Proti divočákům bylo málo hlasů

Zastupitelé Královéhradeckého kraje neuspěli v Poslanecké sněmovně se svým návrhem změnit myslivecký zákon, aby se daly lépe regulovat vysoké stavy černé zvěře. Pochopení našli jen u občanských demokratů, většina poslanců ostatních stran, stejně jako vláda, byli proti přijetí předložené „mininovely“. Zemědělský výbor však její schválení na zářijové schůzi doporučil.

Dnešní neustále stoupající stavy černé zvěře způsobují velké problémy zemědělcům. Nadměrný počet divočáků se nereguluje biologicky správným a důsledným lovem. Důkazem je velice nízký odstřel selat a lončáků, nevhodné složení i poměr pohlaví a také chybějící náležitý podíl vyspělých kňourů. Takto obhajoval návrh Královéhradeckého kraje hejtman Pavel Bradík při jeho projednávání na poslední sněmovní schůzi 24. října. „Žádáme, aby chov a lov černé zvěře byl odborně usměrňován. K tomu by mělo přispět vytvoření oblastí jejich chovu, jak to uvádí předloha zákona,“ řekl ve sněmovně.
Předseda zemědělského výboru Ladislav Skopal (ČSSD) coby zpravodaj návrhu pro první čtení se vyslovil pro jeho zamítnutí. Jak prohlásil, nerad by totiž znovu otevíral tento zákon, kolem něhož se ve sněmovně vedla před časem velká diskuse. „Chápu tento problém, ale kloním se ke stanovisku, které jsme dostali od vlády. V něm jasně říká, že na regulaci početních stavů divokých prasat lze využít možností daných zákonem o myslivosti, včetně výjimky ze zakázaných způsobů lovu. To je například povolením lovu za pomoci zdrojů umělého osvětlení,“ uvedl Skopal. Připouští, že škody v zemědělství způsobené černou zvěří jsou velké. Tvrdí však, že její stavy je možné regulovat koordinací mezi krajským úřadem a mysliveckým sdružením.
Za legislativní řešení nadměrných stavů divočáků se opatrně vyslovila Skopalova stranická kolegyně Iva Šedivá, která je současně zastupitelkou Královéhradeckého kraje. „Jenom v našem kraji odhadujeme škody na zemědělských porostech ve výši nejméně deset milionů korun. Kraj z vlastního rozpočtu uvolnil peníze na zástřelné pro zvýšení počtu odlovených kusů černé zvěře. I další kraje mají podobné problémy,“ konstatovala sociálně-demokratická poslankyně, která se nakonec zdržela hlasování.
Přijetí novely obhajoval občanský demokrat Miloslav Kučera. Za sebe i své stranické kolegy přitom slíbil, že znovuotevření mysliveckého zákona, na který je podána ústavní stížnost, nepoužijí k protlačení nějakých dalších větších změn. „Vytvořením oblastí chovu divokých prasat by se mohlo podstatně lépe usměrňovat nakládání s touto zvěří. Od zvětšení povinného rozsahu odlovu až po důsledné dodržování zákazu odlovu dospělých bachyň a kňourů,“ zdůraznil Kučera, podle něhož se škody způsobené černou zvěří na zemědělských kulturách počítají ve stovkách milionů korun.
Proti novele hlasovalo z přítomných 148 poslanců 88, pro se vyslovilo 46 zákonodárců. Návrh odmítli až na výjimky (kupříkladu ministr životního prostředí Libor Ambrozek) koaliční poslanci a komunisté.
„Postoj hlavních ochránců zemědělců – ministra Palase a předsedy zemědělského výboru Skopala – se mi zdá jako nevysvětlitelný. Jejich společná rada, že myslivci mohou k odlovu černé zvěře použít světelných zdrojů, je tragikomické zneuctění smyslu a vážnosti jejich práce,“ komentoval Kučera výsledek hlasování.
Vláda zamítavé stanovisko k návrhu novely odůvodnila mimo jiné tím, že nejde o systémové řešení a zamýšlená úprava by nepřivodila radikální zlepšení tíživé situace. „Vláda je přesvědčena, že záměr předkladatele může naplnit pouze provedení rozsáhlých změn celého zákona především novým vymezením povinností a oprávnění držitelů a uživatelů honiteb a nové vymezení působnosti orgánů státní správy myslivosti ve vztahu k jednotlivým úrovním hospodaření,“ uvádí ve svém stanovisku. Kabinet proto připraví návrh komplexní změny zákona o myslivosti.