Protipovodňová opatření snížila škody

Nedávno dokončená protipovodňová opatření podle ředitele hornovltavského závodu Povodí Vltavy Zdeňka Zídka významně ovlivnila průběh záplav na jihu Čech. Jednoznačně zafungovala v Českém Krumlově, kde mohla nastat větší katastrofa než v roce 2002. Ještě nedokončený projekt významně napomáhá eliminovat škody i ve Veselí na Lužnicí. Povodí Vltavy na jihu Čech na opatření vynaložilo 1,2 miliardy korun, letos pokračují stavby za více než 300 milionů korun.

"Protipovodňová opatření zafungovala jednoznačně na Vltavě v Českém Krumlově. Před provedením opatření byla kapacita koryta nějakých 80 kubíků, teď je 180 kubíků, Lipno tu kulminační vlnu ještě ustřihlo o 180 kubíků. Kdyby se tohle nestalo, tak Krumlovem by teklo nějakých 487 kubíků, což by byla větší katastrofa než v roce 2002, kdy tam teklo 410 kubíků," řekl Zídek. Povodeň tehdy způsobila škody za sto milionů korun.
Povodí v Českém Krumlově letos dokončí třetí etapu protipovodňových opatření za 56 milionů korun, spočívá v rekonstrukci jezu a propustí pod zámkem. Předcházející se týkala především prohrábky koryta a zpevnění břehů. Další opatření ale zastavily protesty obyvatel proti mobilním stěnám, či přemístění kamenného mostu na řece Polečnici. Povodí zvýšilo také bezpečnost vodního díla Lipno.
Kvůli nečekanému průběhu povodně nezafungovala ale protipovodňová opatření v Bechyni, kde voda v neděli pronikla do několika domů. Na levém břehu řeky Lužnice - v opakovaně postižné čtvrti Zářečí - tam Povodí Vltavy nedávno dokončilo stavbu betonové zdi s mobilní nástavbou na ochranu před stoletou vodou. "V Bechyni byla naprosto specifická povodeň. Na Lužnici zcela neobvykle začala v Bechyni. Město to zaskočilo. Není divu, zaskočilo to všechny i hydrology, protože Smutná a Milevský potok vylétly velice rychle nahoru, šly do stoleté vody a povodeň nepřišla po Lužnici, jak bývá zvykem, jak všichni očekávali, ale přišla po Smutné. Tam prostě čas na postavení protipovodňových zábran byl velice krátký," popsal Zídek.
V další postižené oblasti - ve Veselí nad Lužnicí zafungovala podle něj už i rozestavěná stavba. Výrazně podle něj pomohla úprava koryta. Voda by byla jinak dávno v domech. Buduje se tam celkem 3,5 kilometru protipovodňových zdí v místech, kde se vlévá Nežárka do Lužnice. Stavba to je z technického hlediska komplikovaná. Kvůli podloží budou štětové stěny místy dosahovat až do hloubky osmi metrů pod zemí. Součástí protipovodňových staveb jsou úpravy koryt řek, kanalizací i čerpací stanice.
Komplikovaná je podle něj situace v Putimi, kde voda zaplavila přes 30 objektů. "Tam je to vždycky zatopené, tam voda nepůsobí destruktivně, tam prostě vystoupá a stojí," vysvětlil Zídek. Putim je podle něj specifická tím, že na soutoku Blanice a Otavy dochází při vyšším průtoku vody ke vzdutí hladiny Otavy až do Putimi. Blanice těžko odtéká, vylévá se z břehů.
Jaké škody napáchaly současné záplavy na nových protipovodňových opatřeních se uvidí, až voda opadne. Velké škody budou určitě v Českém Krumlově, kde odnesla celé staveniště včetně mostu. Opakovat se budou muset zkoušky nového jezu, který byl zanesen.
Lidé by se podle Zídka měli zamyslet nad prioritami. "Teď narážím třeba na říčku Polečnici v Krumlově, která znovu zaplavila sportoviště. Vlivem zarputilé ochrany jednoho mostku, která dospěla až k soudním sporům, se neuskutečnila připravená mnohamilionová protipovodňová opatření, která už mohla být hotová," uvedl. Protesty obyvatel zdržely protipovodňové stavby i jinde.