Průběh povodní mohou ovlivnit i zemědělci

Na vznik a průběh povodní má zásadní vliv činnost zemědělců v krajině a jejich způsob hospodaření, uvedl předseda Svazu marginálních oblastí Milan Boleslav. Podle něj to ukázaly poslední povodně v Libereckém a Ústeckém kraji. V oblastech s převahou travních porostů a chovu skotu a ovcí na pastvinách jsou dopady povodní mnohem menší než v krajině, která je z osmdesáti procent rozorána a je velmi intenzivně využívána. Pevný travní drn brání nejen erozi a odplavení ornice, ale i rychlému odtoku vody z krajiny a po nadměrných srážkách funguje doslova jako houba a ještě týdny po přívalových srážkách jsou travní porosty nasáklé vodou, vysvětlil.

Negativním příkladem jsou podle Boleslava naopak obce s velkým zorněním, například Bílý Kostel nad Nisou, které byly aktuálně opakovaně vyplaveny z okolních polí i při mnohem slabším dešti. „Orná půda, zvláště z kukuřičných polí pěstovaných pro bioplynové stanice, které postupně v české krajině nahrazují chov skotu, po přívalových deštích často skončí ve vesnici a třičtvrtěmetrové vrstvy bahna v domech, kde voda opadla, jsou toho nejlepším důkazem. Výmluvné josu fotografie, které dokumentující, jak pole s kukuřicí ujelo do vesnice, zatímco vedlejší pastvina nejenže zůstala, ale ještě zadržela většinu vody,“ poukazuje předseda svazu.
Boleslav připomněl, že jako účinná prevence maximálních povodňových škod se ukázala kombinace chovu dobytka na pastvinách s ekologickým zemědělstvím. Schopnost travního porostu zadržet vodu je totiž dále umocňována ekologickým hospodařením, které poskytuje lepší ochranu proti povodním, než půdy obdělávané běžným způsobem. Živá půda s vysokým obsahem humusu a biologickou aktivitou má dvojnásobně vysokou infiltraci vody. Naopak mrtvá půda zhutněná těžkou mechanizací a udržovaná aplikací minerálních hnojiv nemůže při povodních obstát, protože tolik vody nevsákne a je největší příčinou přívalů vody s bahnem na venkovských náměstích či ve vodních nádržích, které je pak nutné za další miliardy odbahňovat.
Přestože se povodním nelze vyhnout, lze je minimalizovat, je přesvědčen Boleslav. Domnívá se, že záleží i na zemědělcích, zda budou škody po povodních v rozsahu 60-70 miliard, či za čtyři miliardy. „Přístup k zemědělství, jehož cílem je krátkodobá maximalizace zisku bez ohledu na krajinu a obyvatelstvo, se nakonec velmi prodražuje. A napravování těchto excesů je plně v rukou státu. Protože nikdo nemůže předpokládat, kde srážky a povodně znovu udeří, nejefektivnějším nástrojem jsou v tomto směru celoplošná řešení motivující zemědělce ke změně způsobu hospodaření v krajině,“ prohlásil Boleslav.