Z hlediska rentability výroby mléka nepatří sektor produkce mléka mezi sektory připravené na vstup do Evropské unie především z důvodů dosahování nízkých realizačních cen. Stejně tak zpracovatelský průmysl má a bude mít potíže s odbytem mléčných výrobků pro nedostatečnou koncentraci nabídky úplného sortimentu výrobků obchodním řetězcům.
Mléko přinášelo v roce 2002 stabilní příjmy a patřilo mezi jen málo komodit, které, byť mírně, zvýšily cenu. Přesto pokračoval pokles stavů dojených krav, který bude-li dále pokračovat, znemožní dosažení nárůstu v nákupu mléka i jeho zpracování včetně dosažení vyjednané kvóty mléka ve výši 2,658 mld. litrů při národní referenční tučnosti 4,21 %.
V letošním roce je situace jiná, cena mléka do konce srpna výrazně klesla (ve srovnání s předchozím obdobím roku 2002 o více jak 5%), stavy dojnic v současné době klesly pod úroveň 460.000 ks a dále prudce klesají pro nedostatek objemného krmení a ztrátovou ekonomiku. Nyní jsme v situaci, že máme možnost i po vstupu do Evropské unie nárůstu tržní produkce mléka bez započtení významné „rezervy v tučnosti“ o cca 122 milionů litrů proti skutečnosti roku 2002/03, což je výzva pro producenty i zpracovatele.
V Evropě urychleně pokračuje proces koncentrace s cílem na neustále vyšší zpracovatelskou kapacitu včetně jejího maximálního využití, dokonalejší technologií zpracování a výrobky s vyšší přidanou hodnotou. Globalizaci trhu čelí zpracovatelé koncentrací do společností domácích i mezinárodních. U nás stále zpracovatelský průmysl neslyší na vývoj ve světě, podle údajů ČMSM je průměrná zpracovatelská kapacita pouhých 32 milionů litrů ročně a zatím nejsou tendence ke změně tohoto trendu. Zkušenosti z Rakouska z prvních let po vstupu jsou pro nás varováním, důsledky tohoto vývoje mohou silně poškodit prvovýrobu i zpracovatele hned krátce po vstupu v roce 2004. Vstup do Evropské unie je pro nás velkou výzvou, ale též zodpovědností.
Prvovýroba se potýká s problémy trvalé ztrátovosti výroby mléka po celé období uplynulých 10-ti let, která neumožňuje dostatečně s předstihem před vstupem do Evropské unie investovat do welfare chovu dojnic i nových technologií a proto pokračuje velmi rychle úbytek stavů dojnic od roku 1995 ročně cca o 30.000 ks, který se zatím vyrovnával nárůstem užitkovosti a nákup mléka stagnoval na úrovni cca 2,5 mld. litrů. Za posledních 6 let klesly stavy dojnic o více než třetinu, při růstu užitkovosti na loňských cca 5.718 litrů na dojnici. Od roku 1990 byla rekonstruována ustájovací kapacita pro 67,4% stavu dojnic, tedy teprve 2/3 potřeb. Pro docílení splnění kvóty mléka nelze pokračovat v poklesu stavů. Tento dlouhodobý trend bude třeba zastavit a spíše dosáhnout mírného růstu zvláště v oblastech LFA. Další pokles by znamenal pokles nákupu mléka, nikoliv jak předpokládá vydaná mléčná kvóta nárůst. Při průměrném stavu dojnic 460.000 ks a tržnosti 94 % by totiž dosažení národní kvóty 2,658 mld. litrů vyžadovalo dosáhnout dojivosti na hranici 6.146 litrů na kus, což je užitkovost vyšší než průměr Evropy a velmi by se blížila velmi vyspělým mlékařským zemím s daleko vhodnějšími podmínkami v Holandsku, Švédsku a Dánsku, ale byla by daleko vyšší než v Německu či Francii, apod. Potřebný nárůst dojivosti o cca 430 litrů do dvou let prokazuje spíše nereálnost tohoto cíle a proto je nezbytné již pokles stavů dojnic letos zastavit. Nereálnost tohoto cíle vyplývá z poznatků, že cílem MZe ČR je prostřednictvím veškeré dotační politiky přesunout dojnice do oblastí LFA a využívat především travní porosty obdobně jako v Rakousku či Bavorsku, a ne jít cestou intenzity jako je tomu v Holandsku či Dánsku. Tomuto systémovému záměru by tedy měla odpovídat nižší dojivost a nárůst stavů dojnic v LFA.
Tento cíl nelze řešit bez dosažení odpovídající cenové úhrady za mléko nad výší průměrných nákladů. Zájem o nárůst nákupu je i v souladu s potřebou rozhodující části společností zpracovatelů. Jsme si plně vědomi, že ekonomika zpracování loni poklesla na úroveň cca 0,5% rentability vlivem neudržení cen mlékárenských výrobků na českém trhu. Tady se bohužel projevuje nízká koncentrace mlékárenského průmyslu a nepřipravenost pro jednání s řetězci. Není možné, aby od února letošního roku rostly již tak vysoké ceny zpracovatelů a spotřebitelské ceny hlavních mléčných výrobků například v Německu, Francii, Rakousku, zatímco v České republice dlouhodobě dochází k poklesu těchto cen proti vývoji v zemích Evropské unie. Řešením je vytvoření seriozních obchodních vztahů mezi prvovýrobci a zpracovateli i následně zpracovateli a obchodními řetězci. Doposud se prvovýrobcům tento záměr nedařil, v řetězci prvovýroba – zpracovatel – obchod, byli nejslabší pro svoji vysokou roztříštěnost. Závěry Evropské unie v Kodani však záměry spolupráce výrazným způsobem posilují, neboť v souvislosti se vstupem do unie, který je stanoven k 1.5.2004, je nutné zrychlit připravenost na udržení alespoň současného podílu na domácím trhu, případně připravit odbyt na trhu větší Evropy a třetích zemích. To by se mělo promítnout do intenzivnější obchodní spolupráce prvovýroby s perspektivními českými zpracovateli. Nebude-li tato spolupráce v nejkratší době reálná a perspektivní, nevyhneme se obchodním kontaktům se zahraničními zpracovateli s významnými dopady na domácí zpracovatele.
Proto se obracíme na všechny chovatele s výzvou k připojení se do stávajících mlékařských odbytových družstev. V současné době je neopakovatelná šance dokončit proces sdružování chovatelů do struktur obvyklých k obchodování s mlékem ve všech vyspělých státech světa. Obracíme se na chovatelské svazy dojených krav, územní organizace ZS ČR, Okresní agrární komory, aby tento záměr projednaly se všemi chovateli do konce listopadu a získaly je ke členství v mlékařských odbytových družstvech.
Obrátili jsme se též na Českomoravský mlékárenský svaz s návrhem systematické přípravy na vstup do Evropské unie a zajištěním konkurenceschopnosti českých výrobků na tomto trhu. Spolupráce prvovýroby bude účinná pouze při zajištění ceny mléka minimálně uhrazující náklady a výhledově po vstupu do EU s přiblížením ceny cenám mléka v Německu či Rakousku. Jedině tak bude možné zajistit pravidelný odběr mléka s odpovídající cenovou úhradou.
V Praze dne 17.9.2003
představitelé Odbytových družstev mléka a Zemědělský svaz ČR
