Prudký pokles teplot poškodí ozimy

Současný průběh zimy hospodářským plodinám přeje. Porosty, které kvůli podzimnímu suchu špatně vzešly, stihly zpoždění dohnat. Neobjevilo se žádné významné napadení chorobami a škůdci. Problémem mohou být na jaře plevele, které pokračují v růstu. Protože rostliny dále spotřebovávají dusík, bude zřejmě nutné velmi brzy hnojit. Zimovzdornost plodin je ale velmi nízká, nebezpečný by byl prudký pokles teplot pod minus deset stupňů Celsia.

„Takové počasí za posledních pětadvacet let nepamatuji. Porosty ale vypadají dobře. Pokračuje dokonce vegetace u vymrzajících meziplodin, jako jsou svazenka a hořčice, u které hůře zaorané rostliny kvetou,“ konstatoval první z pěti oslovených agronomů, Ing. Jaroslav Bulín z Kralovické zemědělské, a. s. (4). Dodává ale: „Na jaře budou problémem plevele, které stále rostou. Další náklad poneseme v hnojení kvůli očekávanému nižšímu výskytu dusíku v ornici na jaře. Rostliny pořád odebírají živiny a stále probíhá mineralizace. Dohnojit na potřebnou hodnotu bude finančně náročné.“ Ing. Bulín se také obává, že dosud u ozimů neproběhla jarovizace. „Bylo to vidět na barborkách, které kvetly neochotně nebo vůbec.“

Žádný strach o jarovizaci

Prof. Ing. Jiří Petr, DrSc., z České zemědělské univerzity v Praze ale tvrdí, že obavy nejsou na místě. „Je nasazeno na velice dobrý výnos. Obava, že by jarovizace neproběhla a obilniny nezaplodily, je lichá. Rostliny jsou zakořeněny a mají dostatek asimilátů,“ konstatoval s tím, že u zmíněných barborek proběhla diferenciace pupenů již na podzim, vývoj se následně přerušil a jeho obnovení není snadné. To byl důvod, proč nekvetly.
„Regulačním faktorem je v současné době při vyšší teplotě krátký den, proto není vývoj rostlin tak bujný. Rozhodují jsou teploty nad 5 °C, což je pro rostliny biologická nula. Teprve překročení této hodnoty začnou vnímat,“ dodal s tím, že ozimy bohužel nejsou otužené.
Potvrdila to Ing. Pavla Prášilová z Výzkumného ústavu rostlinné výroby v Praze-Ruzyni: „Ozimé obilniny mají zimovzdornost jen velmi malou. Kdyby přišel náhlý holomráz pod –10 °C, tak budou mít rostliny velké problémy.“ Platí to samozřejmě pro oblasti, kde neproběhlo normální otužování a záleží na odrůdě. Ze vzorků odebraných v prosinci vykázala nejvyšší mrazuvzdornost odrůda pšenice Mironovská, přibližně –14 °C.
Prudký pokles ale není příliš pravděpodobný a postupné ochlazování již zimovzdornost podpoří. Výjimkou by mohly být ozimé ječmeny, u kterých vyšší teploty podpořily vývoj a hlavní stéblo přešlo do generativní fáze. Tím výrazněji ztrácí zimovzdornost a mráz ho snáze zničí. „Méně pokročilé odnože přežijí. I kdyby hlavní stébla vymrzla, nic se neděje,“ tvrdí ale prof. Petr. Ozimé pšenice se to netýká, ta je výrazně bržděna krátkým dnem.

