Prosperita ve velkém

Astur Straškov, a. s. je společnost spojující zemědělskou prvovýrobu s obchodními aktivitami. Podle předsedy představenstva Ing. Zdeňka Hoblíka je to jedna z cest, jak zlepšit ekonomickou situaci podniku a vyhnout se problémům například s druhotnou platební neschopností obchodních partnerů. Možná také proto byla společnost loni zařazena mezi pět nejlépe hodnocených podniků v soutěži Zemědělec 2002.

V dnešní podobě však funguje Astur Strškov teprve od roku 2000. Více než deset let totiž trvalo vypořádání s minulostí. V době transformace vlastnil podnik nemovitosti i movitý majetek v hodnotě 139 milionů korun. „Pokud by oprávnění vlastníci striktně požadovali vydání svých podílů, měli bychom asi velké existenční problémy,“ konstatuje předseda. Naštěstí vše dopadlo jinak. S většinou oprávněných osob se představitelé družstva domluvili o založení akciové společnosti, a tak byl těm z nich, které se rozhody samostatně hospodařit vypořádán majetek za 13 milionů Kč. Většina ostatních založila a.s., která převzala veškerá práva a povinnosti pohledávky závazky a majetek původního ZD. Přeměnou z družstva tak vznikla a. s. , která má 600 akcionářů, základní kapitál ve výši 120 milionů Kč a stabilizovaný majetek.
Zemědělství tradičně
Akciová společnost hospodaří v katastru pěti obcí v nadmořské výšce 200 až 240 metrů. Rostlinná výroba je situována na 2900 ha orné půdy, z této rozlohy zaujímají 1600 ha obiloviny (hlavně pšenice ozimá a ječmen jarní), dále 480 ha cukrovka, 127 ha hrách na zrno, 100 hektarů řepka, 50 hořčice a 30 slunečnice. Samozřejmostí je 383 hektarů pícnin (včetně zatravněných ploch), jejichž produkce představuje základní část krmných dávek pro chovaná hospodářská zvířata. V rámci rostlinné výroby je v Asturu zaměstnáno 20 stálých pracovníků.
Astur Straškov vlastní rozsáhlé skladovací kapacity, do kterých se v případě potřeby vejde celá produkce obilovin.
V oblasti živočišné výroby se ve Straškově orientují na chov prasat s vlastním rozmnožovacím chovem a dojeného skotu. Základní stav prasnic je 650 kusů. Na prasnice plemene bílé ušlechtilé se nakupují kanci landrase. Na odchované prasničky vzniklé tímto křížením se potom připouští syntetické linie.
Odchov selat na prasnici je mezi 20 až 21 kusy, konverze v kategorii od 15 kg do porážkové hmotnosti kolísá od 2,90 do 3,10 kilogramů spotřebované krmné směsi na kg přírůstku. Ve zdejší stáji se prasata vykrmují až do finální jatečné hmotnosti při dosahovaném přírůstku mezi 0,67 a 0,69 kg za den. Celkový počet prasat se v podniku pohybuje okolo 6000 kusů, v minulém roce se prodalo 1200 tun vepřového masa.
V modernizované stáji najdeme 260 kusů plemene české strakaté s průměrnou užitkovostí na úrovni 6100 kg mléka za rok. Používá se systém uzavřeného obratu stáda, nejlepší jalovičky se využívají k chovu a býci se vykrmují. Průměrná hodnota jejich denního přírůstku je 1 až 1,20 kilogramu.
V celém spektru živočišné výroby se ročně zkrmí přibližně 5500 tun zrnin. Vlastní zdroje na to podle předsedy nestačí, proto musí Astur dokupovat krmné obiloviny od okolních farmářů.
Ekonomika udává směr
Podnik hospodaří už od roku 1994 s trvalým ziskem, v roce 2000 a 2001 byl předseda nejspokojenější: „ Předloni jsme dosáhli účetního zisku přes 12 milionů korun, rok 2002 však vlivem kolísání cen tak dobrý nebude.“
Jedním ze stabilizujících faktorů firmy je i orientace na vlastní prodejny potravin, ve kterých se odbytuje přibližně 15 procent masa a masných výrobků z vlastního chovu prasat. Součástí jedné z pěti maloobchodních prodejen v okolních obcích je i rychlé občerstvení.
Produktivita práce je podle předsedy značná: „Na celkový počet 178 zaměstnanců (z toho 120 v zemědělské prvovýrobě) máme výnosy mezi 200 a 230 miliony korun. To znamená, že produktivita dosahuje téměř 1,3 milionu na zaměstnance a rok.“
Nedílnou součástí každé prosperující společnosti jsou také investice. V případě Asturu se roční investovaná částka pohybuje na úrovni osm až deset milionů korun ročně, přičemž největší položkou za poslední dobu byla podle předsedy inovace technologie v chovu prasat (mokré krmení), v chovu skotu rekonstrukce všech ustajovacích míst „ na volno“ a každoroční investice do nového strojového parku firmy.
Za zdroj investic označuje předseda Hoblík nejčastěji PGRLF. V letošním roce se navíc ve Straškově chystají požádat o dotaci v rámci programu SAPARD, která by se měla týkat izolace u jímek na kejdu.