17.12.2010 | 01:12
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Prostředí ovlivňuje i zemědělství

Stav životního prostředí má vliv na kvalitu a délku života, výnosy plodin, bezpečnost potravin a jejich dostatek i mnohé další věci. Obrovské množství údajů ze všech členských států Evropské unie přináší souhrnná zpráva Evropské životní prostředí – stav a výhled, kterou v uplynulých dnech zveřejnila Evropská agentura pro životní prostředí.

Kromě současného stavu ukazuje dokument i hlavní trendy (tzv. megatrendy) vývoje. Je zřejmé, že za pět let uplynulých od vydání předchozí zprávy, udělala Evropská unie a její členské státy hodně pro zlepšení životního prostředí, ale zůstává mnoho problémů, které je zapotřebí řešit.
Evropa není uzavřený prostor
Podle náměstkyně ministra životního prostředí Rut Bízkové lze ze zprávy vyvodit několik hlavních závěrů. Především je zřejmé, že evropská populace stárne. Přitom délku života a zdraví lidí zásadně ovlivňuje stav životního prostředí. Dále je nutné si uvědomit, že není možné budovat Evropu jako uzavřený prostor. Stav životního prostředí je nutné zvažovat v globálních souvislostech. „Nemáme právo na dobrý a šťastný život jenom proto, že jsme se narodili v Evropě,“ varovala Bízková a poukázala na skutečnost, že Evropská unie má jen velmi málo vlastních přírodních zdrojů fosilních paliv a dalších surovin potřebných pro svou ekonomiku. „Musíme mít novou politiku životního prostředí pro celou unii,“ je přesvědčena Bízková.
Zatímco dnes je na světě zhruba 6,7 miliardy lidí, podle středního odhadu Organizace národů (OSN) jich v roce 2020 bude 7,6 miliardy, upozornil Jiří Hradec, ředitel Cenia, české informační agentury životního prostředí, která se na tvorbě zmíněné souhrnné zprávy podílela. Počet obyvatel EU však za tu dobu naroste jen o dvě procenta. Rozvíjející se ekonomiky budou zvyšovat svůj tlak na přírodní zdroje, který zaznamenáváme již nyní. Do konce dvacátého století měly státy unie levné suroviny i půjčky, dnes se obojí zdražuje. Přitom vývoj a jeho trendy mohou být v různých zemích unie různé. Směr, kterým může unie jedině jít, je podle Hradce cesta inovací.
Je patrné, že nástroje používané pro ochranu životního prostředí na konci dvacátého století jsou zastaralé. Ochrana prostředí se musí stát kulturní součástí hodnotového žebříčku naší společnosti. Ze strategických oblastí probíraných ve zprávě vypíchl Hradec několik nejdůležitějších, o nichž se podrobněji zmiňujeme dále.
Biodiverzita a klima Zachování rozmanitosti druhů v přírodě není podle Hradce potřebné jen pro zachování její krásy, tedy jen „pro oko“. Je to důležitý základ pro správnou funkci ekosystémů. Mizení druhů může mít i jiné dopady. Například až 80 procent druhů léčiv pochází z přírodních zdrojů, tedy z rostlin. Na druhou stranu je dnes v EU více než deset tisíc nepůvodních druhů, z nichž asi deset až 15 procent mají negativní vliv na ekologii a ekonomiku.
I krize kromě opatřeních unie, jako je třeba integrovaná prevence znečišťování (známá pod zkratkou IPPC), přispěla k tomu, že v roce 2009 poklesly emise skleníkových plynů v EU o 17,3 procenta. Jiné státy světa – například Čína či Austrálie – se ke snaze eliminovat emise těchto plynů nepřipojily. Přitom již dnes jsme podle Hradce svědky výkyvů klimatu, které mohou život lidí výrazně ovlivnit (sucha, povodně, vichřice apod.).
Příroda a životní prostředí Oblasti Natura 2000 pokrývají 18 procent území EU. Na jednu stranu se může zdát, že to ovlivňuje podnikání v daném regionu, na druhou stranu se to může zdát málo,“ poznamenal Hradec. Jak uvedl, je třeba se dohodnout na hodnotách, které je nutné zachovat.
Přírodní zdroje a odpady Na území naší republiky bylo 70 procent veškeré průmyslové výroby Rakousko-Uherska. Její rozsah se ještě zvýšil za druhé světové války a k redukci nedošlo ani v poválečném období. Stále jsme největšími producenty oceli na obyvatele a máme také jeden z největších podílů emisí na hlavu. Jak je to ale s přírodními zdroji, které k naší ekonomice potřebujeme? Více než 20 procent zdrojů, které potřebuje ekonomika celé unie, se dováží. Jde zejména o fosilní paliva a nerosty. „Navykli jsme si na fungující dopravu a topení, bereme je jako samozřejmost, proto s nimi nešetříme,“ varoval Hradec.
Jednou z nejdůležitějších z věcí, které současná společnost musí vyřešit, je nakládání s odpady. Podstatný je posun myšlení – odpad není jen věcí k vyhození, ale důležitou surovinou. Jak Hradec uvedl, této skutečnosti si je třeba vědoma Čína, která koupila dvě obrovské skládky odpadů ve Švýcarsku. Získává z nich mimo jiné kovy z vyhozené elektroniky. Jejich přírodní zdroje jsou dnes daleko dražší.
Zdraví a kvalita života
Každé třetí dítě u nás je alergické, i to je jeden z dopadů zhoršeného životního prostředí. Přitom obecně je možné říci, že životní prostředí se od roku 1990 u nás podstatně zlepšilo. Zejména se snížily oxidy síry odsířením elektráren a po roce 2000 skončily i emise olova z benzínu. Obsah tohoto těžkého kovu v krvi novorozenců díky tomu klesl na nulu. Plocha ekosystémů, které trpěly okyselováním z ovzduší, klesla o 80 procent. Problémem jsou však stále jemné částice polétavého prachu, které jen u nás způsobují 15 tisíc předčasných úmrtí za rok. Kromě průmyslu se na produkci polétavého prachu velkou měrou podílí doprava, jsou ve výfukových plynech, až třetina jich vzniká oděrem pneumatik a brzd.
Problémy způsobují i dusíkaté látky. Do vod se z 50 až 80 procent dostávají zejména ze zemědělství. Množství vody, v níž jsou tyto látky na přípustné hranici, postupně ubývá.
Megatrendy
Mnohé z vývojových trendů již byly zmíněny. Kromě stárnutí evropské populace a rostoucím celosvětovém hladu po zdrojích to jsou také třeba zábory půdy, které mohou ovlivnit i potravinovou bezpečnost. Na úrodu může negativně působit také klimatická změna a rovněž ozonová díra. Pokud zmizí ozonová ochrana, zahyne veškerý život v půdě a mimo jiné skončí i přeměna dusíku na dusičnany, která pomáhá úrodnosti půdy. Zatímco ozon ve vrchních vrstvách atmosféry mizí, přibývá v přízemních vrstvách. Tento ozon je však nebezpečný a mimo jiné má u nás na svědomí snížení výnosů až o pět procent.

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down