Ministr zemědělství Petr Gandalovič chce pro farmáře vyjednat 200 milionů korun z rozpočtové rezervy. Tyto prostředky mají umožnit zvýšení příspěvku na likvidaci uhynulých zvířat na loňských pět korun za kilogram a pomoci tak zejména chovatelům prasat. Tento krok však připravovanou demonstraci podle prezidenta Agrární komory ČR Jan Veleby neodvrátí.
Gandalovič se minulý týden obrátil s žádostí o dodatečné zdroje na ministra financí Miroslava Kalouska. Ten přislíbil, že s ním bude o této podpoře farmářů jednat. Veleba hodnotí sice ministrovu snahu kladně, ale upozorňuje, že výše podpory na likvidaci uhynulých zvířat se vrátí jen na loňskou úroveň. V rozpočtu pro letošní rok je totiž plánován příspěvek na kadávery ve výši jedné koruny za kilogram.
Demonstrace, která se má konat před ministerstvem zemědělství, však podle prezidenta AK odvolána nebude. Zemědělci jen změnili termín. Místo pátku 23 listopadu ji chtějí uspořádat již v úterý 20.listopadu. Chovatelé by podle agenturních zpráv měly přijet s koňským povozem před budovu ministerstva zemědělství a jeho pracovníkům předají zatím utajované „dárky“. Potom pojedou s koňmi na Václavské náměstí. „Budeme pravděpodobně rozdávat letáky a Pražanům nabízet nějaké výrobky z vepřového masa. Chceme, aby celá akce byla chápána pozitivně,“ přiblížil pro náš týdeník Veleba.
Viceprezident AK ČR Pavel Novotný požadavky chovatelů shrnul do tří bodů. Jde o podporu ve výši 400 milionů korun, které by mohly být určeny třeba, jako je tomu ve Francii, na čistotu zvířat. Dále by měla být podporována preventivní opatření v chovech, například vakcinace. Finance by podle nich mělo ministerstvo uvolnit i na dopravu zvířat.
Ministerstvo zemědělství však nadále odmítá požadavek farmářů, aby jim stát na přímých dotacích vyplatil 2,50 koruny za kilogram živé váhy, což představuje zhruba miliardu korun. Tato podpora by podle zemědělců měla zmírnit negativní dopady nízkých výkupních cen masa a rostoucích nákladů na chov.
Podle Gandaloviče by byla však v rozporu s pravidly Evropské unie. Ministr podle svých slov klade spíše důraz na investice do prvovýroby, které by měly zlepšit její konkurenceschopnost. Chovatelům prasat chce proto pomoci zvýšením alokace prostředků do opatření Programu rozvoje venkova (PRV) zaměřeného na modernizaci zemědělských podniků o 300 milionů korun. To by mělo zajistit, že všechny podané žádosti chovatelů prasat byly uspokojeny. Farmáři mohou využít i peníze vyčleněné na zlepšení genetiky chovů. Pomoci by podle ministra měla i projednávaná novela zákona o lécích a léčivech. Cílem je zlevnit veterinární léčiva tím, že chovatelé budou mít možnost veterinářem předepsané přípravky kupovat přímo od distributorů. „Věřím, že chovatelé tuto situaci nezneužijí a že se to neodrazí na kvalitě potravin,“ dodal.
Gandalovič zdůraznil, že veškeré podpory, a to i z národních prostředků, je třeba předkládat do Bruselu ke schválení. Pokud na ně Unie kývne, zveřejní se na internetu. Ostatní členské státy se proto svým producentům prasat snaží pomáhat obecnými podporami. Podobnou cestou, jakou navrhuje české ministerstvo zemědělství, jde podle něj i Slovensko. To rovněž navyšuje stávající podpory a objem prostředků, které mohou chovatelé získat z PRV. Uvedl i příklad Nizozemska, které přidalo dva miliony eur na podporu ekologického hospodaření či 120 tisíc eur na produkci kvalitních výrobků. „Pokud nějaké země uvažují o nějakých podporách, budeme to sledovat, zda tím nenaruší trh,“ dodal ministr s tím, že pokud tomu tak bude, vznese do Bruselu námitky.
Ministr konstatoval, že tři čtvrtiny vlastníků chovů prasat hospodaří na půdě. Mohou tedy podle něj využít vyšší ceny, které dnes dostávají za obilí, nebo mohou toto obilí použít na výrobu krmných směsí. „Je to odpovědnost vlastníků, aby překlenuli tuto situaci,“ poznamenal. Zemědělství jako celek je podle něj v zisku, který by za letošní rok měl přesáhnout deset miliard korun. Proto podle něj „není možné říci, že pokud je odvětví chovu prasat v dvoumiliardové ztrátě, tak přijdeme za ministrem zemědělství, aby stát vyplatil jednu miliardu.“
O soukromé skladování vepřového masa, na něž uvolnila peníze unie, není u nás zájem. Naši chovatelé nemají dostatečný kapitál, aby si mohli dovolit nechat maso zamrazit a čekat na zvýšení jeho cen. V Evropské unii se však podle ministra již začíná toto opatření projevovat na vzestupu ceny masa.
Chovatelům mohou pomoci jejich odbytová družstva. Ta jsou silná zejména v zemích původní evropské patnáctky. Mají tedy prostředky na tlumení výkyvů cen i na různé podpory. Tak je tomu například i v Nizozemsku, jak uvedl Marek Soph, který pracuje na jeho ambasádě.
Novotný poukázal na zrychlování poklesu naší soběstačnosti ve vepřovém mase. Zatímco jsme ještě v roce 2002 byli v této komoditě soběstační, pro příští rok odhaduje, že čeští producenti budou naši spotřebu vepřového pokrývat nejvýše jen ze 70 procent. Až se na evropském trhu zvýší opět jeho ceny, bude dopad na české spotřebitelé daleko větší.
Předseda Svazu chovatelů prasat v Čechách a na Moravě Jaroslav Hajda přirovnal vážnou situaci v chovech k živelní katastrofě. Problémy, které byly již na jaře prohloubily, jak uvedl, ceny krmného obilí. Ty se od loňského podzimu zvedly o 40 až 45 procent, cena prasat v živé hmotnosti však letos nyní nedosáhne ani 29 Kč/kg a je o 2,30 Kč/kg nižší než loni. Výrobní náklady na kilogram vepřového masa v živém přitom dosahují 35 Kč.
Chov prasat se podle něj loni podílel na zemědělské výrobě 12 procenty a přitom na podporách dostal jen 181 milionů korun. Letos klesl jeho podíl na 11 procent a přidělené prostředky se snížily na 161 milionů korun. Čeští chovatelé podle něj doplácejí na to, že produkci prasat výrazně zvýšilo Německo a Španělsko.
