18.07.2006 | 08:07
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Prověrka znalostí o ptačí chřipce

Evropané jsou velmi dobře informovaní o ptačí chřipce. Mají důvěru v instituce Evropské unie i vlastních států, že používají účinná preventivní a ochranná opatření. Horší jsou však již jejich znalosti o způsobech šíření nemoci.

Vyplývá to ze speciální zprávy Eurobarometru publikované v uplynulých dnech. Zpráva vychází z průzkumu, který proběhl nejen v evropské pětadvacítce, ale také v turecké části Kypru, v Bulharsku, Rumunsku, Chorvatsku a Turecku od konce letošního března do závěru dubna. Oslovil celkem 25 tisíc lidí. Většina respondentů (mezi 70 a 80 procenty) se velmi dobře orientovala v opatřeních, která slouží ke sledování, kontrole, vymýcení a potlačení nákazy. Velká většina dotázaných — 70 procent — je také přesvědčena, že instituce EU mají zájmem o zdraví obyvatel společenství. Na druhé straně však průzkum ukázal, že velký podíl Evropanů si není jistý v základních faktech týkajících se šíření onemocnění. Například 28 procent odpovídajících neví, že není možné se nakazit prostřednictvím dobře tepelně opracovaných vajec a masa.
Omezení spotřeby drůbeže
Občané EU, kteří se průzkumu zúčastnili, většinou prohlašovali, že nesnížili svou spotřebu produktů z drůbeže. Ti, kteří konzumaci těchto produktů omezili, převážně tvrdili, že šlo jen o dočasný krok. Výrazně se drůbežím výrobkům vyhýbali hlavně občané těch států, kde se chřipka objevila u divokých ptáků. Nejvíce respondentů, kteří tvrdili, že spotřebu omezili, bylo z Turecka (58 procent), Řecka (45 procent) a turecké části Kypru (41 procent). Naopak nejméně lidí snížilo konzumaci ve Švédsku (sedm procent), Nizozemsku (devět procent), Velké Británii, Slovensku, Polsku a Francii (po deseti procentech). V České republice se k poklesu obliby drůbeže přiznalo 15 procent. Respondenti, kteří deklarovali, že omezili spotřebu drůbežího masa (18 procent v EU 25 v průměru s velkými rozdíly v jednotlivých zemích), dále vysvětlovali, co je k tomuto kroku vedlo. Většina (48 procent) se obávala možného rizika, proto drůbež přestali jít z preventivních důvodů. Pouze 15 procent z této skupiny bylo přesvědčeno, že riziko z konzumace drůbeže je skutečné. Na druhou stranu 28 procent věří, že neexistuje riziko, pokud budou masa drůbeže jíst méně. Více než tři čtvrtiny (76 procent) z výše uvedené skupiny považují tuto změnu za dočasnou, zatímco 13 procent dotázaných prohlásilo, že sníží spotřebu drůbežího masa trvale.
Ochranná opatření
Průzkum ukázal, že lidé si jsou velmi dobře vědomi, že se mohou nakazit stykem s infikovaným ptákem (74 procent). Mají také přehled o tom, že v EU existuje legislativa obsahující opatření, která se zavádějí v případě propuknutí nákazy. Vědí, že v rizikových oblastech se musí drůbež držet v uzavřených prostorách (77 procent), že je zakázán dovoz vajec, drůbeže a výrobků z ní ze třetích zemí, v nichž se choroba objevila (78 procent), že se vytyčuje ochranné pásmo a zóna dozoru kolem místa výskytu, že se drůbež na farmách, kde se nákaza objeví, musí likvidovat (80 procent), že ve vysoce rizikových oblastech se dělají dezinfekční opatření (80 procent). Poměrně známá je i skutečnost, že postižené farmy dostanou finanční kompenzace (58 procent).
Možné způsoby nákazy
I když Evropané mají o onemocnění podměrně dobrý přehled, zpráva konstatuje, že 18 procent dotázaných si myslí, že není možné chytit chřipku kontaktem s kontaminovaným ptákem. Celých 11 procent netuší, že vakcinace proti sezónní chřipce není účinná i proti chřipce ptačí. Téměř třetina lidí (28 procent) si myslí, že ptačí chřipka se šíří prostřednictvím tepelně upravené drůbeže. Pětina (21 procent) se domnívá, že původce choroby je přítomen i ve vařených vejcích nebo na jejich skořápkách. Dalších 29 procent má za to, že není bezpečné jíst maso kuřat očkovaných proti ptačí chřipce.
Podle komisaře pro ochranu zdraví a spotřebitele Marcose Kyprianou zpráva naznačila, že významný podíl Evropanů má doposud mylnou představu o původu a působení viru a je tedy nutné nadále o těchto věcech spotřebitele dobře informovat. Jak připomněl, je to třeba do podzimu, kdy se může choroba v Evropě opět vyskytnout.
Jak jsme na tom
V průměru nejsprávněji odpovídali Francouzi a Němci. Češi se umístili jako šestí. Slováci až skončili pod průměrem unie, a to na 15. místě. Nejhůře dopadli Španělé, Irové či Portugalci. Lépe byli Češi informováni o obecné unijní politice proti šíření viru (čtvrté místo za Slovinci, Řeky a Poláky a před Finy a Slováky) a o konkrétních opatřeních (třetí příčka za Němci a Slovinci). Češi a Slováci nejvíce ze všech Evropanů věří informacím z médií o ptačí chřipce (čtyři pětiny), na rozdíl od méně než poloviny Britů a Španělů. Stejně tak nejvíce ze všech (tři čtvrtiny dotázaných) dají Češi a Slováci na informace od z Bruselu. Unii naopak nejméně věří Francouzi a Britové, a to jen z necelé třetiny.

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down