Ministerstvo financí spolu s Úřadem vlády v souvislosti s přehodnocením Rámcové pozice ČR k víceletému finančnímu rámci Evropské unie na období 2011 až 2020 navrhlo další krácení finančních prostředků na společnou zemědělskou politiku (SZP), a to plošně o deset procent. Tento návrh však byl pro zemědělské organizace i ministerstvo zemědělství nepřijatelný. Ministrovi zemědělství Petru Bendlovi se následně na jednání výboru EU podařilo prosadit diferencovaný přístup ke snižování těchto výdajů.
Kvůli struktuře evropského rozpočtu se krácení výdajů výrazně týká právě ministerstva zemědělství, protože zemědělská kapitola je druhá největší. Podle Bendla je nutné se podílet se na škrtech ve výdajích. „Jsme vládou rozpočtové odpovědnosti, která hledá úspory, k nimž musí přikročit každý resort. Ke snižování výdajů na společnou zemědělskou politiku však musíme přistupovat diferencovaně. Chceme mít možnost určovat, kde úspory v rámci resortu hledat,“ prohlásil s tím, že diferencovaný přístup umožní nejdřív uspořit v přebujelé evropské administrativě, v rezervách a například v tržních opatřeních. „Především chceme, aby se tyto nutné škrty co nejméně dotkly budoucích investic našich zemědělců. To je naší prioritou,“ prohlásil ministr. „Jsem rád, že se mi na vládním výboru podařilo najít potřebný kompromis a že jsem ostatní kolegy přesvědčil, že paušální škrty by mohly výrazně poškodit samotné zemědělce,“ řekl Bendl. Jak uvedl prezident Agrární komory ČR Jan Veleba, diferencovaný přístup ke snížení těchto výdajů představuje sice určitý pokrok, ale není výrazným krokem dopředu. „Komora je proti dalšímu snižování výdajů na společnou zemědělskou politiku,“ řekl. Také Zemědělský svaz ČR nesouhlasí s postojem české vlády k rozpočtu EU. „To že česká vláda schválila toto stanovisko nevysílá dobrý signál českým zemědělcům.Určitě vnímám ale jako pozitivní, že se ministr Bendl za stanovisko zemědělců postavil a na základě jeho postoje vláda svůj postoj alespoň korigovala, i když si nedokáži představit reálnou realizaci tohoto odstupňovaného krácení. Podle mého názoru, pokud se EU shodne na krácení rozpočtu na SZP, bude se spíše jednat o krácení plošné,“ míní předseda svazu Martin Pýcha.
Podle něj by bylo moudré a pro ČR i značně výhodné zohlednit v postoji dosavadní kvalitní úroveň čerpaní prostředků na SZP a také potřeby českého venkova. Ten je v České republice díky nerovnému nastavení rozpočtového určení daní v prokazatelně nevýhodné pozici, uvedl Pýcha.. Podle předsedy Asociace soukromého zemědělství ČR Josefa Stehlíka možnost diferencovaného přístupu je dobrá.Vzniká tu manipulační prostor pro snižování výdajů tak, aby to co nejméně postihlo zemědělce.
Veleba připomněl, že výrazné snížení rozpočtu SZP bude mít dopad na státní rozpočet ČR, kde bude velký tlak na úhradu některých nezbytných nákladů, které nebudou řešené v SZP a navíc poklesne příjem do rozpočtu díky poklesu zaměstnanosti ve vlastních zemědělských podnicích i v navazujících oborech. Ve svém důsledku se projeví v dalším snížení potravinové soběstačnosti, s níž začínáme mít velké problémy, sdělil Veleba.
Česká republika je výrazným čistým příjemcem z rozpočtu EU, přičemž velkou zásluhu na tom má právě SZP. Za rok 2011 získala ČR z rozpočtu EU o 30,7 miliardy korun více, než do něj sama zaplatila. Příjmy ČR se v rámci SZP na čisté pozici pozitivně podílely asi 26 miliardami korun. Přitom výplatu evropských peněz, na rozdíl od jiných rezortů, nedoprovázely, ani nedoprovázejí problémy s jejich neoprávněným užitím, nedočerpáním nebo pozastavením administrace ze strany EU. Program rozvoje venkova patří mezi nejlépe čerpané programy, a to hlavně z toho důvodu, že nemá žádné korupční či jiné kauzy. Při čerpání prostředků z jeho předchůdce Horizontálního plánu rozvoje venkova (HRDP) byla ČR dokonce hodnocena jako nejlepší ze všech nových členských zemí, kdy z celkové částky větší než 19,6 miliardy korun zůstalo nedočerpáno pouhých 445,79 koruny.