Řepka se dále vyvíjí

Obavy má Ing. Bulín také o řepku, zatím ji nic na zimu nepřipravilo: „Vypadá příliš dobře, rostliny jsou urostlé, ale regulátory je drží. Mrazy by pro ní nevěštily nic dobrého.“ Jak potvrdil doc. Ing. Petr Baranyk, CSc., ze Svazu pěstitelů a zpracovatelů olejnin, dá se kvůli dosavadním vysokým teplotám předpokládat, že je úroveň aktuální mrazuvzdornosti nízká. „Příchod holomrazů by znamenal pohromu a zaorávání velkého množství ploch. Otužená řepka vydrží –18 až –20 °C. V opačném případě ji může vážně poškodit i pokles teploty na –10 °C,“ shrnul. Jinak ale podle něj plodině počasí velmi vyhovuje. „Růst je sice již pomalý, ale vývoj dále probíhá. Diferencují se základy větví a květních orgánů. Pokud nepřijde krutá zima v únoru až dubnu, tak soudím, že jsou vytvořeny předpoklady pro vysoký výnos,“ dodal. Nahrává tomu i skutečnost, že není zaznamenán žádný významný výskyt chorob a škůdců. Velmi málo se také vyskytuje krytonosec zelný, tvořící hálky na kořenech, který může zhoršit přezimování.
Podobné zkušenosti mají i agronomové v ostatních částech republiky. „Průběh počasí je dobrý. Porosty, které kvůli podzimnímu suchu špatně vzešly, zpoždění dohnaly. Pšenice má založené odnože a je v pořádku. Všechny plochy řepky jsme na podzim ošetřili fungicidem s morforegulačním účinkem, takže s nimi nejsou problémy. Zjara bude asi deficit dusíku, budeme muset co nejdříve pohnojit. Většina porostů ještě vegetuje, viděli jsme přírůstky kořínků,“ shrnuje Ing. Jiří Šlimar, agronom akciové společnosti Rostěnice (1). Prakticky to samé o stavu porostů řekl Josef Formánek, agronom podniku Agrosem, Semenářské družstvo Stěžery (3). „Zatím je brzo hodnotit. Na toto počasí ale nejsme zvyklí,“ dodal s tím, že zima zpravidla omezí některé choroby a škůdce. Je proto možné, že na jaře bude třeba výraznější pesticidní ochrana.

Plevele zřejmě přerostou

Suchý podzim často omezil účinnost půdních herbicidů. Obecně by plevele mohly být kvůli příhodným podmínkám přerostlé, což vyžaduje aplikaci dražších herbicidů, případně užití vyšších dávek. „Většinu ozimů máme ošetřenou. Kvůli suchu při zakládání porostů řepky zabral hůře Butisan, objevuje se v nich penízek a také úhorník. Neošetřené ozimy se obecně zaplňují drobnými plevely, jako jsou rozrazily či hluchavky,“ konstatuje agronom Ing. Petr Frühauf z Penty, spol s r. o. (5). Protože neořou, v pšenici jsou pro ně také klíčové trávovité plevele – sveřep a chundelka. Ani on nemá radost z pěkně vegetující hořčice. Počítal s tím, že zmrzne a hmota se před zasetím jarního ječmene částečně rozloží. Pokud by se ale zapravovala v takovém stavu, ve kterém je, mohlo by to přinést problémy. Výraznější hnojení by potřebovala také řepka, pokud by ztratila ohromnou listovou plochu, jež má nyní k dispozici.
Počasí ale příliš netrápí pěstitele v Havlíčkově Borová zemědělská, a. s. (2), která hospodaří na Vysočině. Jiří Zvolánek, předseda představenstva společnosti, konstatoval, že teploty jsou u nich ve srovnání s jinými regiony nižší, po ránu čas od času mrzne. Porosty přerostlé nejsou, ani plevele výrazně nerostou, ačkoli i jich se dotkly problémy s herbicidy kvůli suchému podzimu.

Nebezpečí výskytu viróz

Ing. Karel Říha z Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského upozornil, že kvůli teplému podzimu a především současnému průběhu počasí je reálné velké nebezpečí výskytu viróz obilovin přenášených křísy, kteří jsou stále aktivní. Jde tedy o virovou zakrslost pšenice, která se ale na podzim neprojevuje prožloutáváním a horším růstem. Příznaky se začnou projevovat až na jaře při začátku sloupkování, upozornil Ing. Antonín Köhler ze Státní rostlinolékařské správy (SRS) a potvrdil riziko většího rozsahu infekce a jejího dalšího šíření na jaře. Dodal, že 80 % analyzovaných vzorků z podzimních osevů vykazovalo přítomnost této virózy. Zemědělci, kteří mají zájem o analýzu svých vzorků, se mohou obrátit například na okresní inspektory SRS.
Lokálně by se mohly objevit problémy s časnějším výskytem padlí, na které upozornila Ing. Prášilová: „Objevovalo se na podzim na pokusech a v uzavřených lokalitách. Trápí také severní Evropu.“

(1) Řepařsko-kukuřičný výrobní typ, 250 – 350 m. n. m., hlinité a jílovité půdy, minimalizační technologie
(2) Bramborářský výrobní typ, 600 m. n. m., průměrné srážky 740 mm, hlinitopísčitá hnědozem
(3) Řepařský výrobní typ, 200 m. n. m., hlinité půdy
(4) Obilnářský výrobní typ, 450 m. n. m., průměrné srážky 470 mm, převážně hnědé půdy
(5) Řepařský výrobní typ, 290 m. n. m., průměrné srážky 450 mm, hlinité půdy