Projekt Intersucho, který letos funguje čtvrtým rokem a sleduje stav sucha v České republice, má ambici obsáhnout v následujících letech celý prostor Podunajské nížiny, tedy i země střední a jihovýchodní Evropy. Má pomoci českým zemědělcům nejen lépe vidět problematiku sucha v širším regionu, ale také reagovat při pěstování na očekávanou situaci na trhu vzhledem k předpokládané úrodě ve sledovaných zemích. Jedná se o tradiční obchodní partnery i konkurenty, řekl jeden z tvůrců projektu Miroslav Trnka.
Intersucho sleduje zemědělské sucho z tvrdých měřitelných dat, zároveň do tvorby výrazně vstupují agronomové zemědělských podniků jako zpravodajové z katastrů, na nichž hospodaří. Dokážou korigovat aktuální mapy podle skutečné situace, která se může lišit od výpočtů ze získaných dat. Nejvíc těchto zpravodajů je v nejpostiženějších okresech, jako jsou Znojemsko, Břeclavsko či Rakovnicko a Lounsko. Žádní ještě nejsou zhruba v 15 okresech a snahou vědců i zemědělců je, aby přibývali.
Systém zpravodajů by se měl rozjet i na Slovensku a pak v celé jihovýchodní Evropě, i když Trnka připouští, že je to ambiciózní plán. Pěstují tam nejen partneři, ale přirozeně i konkurenti. A zemědělci pak mohou dělat rozhodnutí s ohledem na tamější situaci, upozornil Trnka.
Snahou je dělat ještě lepší předpověď sucha v ČR a dostat ji přímo k zemědělcům, kteří si mohou s ohledem na vlhkost půdy lépe naplánovat polní práce. Mohou se pak lépe rozhodovat jak z ekonomického hlediska, tak z pohledu dopadu na krajinu, řekl Trnka. Předpověď je už nyní lokalizovaná na konkrétní katastry. Snahou je i předpovídat výnosy plodin v jednotlivých katastrech.
Projekt by měl v blízké budoucnosti zahrnout také lesníky. Problém je, že lesy reagují na sucho i s ročním zpožděním. Údaje jsou však podle Trnky důležité při zakládání nových lesů.*
