let obrovský kus cesty. Na kontinentu, který byl po druhé světové válce doslova v troskách, vyrostlo společenství států a občanů, které je v mnohém vzorem pro ostatní části světa. Z kdysi nesmiřitelných nepřátel se stali loajální partneři. Autoritářské a totalitní režimy byly nahrazeny moderními pluralitními demokraciemi. A bídu a zaostalost vystřídaly blahobyt a prosperita.
Významnou hnací silou evropského integračního procesu bylo po druhé světové válce evropské federalistické hnutí. Evropští federalisté byli pro zakládající země Evropské unie významným zdrojem inspirace, kterým ostatně zůstávají doposud. Dodnes si Evropané připomínají osobnost italského federalisty Altiera Spinelliho, který již v roce 1941 sepsal manifest požadující vytvoření federace evropských států. Přestože o dnešní Evropské unii jako o federaci ještě mluvit nemůžeme, míra a hloubka spolupráce členských států se myšlenkám evropského federalismu zdárně přibližují.
Evropská unie je jednoznačně úspěšným projektem, o čemž svědčí řada konkrétních a měřitelných ukazatelů. Se svými 27 státy a 500 milióny obyvatel představuje Unie po svém rozšíření největší ekonomiku světa. Je to právě EU, která určuje světové trendy v oblasti hospodářství, vědy a výzkumu, sociální ochrany i ochrany životního prostředí. Většina Evropanů ve většině členských zemí požívá takovou životní úroveň, o které si mohou lidé v ostatních částech světa nechat jen zdát.
Životní úroveň se po vstupu do Unie viditelně zvyšuje i většině občanů České republiky. Cesta, pro kterou jsme se my Češi dobrovolně rozhodli v referendu o vstupu do EU v roce 2003, se ukázala jako naprosto správná. Přihlášením se ke společnému evropskému projektu, k ideám sdílené suverenity a stále těsnější spolupráce členských států, krok za krokem doháníme nepřízeň geopolitického osudu, která nás po dlouhou část naší novodobé historie provázela.
Česká republika a s ní i ostatní evropské státy však stojí na prahu 21. století před novými výzvami. Ekonomické a sociální dopady postupující globalizace, mezinárodní terorismus, nelegální migrace, bezpečnost dodávek energetických zdrojů, změny klimatu a mnohé další - to vše jsou problémy, které žádná evropská země, byť sebevětší, nevyřeší sama. Řešení je nutno hledat společně, prostřednictvím Evropské unie.
Před novými výzvami stojí na počátku 21. století a po svém historickém rozšíření i Evropská unie. Ukazuje se, že nelze budovat novou Evropu s nástroji včerejška. Římská smlouva z roku 1957, jejíž výročí si v těchto dnech připomínáme, byla skvělým začátkem. Má-li být však Unie i do budoucna efektivní, výkonná a globálně konkurenceschopná, je nutno provést některé institucionální úpravy. Cestu k tomu otevírá evropská ústavní smlouva. I když text této smlouvy není z pohledu žádné země dokonalý, je to nejlepší kompromis, který zatím máme.
K projektu modernizace Evropské unie na základě principů evropské ústavní smlouvy se hlásí i evropští federalisté v České republice. Podobně jako naši kolegové a přátelé v ostatních zemích Evropy jsme totiž i my přesvědčeni, že to je nejlepší vklad do další úspěšné "padesátky" Evropské unie.