Proti plánovanému zvýšení daně

Plánované sjednocení sazby daně z přidané hodnoty (DPH) na 20 procent, které by se projevilo na cenách většiny potravin, vyvolává ostré diskuse. Zemědělci i potravináři tuto úpravu odmítají. Ve svém důsledku by totiž vedla k poklesu výroby potravin v České republice, propouštění zaměstnanců v potravinářství a dalšímu tlaku na snížení farmářských cen.

Prezident Agrární komory ČR Jan Veleba uvedl, že by chtěl požádat, aby vláda nerealizovala zvyšování DPH u potravin. Podle něj obchodní řetězce budou tlačit na cenu a následně to odnese zemědělec. „Bude tak vyvíjen další tlak na snižování farmářských cen,“ sdělil pro náš týdeník. Předseda Asociace soukromého zemědělství ČR Josef Stehlík se domnívá, že zvýšení DPH by se nemuselo negativně projevit, pokud se obchodníci nebudou snažit tlačit na ceny. V opačném případě by to mělo negativní dopad na zemědělce, potvrdil.
Mluvčí Potravinářské komory ČR Dana Večeřová připomněla, že prakticky ve všech evropských zemích s výjimkou Dánska a Slovenska je na potraviny aplikovaná snížená DPH, v řadě zemí i ve dvojí výši - snížená na potraviny a dále snížená nebo i nulová na vybrané základní potraviny. Například na Slovensku se podle ní po zavedení jednotné sazby daně propadl prodej některých druhů potravin až o 30 procent a obyvatelé z příhraničních oblastí začali potraviny hromadně nakupovat v sousedních zemích. Podle Večeřové lze po zvýšení daně očekávat další růst dovozu potravin do ČR. Podíl mléčných a masných výrobků, drůbeže či vajec z dovozu by pak mohl přesáhnout 50 procent. V loňském roce bylo do ČR dovezeno zemědělských výrobků a potravin téměř za 141 miliard korun, což bylo nejvíce v historii. „Výsledkem tedy bude významné a dlouhodobé, popřípadě i trvalé narušení trhu v ČR s ekonomickými dopady do podnikatelské sféry i objemu inkasovaných daní, s trvalým poškozením konkurenceschopnosti českého potravinářského průmyslu a zemědělství,“ uvedla Večeřová. Jednotná dvacetiprocentní sazba by se neměla týkat některých vyjmenovaných základních potravin, mezi které patří například mléko, brambory, chléb, ryby, zelenina, dětská mléčná výživa, potraviny pro diabetiky či pro bezlepkovou dietu. U nich by DPH zůstala na deseti procentech. Podle Večeřové však vyvstává řada otázek, které by si zasloužily odbornou, nikoliv pouze politickou diskusi. Potravináři se například podivují, proč se má snížená sazba vztahovat jen na konzumní mléko, jehož spotřeba trvale klesá, a ne na ostatní mléčné výrobky. Otázkou je prý také, proč nemá být nižší sazba zachovaná u nezpracovaného ovoce mírného pásma, na rozdíl od zeleniny, včetně například v České republice ne příliš rozšířeného chřestu či artyčoků. S plánem vládní koalice zatížit čerstvé ovoce zvýšenou sazbou DPH nesouhlasí ani Ovocnářská unie ČR. Podle jejího předsedy je nelogické, že čerstvá zelenina má ve snížené sazbě deseti procent zůstat a čerstvé ovoce ne. Zvýšení DPH u ovoce podle ovocnářů povede k jeho zdražení a snížení spotřeby.
Zdražení potravin v souvislosti s plánovaným sjednocením DPH očekává také Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR. „Výsledkem bude, že zvýšení DPH se plně promítne do spotřebitelských cen a tomu bude odpovídat následný a očekávaný pokles tržeb maloobchodu,“ řekl prezidenta tohoto svazu Zdeněk Juračka. Podle něj stávající průměrný zisk z prodeje potravin osciluje kolem jednoho procenta. Jelikož DPH u naprosté většiny potravin vzroste o deset procent, pak v důsledku poklesu spotřeby, protože lidé budou mít hlouběji do kapsy, klesnou v nezanedbatelném rozsahu i tržby. V konečném efektu se s vysokou mírou pravděpodobnosti sníží inkaso DPH u potravin a dojde zřejmě i ke snížení zaměstnanosti v maloobchodním sektoru. To povede ke zvýšení nároků na podporu v nezaměstnanosti, vysvětlil Juračka s tím, že mylná je představa, že zvýšení DPH z větší či menší části absorbuje maloobchod. „To už si maloobchodníci s ohledem na výši dosahovaného zisku vůbec nemohou dovolit,“ uvedl.
Systém dílčích výjimek u potravin považuje svaz za nešťastný. V zásadě platí, že výjimky z čehokoli jsou málokdy dobrým řešením obdobně tak, jako nadbytečná regulace. „Rozumím výjimce pro uplatnění snížené sazby DPH na potraviny, třeba léky atp. Ale nerozumím tomu, když je vybrána jen omezená část z ucelené sortimentní skupiny nebo dokonce jen jedna položka. Říká se, že výjimka potvrzuje pravidlo, ale tady to neplatí, protože žádné pravidlo není,“ doplnil. Podle něj by asi měla následovat vyhláška s přesným popisem položek potravin, co patří a co ne do snížené sazby. K tomu se váže i další problém, který asi nikdo nezohlednil, a to účtování rozdílných DPH na pokladních dokladech. Sice to už existuje nyní, ale teď se bude muset pokladní software předělat, dodal Juračka.
Ze změn v DPH by měl stát získat zhruba 58 miliard korun ročně, které chce vládní koalice kompletně využít pro financování důchodové reformy. Nyní se snížená sazba DPH vedle potravin vztahuje například také na léky, pohřební služby, ubytovací služby, knihy, hromadnou dopravu, kulturu a sociální péči.