Projekt Fauna Krkonoš přinesl zajímavé objevy

Projekt Fauna Krkonoš, který v posledních čtyřech letech mapoval na české i polské straně hor krkonošské motýly, ptáky, netopýry a jeleny, skončil. Jednalo se o dosud nejrozsáhlejší monitoring krkonošské zvířeny na české i polské straně pohoří v historii. Projekt byl podpořen z prostředků operačního programu Přeshraniční spolupráce ČR-Polsko. Informoval o tom mluvčí správy KRNAP Radek Drahný.

Cílem projektu bylo získání aktuálních údajů o rozšíření, početnosti, případně trendech významných indikačních skupin živočichů (včetně zvláště chráněných druhů, předmětů ochrany) na území národních parků v Krkonoších (KRNAP, KPN) a v lokalitách soustavy Natura 2000 (EVL, PO) jako podkladů pro rozhodování správ obou národních parků a pro jimi prováděný ochranářský management lesních i nelesních stanovišť.

Projekt se skládal ze čtyř dílčích podprojektů: rozšíření a početnost denních motýlů na území celých Krkonoš, hnízdní rozšíření ptáků českých a polských Krkonoš a změny jejich početnosti v uplynulých dvaceti letech, netopýři českých a polských Krkonoš a migrační trasy, životní nároky a chování krkonošské populace jelena lesního.

„Zjistili jsme, že v Krkonoších žije 20 druhů netopýrů. Mnohé jsme objevili na místech, kde jsme o nich dosud nevěděli. Například jsme poprvé našli vzácné netopýry stromové v bučinách v okolí Špindlerova Mlýna,“ popsal výsledky monitoringu netopýrů garant projektu Jiří Flousek. „U ptáků jsme zjistili výskyt 194 druhů, z nichž 162 tu hnízdilo. Oproti dřívějším průzkumům vymizelo nebo nebylo zjištěno devět druhů, například tetřev hlušec, naopak bylo nalezeno deset druhů dříve nezjištěných. Nově jsme v horských smrčinách objevili například deset hnízdících párů vzácného šplhavce datlíka tříprstého. Před dvaceti lety jsme nalezli jen jeden pár bramborníčka černohlavého a nyní jich zde hnízdí 40–50 párů. Naopak alarmující bylo zjištění dramatického poklesu výskytu čejky chocholaté o 80 % oproti dřívějšímu sčítání v důsledku změny hospodaření na polích a loukách v podhůří Krkonoš,“ shrnul Flousek výsledky výzkumu hnízdního rozšíření ptáků.

Výsledky monitoringu motýlů potvrdily, že řada velmi vzácných druhů z Krkonoš zmizela. Dobrou zprávou však je, že na několika lokalitách se dobře daří vzácným a českou i evropskou legislativou chráněným modráskům.

V rámci projektu získalo 50 krkonošských jelenů a laní na české i polské straně Krkonoš telemetrické obojky, díky nimž zjišťujeme údaje o jejich celoročním pohybu a o celodenní aktivitě. Získaná data poslouží pro optimální a koordinovaný management zvěře v obou sousedících národních parcích tak, aby byly minimalizovány působené škody.

Důležitým výstupem projektu je zjištění, které druhy v Krkonoších žijí a kde. Návazně odborníci navrhli, jak o dané lokality pečovat, aby na nich tyto druhy přežily. Tato doporučení se dostanou do další verze Plánu péče o Krkonošský národní park a poslouží tak správě národního parku k efektivní ochraně přírodního bohatství Krkonoš.*